Šedounovití (Hexanchidae) je prastará čeleď žraloků, jedna ze dvou čeledí nepočetného řádu šedouni.
Charakteristika Typickým znakem šedounovitých je přítomnost šesti (Hexanchus) nebo sedmi (Heptranchias, Notorynchus) párů žaberních štěrbin (drtivá většina ostatních žraloků má jen 5 štěrbin). Okraj první žaberní štěrbiny přitom nesahá až na hrdlo jako u úzce příbuzných štíhlounovitých. Ústa jsou umístěna na spodní straně hlavy. Zuby horní a spodní čelisti jsou typově jiné: zatímco v horní čelisti jsou zuby špičaté, zuby spodní čelisti jsou pilkovité a obdélníkové. Kostra šedounovitých je jen slabě vápenčitá, což je typický znak primitivních žraloků. Šedounovití mají jednu hřbetní ploutev a jednou řitní ploutev a prodlouženou ocasní ploutev. Dosahují délky od 1,4 metrů až takřka k 5 m u žraloka šedého.
Žraloci z čeledi šedounovití jsou široce rozšíření v Atlantském, Indickém a Tichém oceánu. Obývají chladné, vlažné i subtropické a tropické vody od pobřežních oblastí včetně zátok a zálivů po hluboké vody do hloubek 2500 m.
Systematika Jedná se o velmi starou čeleď žraloků, jejíž nejstarší zástupci jsou známi již z raného období jury. Taxonomie šedounů je neustále v pohybu, jeden z novějších druhů byl (znovu)ustanoven teprve v roce 2018. K recentním zástupcům šedounovitích patří:
Heptranchias Rafinesque, 1810 Heptranchias perlo (Bonnaterre, 1788) – žralok sedmižábrý Hexanchus Rafinesque, 1810 Hexanchus griseus (Bonnaterre, 1788) – žralok šedý Hexanchus nakamurai Teng, 1962 – žralok Nakamurův Hexanchus vitulus Springer & Waller, 1969 Notorynchus Ayres, 1855 Notorynchus cepedianus (Péron, 1807) – žralok širokonosý
Odkazy
Reference
Literatura
Externí odkazy
Kategorie:Šedouni