Jakub z Edessy (kolem roku 633 – 12. června 708 klášter Teleda) byl syrský učenec a křesťanský teolog.
Život a dílo Jákob se narodil poblíž Antiochie. V té době ztratila Byzanc následkem islámské expanze většinu svých východních území včetně Sýrie ve prospěch Arabů. Jakub, který patřil k syrské pravoslavné církvi, v mládí vstoupil do kláštera a získal poměrně široké vzdělání (včetně teologie, filozofie a řečtiny), které mohl prohloubit během studií v Alexandrii. V roce 684 se stal biskupem města Edessa, ale v roce 688 na tento úřad rezignoval poté, co jeho přísnost vzbudila odpor. Jakub se stáhl nejprve do kláštera poblíž Edessy, poté jedenáct let vyučoval v klášteře Eusebon u Antiochie, pak i ten následkem sporů opustil a odebral se do kláštera Tell-'Adda (Τελεδά Teleda). Po smrti Habiba z Edessy se tam prý opět stal biskupem, ale krátce nato zemřel.
Jakub byl všestranný učenec a plodný autor, ale mnoho jeho spisů se nedochovalo. Překládal nebo upravoval řecká díla do syrštiny, včetně prací Aristotela a Severa z Antiochie; možná také zamýšlel přeložit homilie Řehoře z Nazianzu. Pracoval také na syrské verzi Starého zákona, kterou již nebyl schopen dokončit. Složil také básně (o čtyřech je známo, že byly namířeny proti nestorianům) a napsal četné dopisy, z nichž některé přežily a dokumentují jeho rozsáhlé vzdělání. Zabýval se také otázkami kanonického právaCarl Kayser: Die Canones Jacobs von Edessa. Leipzig 1886. a filozofickými tématy. Několik dopisů je adresováno jeho příteli Janovi z Litharbu (poblíž Aleppa), který možná napsal kroniku, kterou jako svůj zdroj použil Theophilus z Edessy.
Jakub se také zajímal o historii a napsal syrskou kroniku, která v dochovaném (poškozeném a neúplném) rukopisu začíná v roce 326 a končí rokem 630.E. W. Brooks: The Chronological Canons of James of Edessa. In: Zeitschrift der Deutschen Morgenländischen Gesellschaft. Bd. 53 (1899), S. 261ff. (Edition mit englischer Übersetzung). Dochovaný fragment je pravděpodobně založen pouze na kratší verzi kroniky, která původně sahala až do pozdního 7. století a později byla prodloužena až do roku 710. Jde o chronologicko-historický přehled s daty panovníků (perských a římských), časomírou a stručnými historickými poznámkami. Dílo tedy zcela zapadá do tradice pozdně antických křesťanských kronik. Zjevně představovalo pokračování kroniky Eusebia z Kaisareie. Není jasné, zda Jakub pokrýval i dřívější období. Jakubova kronika byla používána i následujícími syrskými kronikáři.
Jakub se díky své učenosti a široké škále zájmů vyjádřených v jeho spisech těšil nesmírné prestiži. Je považován za nejvýznamnějšího syrského intelektuála střední byzantské a rané islámské éry a za jednoho z nejvýznamnějších učenců křesťanské aramejské tradice.Bas ter Haar Romeny (Ed.): Jacob of Edessa and the Syriac Culture of His Day. Leiden/Boston 2008.
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Syrští biskupové Kategorie:Křesťanští apologeti Kategorie:Křesťanští spisovatelé Kategorie:Kronikáři Kategorie:Překladatelé bible Kategorie:Narození v Aleppu Kategorie:Lidé 7. století Kategorie:Úmrtí v roce 708 Kategorie:Úmrtí v Turecku Kategorie:Muži