Systém kostí () byl systém nástupnictví trůnu a rozvrstvení společnosti používaný ve starověkém korejském království Silla. Sloužil k sociální segregaci zejména vrstev společenské elity na základě jejich rodinné příslušnosti k trůnu a určoval práva, privilegia a úroveň jejich autority.
Popis systému Příslušnost k hodnosti byla striktně dědičná a povětšinou na dítě přecházela ze strany matky. Systém byl tudíž velmi rigidní a ve své podstatě se silně podobal systému kastovnímu. Ačkoli pouze dvě z pozic byly označovány jako „kost“ (골, 骨), termín „systém kostí“ se stal široce používaným k popisu celé společenské struktury této doby.
Hodnost osoby neovlivňovala jen její oficiální postavení, ale také barvu oděvu, maximální rozměry obydlí, výši daní i počet koní, který mohla vlastnit. Struktura vládních funkcí byla rozdělena do 17 stupňů a dle příslušnosti v rámci systému kostí byly určeny úřednické posty, které mohl člověk zastávat. Manželství mohla být uzavřena jen uvnitř dané kasty, muži ovšem mohli mít konkubíny z „podřadných“ vstev. Tato kritéria jsou podrobně popsána v korejské kronice Dějiny tří království (Samguk Sagi), konkrétně v monografii (志, či), v knize 2 (hodnosti a úřady). Zobrazení života v Sille dle Samguk Sagi je často kritizováno jako příliš statické, dochované zdroje z této doby jsou ovšem vzácné a je tedy obtížné posoudit, k jakým změnám systému během staletí mohlo dojít.
Historie Systém kostí původně vznikl jako forma sociální kontroly v době expanze a růstu království Silla. Tato společenská struktura poskytla vládnoucí monarchii potřebný způsob, jak absorbovat královské rody a elity dobytých území, aniž by získaly příliš autority, ale zároveň se necítily zneuctění či ponížení. V roce 520 byl systém oficiálně kodifikován králem Pophungem. O více než století později roku 632 na trůn usedla královna Sondok, jelikož v té době nebyl ve Svaté kosti žádný vhodný nástupce mužského pohlaví. Ze stejného důvodu vládla od roku 647 i její sestřenice královna Čindok. Ke změně v nástupnictví došlo za vlády krále Mujola, který se řízení státu chopil v roce 654 a změnil zákon o výhradním nároku Svaté kosti na trůn, načež panovníci pocházeli z Pravé kosti.
Rigidita systému ovšem netížila jen příslušníky Pravé kosti, ale i členy převážně vyšších kast systému Tupchum. Členové 6. stupně byli mnohdy dokonce bohatší, než někteří členové aristokracie, nepropustnost mezi vrstvami jim ovšem bránila v jakémkoliv společenském vzestupu, což vedlo v této společenské vrstvě k značné nespokojenosti. V průběhu 8. a 9. století došlo k mnohým sporům mezi elitou a monarchou, častému střídání panovníka a finanční krizi, což výrazně oslabilo monarchii, a destabilizovalo společnost. V tomto období také začalo docházet k rebeliím, z nichž některé byly vedeny právě úředníky z 6. stupně systému Tupchum. Po nastolení nového království Korjo na Korejském poloostrově Systém kostí postupně vymizel.
Hodnosti
Svatá kost Nejvyšší hodností systému byla Svatá kost neboli Songgol (성골, 聖骨), někdy také nazývaná „posvátná kost“. K této vrstvě patřil zlomek vládnoucí královské rodiny, převážně jedinci, jejichž oba rodiče byli členy Svaté kosti. Kvůli podstatě systému často docházelo k incestním sňatkům za účelem uchování moci v rukou co nejmenší skupiny lidí. Až do poloviny sedmého století mohl panovník pocházet pouze ze Svaté kosti, což také umožnilo usednutí na trůn dvěma královnám – královně Sondok a Čindok, když král Činpchjong neměl žádného syna, který by se mohl vlády chopit. Z této kasty pocházelo celkem 28 sillských panovníků, než bylo povoleno korunovat krále i z členů Pravé kosti, načež tyto dvě kasty v podstatě splynuly.
Pravá kost Pod Svatou kostí následovala Pravá kost neboli Čingol (진골, 眞骨), do níž patřil zbytek vládnoucího rodu a královské rody dobytých států, z jejichž řad byly i často vybírány královny, zejména z rodu Kim z kmenového svazu Kaja. Příslušníci této kasty mohli zastávat jakoukoliv úřednickou pozici, byli členy tzv. Rady starších (, hwabek) a nosili fialovou barvu. V roce 654 nastoupil na trůn král Mujol, který sám pocházel z Pravé kosti a nechal Svatou kost de facto zrušit. Všichni následující vládci Silly pocházeli z Pravé kosti. LÖWENSTEINOVÁ, Miriam a POPA, Markéta. Made in Korea. 2018. V Praze: Nová vlna, 2019. .
Systém Tupchum Pod hodností Svaté a Pravé kosti následoval tzv. systém Tupchum (두품, 頭品), který se dále dělil na šest stupňů, z nichž jsou doloženy informace pouze o 6., 5. a 4., přičemž 6. je nejvyšší. Předpokládá se, že tři nižší stupně byly přiděleny prostému obyvatelstvu a nebylo tudíž pro vládní účely zapotřebí je popisovat. Příslušnici 6.–4. stupně byli zřejmě potomci členů Svaté či Pravé kosti a konkubín z nižších společenských vrstev, byli tedy částečně vznešené krve. V každém případě se členové nejvyšší šesté pozice mohli ucházet o veškeré úřednické funkce s výjimkou funkcí ministerských, členové pátého stupně o funkce vyšších úředníků a členové čtvrtého stupně mohli zastávat vedlejší posty a nižší úřednické pozice.
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Přehled korejských dějin kultury
Kategorie:Korejská společnost Kategorie:Korejská kultura Kategorie:Korejští králové