Kostel svatého Jakuba na Coudenbergu (francouzsky Église Saint-Jacques-sur-Coudenberg, nizozemsky Sint-Jacob-op-Koudenbergkerk) je římskokatolický královský farní kostel nacházející se na Královském náměstí (Place Royale/Koningsplein) návrší Coudenberg v Královské čtvrti (Quartier Royal / Koningswijk) v Bruselu, hlavním městě Belgie.
Neoklasicistní kostel byl navržen architekty Gillesem-Barnabém Guimardem a Louisem Montoyerem a vybudován v letech 1776 až 1787. V 19. století byla přistavěna kupole a zvonice a také barevná freska.
Objekt byl v roce 1959 označen jako historická kulturní památka. V současné době je řazen jako královský farní kostel a od roku 1986 jako katedrála Vojenského ordinariátu Belgie.
Místo je dostupné z bruselského hlavního nádraží a také ze stanic metra Parc/Park (linky 1 a 5) a Trône/Troon (linka 2 a 6).
Historie vlevo|náhled|Někdejší Coudenberská kaple a opatský kostel, zobrazený v Bruxelle, nobilissima Brabantiæ civitas (1695) Kostel je zasvěcen svatému Jakubovi, jednomu z dvanácti Ježíšových apoštolů. Byl vystavěn na místě původních dvou církevních objektů – kaple královského paláce Coudenberg a kostela Coudenberského opatství. Obě stavby byly zbořeny na příkaz Karla Alexandra Lotrinského, guvernéra Rakouského Nizozemska, během jeho rozsáhlých urbanistických projektů, přestože unikly velkému požáru z roku 1731, který zničil přilehlý palác.
Nový kostel byl postaven souběžně s / na svém dnešním místě na Place Royale/Koningsplein. Stavbu fasády zahájil francouzský architekt Gilles-Barnabé Guimard podle návrhů Jeana-Benoîta-Vincenta Barrého (1775). Základní kámen byl slavnostně položen Karlem Alexandrem Lotrinským dne 12. února 1776 a portikus byl dokončen v roce 1780. Loď, transept, chór a sakristie byly postaveny pod dohledem belgicko-rakouského architekta Louise Montoyera v letech 1785–86.
Po vysvěcení sloužil jako opatský i farní kostel zároveň. Navíc to byl oficiální kostel dvora guvernérů Habsburského Nizozemska. Současná budova byla navržena tak, aby sloužila jako kostel opatství sv. Jakuba na Coudenbergu, a proto má hluboký rozšířený chór s místem pro chórové oddíly pro mnichy.
Během francouzské revoluce bylo opatství zrušeno a kostel byl přeměněn na chrám rozumu a později na chrám práva. V roce 1802 byl kostel navrácen pod katolickou správu. Dne 21. července 1831 složil princ Leopold z rodu sasko-kobursko-gothajského na středovém schodišti kostela přísahu, po níž se stal prvního králem Belgičanů jako Leopold I.
Budova poněkud ztratila svůj typický neoklasicistní chrámový vzhled přidáním v 19. století kopule a zvonice (podle návrhu architekta Tilmana-Françoise Suyse) a také barevné fresky od malíře Jeana Françoise Portaelse na štítu. náhled|Detail průčelí kostela vlevo|náhled|Interiér kostela V průběhu 20. století probíhaly některé vnitřní i vnější udržovací a restaurátorské práce: mj. v letech 1903–04, 1924–25 (výstavba schodů), 1935–36 (architekt A. Delpy), 1960–1970 (architekt J. Rombaux) a v roce 1987 (restaurování zvonice). Interiér a průčelí kostela byly královským dekretem vydaným 2. prosince 1959 prohlášeny chráněnou kulturní památkou Belgie.
Odkazy
Reference
Literatura Braeken, Jo, Lydie Mondelaers a.o., Bouwen door de eeuwen heen in Brussel. Inventaris van het cultuurbezit in België. Architectuur. Deel Brussel 1B. Stad Brussel. Binnenstad. H-O, Liège, Pierre Mardaga Éditeur, 1993.
Související články Královské náměstí (Brusel) Seznam kostelů v Bruselu Římskokatolická církev v Belgii Neoklasicistní architektura v Belgii Historie Bruselu Kultura Belgie
Externí odkazy
Kategorie:Kostely v Bruselu Kategorie:Kostely zasvěcené svatému Jakubu Většímu Kategorie:Klasicistní stavby v Belgii Kategorie:Klasicistní kostely