Rudolf Hess (uváděn též jako Heß) (21. srpna 1858 Fogaras – 21. listopadu 1930 Vídeň) byl rakousko-uherský generál. Jako absolvent vojenské akademie sloužil v c. k. armádě od roku 1879, vystřídal působení u různých jednotek pěchoty, uplatnil se také jako štábní důstojník. Za první světové války zastával funkci velitele v Temešváru (1914–1918) a v roce 1916 dosáhl hodnosti generála pěchoty. Po zániku monarchie byl v roce 1919 penzionován a dožil v soukromí ve Vídni.
Životopis Narodil se v Sedmihradsku, byl synem majitele realit Herberta Hesse. První vojenskou průpravu získal na jezdecké akademii v Hranicích a poté studoval na Tereziánské vojenské akademii ve Vídeňském Novém Městě (1876–1879). Do armády vstoupil v roce 1879 jako poručík k 2. pěšímu pluku v Brašově. Později si doplnil vzdělání na Válečné škole (K.u.k. Kriegschule) ve Vídni (1884–1886) a jako nadporučík byl zařazen do sboru důstojníků generálního štábu. Souběžně působil jako štábní důstojník u různých jednotek pěchoty v Budapešti, jako kapitán (1890)Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer für 1891; Vídeň, 1891; s. 181 dostupné online poté sloužil u vojenského velitelství v Zadaru a následně u 46. pěšího pluku ve Vídni.Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer für 1895; Vídeň, 1895; s. 166, 398 dostupné online V roce 1896 byl povýšen na majora a stal se šéfem štábu 6. pěší divize ve Štýrském Hradci.Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer für 1897; Vídeň, 1896; s. 197 dostupné online V hodnosti podplukovníka (1899) byl jmenován velitelem praporu u 63. pluku v Bistrici v Sedmihradsku.Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer für 1900; Vídeň, 1899; s. 216, 512 dostupné online V roce 1902 byl povýšen na plukovníka a převzal velení 41. pěšího pluku v Černovicích,Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer für 1903; Vídeň, 1902; s. 169, 478 dostupné online již o rok později byl přeložen jako velitel 76. pěšího pluku do Ostřihomi.Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1905; Vídeň, 1905; s. 281 dostupné onlinePěší pluk č. 76 na webu valka.cz dostupné onlineSchematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer für 1905; Vídeň, 1904; s. 172, 560 dostupné online
V prosinci 1908 byl jmenován velitelem 12. pěší brigády v KlagenfurtuHof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1909; Vídeň, 1909; s. 310 dostupné onlineSchematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer für 1909; Vídeň, 1909; s. 130 dostupné online a k datu 1. května 1909 byl povýšen na generálmajora, ještě téhož roku byl přeložen jako velitel 32. pěší brigády do Sibiu.Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1911; Vídeň, 1911; s. 309 dostupné onlineSchematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer für 1910; Vídeň, 1909; s. 149, 173 dostupné online Od roku 1911 byl zástupcem velitele 12. armádního sboru v Sibiu a k datu 1. listopadu 1912 byl povýšen do hodnosti polního podmaršála.Generale und Oberste des k.u.k. Heeres 1912; Vídeň, 1912; s. 5 dostupné onlineSchematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer für 1913; Vídeň, 1912; s. 160, 199 dostupné online V dubnu 1914 ze zdravotních důvodů odešel na dlouhodobou dovolenou, ale po vypuknutí první světové války byl v září 1914 povolán znovu do aktivní služby. Po celou dobu první světové války byl velitelem v TemešváruGenerale und Obersten 1915; Vídeň, 1915; s. 13 dostupné onlineGenerale und Obersten (k.u.k. Heer) 1917; Vídeň, 1917; s. 16 dostupné online a v roce 1916 obdržel titulární hodnost generála pěchoty.Přehled generálů rakousko-uherské armády 1890–1918 na webu austro-hungarian army dostupné online Po zániku monarchie byl k datu 1. ledna 1919 penzionovánSlužební postup Rudolfa Hesse in: SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816–1918; Vídeň, 2007; s. 70 dostupné online a poté žil v soukromí ve Vídni. Zde také zemřel a je pohřben na hřbitově ve vídeňské čtvrti Döbling.Hrob Rudolfa Hesse v Döblingu na webu findagrave dostupné online
Řády a vyznamenání Během vojenské služby získal řadu ocenění v Rakousku-Uhersku, za první světové války byl vyznamenán také německým Železným křížem a získal ocenění i od německého Červeného kříže.Přehled řádů a vyznamenání Rudolfa Hesse in: STEINER, Jörg, C: Schematismus der Generale und Obersten der k.u.k. Armee 1918; Vídeň, 1992; s. 167 dostupné online
60x60pixelů Jubilejní pamětní medaile (1898) 60x60pixelů Řád železné koruny III. třídy (1907) 60x60pixelů Vojenský jubilejní kříž (1908) 60x60pixelů rytířský kříž Leopoldova řádu s válečnou dekorací (1915) 60x60pixelů Vyznamenání za zásluhy o Červený kříž s válečnou dekorací (1915) 60x60pixelů Vojenská záslužná medaile (1916) 60x60pixelů Železný kříž II. třídy (Německo, 1916) 60x60pixelů komtur Řádu Františka Josefa (1918)
Odkazy Reference
Literatura BALLA, Tibor: A Nagy Háború osztrák-magyar tábornokai; Národní kulturní fond, Budapešť, 2010; s. 156–157 (heslo Rudolf Hess) ISBN 978-963-446-585-0 dostupné online ()
Kategorie:Rakousko-uherští generálové Kategorie:Rakousko-uherské osobnosti první světové války Kategorie:Absolventi Tereziánské vojenské akademie Kategorie:Nositelé Řádu Leopoldova Kategorie:Nositelé Řádu železné koruny Kategorie:Nositelé Řádu Františka Josefa Kategorie:Nositelé Vojenského jubilejního kříže Kategorie:Nositelé Vojenské záslužné medaile (Rakousko) Kategorie:Nositelé Železného kříže Kategorie:Narození 21. srpna Kategorie:Narození v roce 1858 Kategorie:Úmrtí 21. listopadu Kategorie:Úmrtí v roce 1930 Kategorie:Úmrtí ve Vídni Kategorie:Muži