Polyjodidy jsou třídou polyhalogenových iontů složenou pouze z atomů jodu. Nejběžnějším členem této třídy je trijodidový iont (I). Mezi další známé větší polyjodidy patří [I4]2−, [I5]−, [I6]2−, [I7]−, [I8]2−, [I9]−, [I10]2−, [I10]4−, [I11]3−, [I12]2−, [I13]3−, [I14]4−, [I16]2−, [I22]4−, [I26]3−, [I26]4−, [I28]4− a [I29]3−. Všechny je lze považovat za produkty reakcí I−, I2 a I.
Příprava Polyjodidy lze připravit přidáním stechiometrického množství I2 do roztoku obsahujícího I− a I za přítomnosti velkých protikationtů pro jejich stabilizaci. Například KI3·H2O lze krystalizovat z nasyceného roztoku jodidu draselného po přidání stechiometrického množství I2 a ochlazení. Struktura náhled|14členné kruhové pole atomů jódu v [(anS4)PdIPd(anS4)][I11] náhled|Primitivní kubická mřížka jodidových iontů spojených molekulami I2, přítomná v [Cp*2Fe]4[I26] Polyjodidy mají rozdílné struktury. Většinou je lze považovat za asociace I−, I2 a I. Diskrétní polyjodidy jsou většinou lineární. Složitější dvou- nebo trojrozměrné struktury řetězců a klecí jsou tvořeny, když ionty vzájemně spolu interagují, přičemž jejich tvary silně závisejí na jejich protikationtech. V následující tabulce jsou uvedeny polyjodidové soli, které byly strukturně charakterizovány, spolu s jejich protikationty: +Struktura vyšších polyjodidůAniontProtikationtPopis struktury[I2]−Na(C3H6O)lineární[I3]−Cs+, (C4H9)4N+lineární[I4]2−[Cu(NH3)4]2+symetrické lineární pole atomů jodu[I5]−[EtMe3N]+tvar V s polymerními vrstvami[EtMePh2N]+tvar V s izolovanými ionty [I5]−[I6]2−[NH3(CH2)8NH3]2+skoro lineární[I7]−[Ag(18anS6)]+aniontová síť odvozená z primitivní romboedrické mřížky jodidových iontů přemostěných molekulami I2[I8]2−[Ni(phen)3]2+pravidelné aniontové tvary, lze je popsat jako [I·I2·I] nebo [I·I][I9]−[Me2iPrPhN]+14členné kruhy spojené dvěma můstky I2, vznikají 10členné kruhy[Me4N]+neoktaedrické, zkroucené úspořádání "h" I2 a I jednotek[I10]2−[Cd(12-crown-4)2]2+ Theophylliniumzkroucený kruh se dvěma jednotkami I spojenými dvěma molekulami I2[I11]3−[(16anS4)PdIPd(16anS4)]3+14členný kruh (9,66 × 12,64 Å) okolo komplexního aniontu, přičemž kruhy se dále propojují za vzniku nekonečné 2D struktury[I12]2−[Ag2(15anS5)2]2+rozšířená 3D spirální nádstavba podporovaná vazbami Ag-I a slabými interakcemi I···S[Cu(Dafone)3]2+planární[I13]3−[Me2Ph2N]+klikaté řetězce I− a I2[I14]4−4,4′-bipyridiniumdvojitý hák (I·I2·I−·I2·I−·I2·I)[I16]2−[Me2Ph2N]+středově symetrické uspořádání [I·I2·I][iPrMe2PhN]+anion tvoří 14členné kruhy propojené molekulami I2, které se dále spojují do vrstev s 10- a 14člennými kruhy[I22]4−[MePh3P]+dvě jednotky [I5]− tvaru L spojené molekulou I2 a doplněné dvěma koncovými [I5]− skupinami [I26]3−[Me3S]+skládá se z iontů [I5]− a [I7]− s interkalovanými molekulami I2[I26]4−Cp*2Fe+aniontová síť odvozená z primitivní kubické mřížky postavené z I− iontů s I2 můstky na všech hranách a systematicky odstraňující 1/12 molekul I2[I29]3−Cp2Fe+aniontová 3D klencová struktura [{(I)1⁄2·I2}·{(I)1⁄2·I2}·I2], s ionty [Cp2Fe]+ interagujícími s anionty v kavitách[I∞]δ−Pyrroloperylene+•nekonečný polyjodidový homopolymer náhled|Struktura některých polyjodidových iontů|střed|475x475pixelů Reaktivita Sloučeniny polyjodidů jsou obecně citlivé na světlo.
Trijodid I podléhá unimolekulární fotolýze. Polyjodid byl využit ke zlepšení škálovatelnosti při syntéze perovskitu, který byl využit ve fotovoltaických článcích.
Vodivost Polyjodidové sloučeniny v pevném stavu s lineárním řetězcem vykazují zvýšenou vodivost, než jiné jednoduché jodidy. Vodivost může být výrazně změněna vnějším tlakem, který mění meziatomové vzdálenosti mezi jodovými částmi a rozložení náboje.
Odkazy Reference
Související články Trijodidy Polyhalogenové ionty Grätzelův článek Halogenová vazba Katenace
Kategorie:Halogeny