Go-Fušimi (, 5. dubna 1288 – 17. května 1336) byl devadesátý třetí císař JaponskaEmperor Kōnin, Tahara no Higashi Imperial Mausoleum, Imperial Household Agency v souladu s tradičním pořadím posloupnosti.Ponsonby-Fane, Richard Arthur Brabazon. (1959). The Imperial House of Japan. Kyoto: Ponsonby Memorial Society. OCLC 194887 Vládl od 30. srpna 1298 do své abdikace 2. března 1301.Isaac Titsingh. (1834). [Siyun-sai Rin-siyo/Hayashi Gahō, 1652], Nipon o daï itsi ran ([https://books.google.com/books?id=18oNAAAAIAAJ&q=nipon+o+dai+itsi+ran Annales des empereurs du Japon]). Paris: Royal Asiatic Society of Great Britain and Ireland
Princ, jehož osobní jméno (imina) před nástupem na Chryzantémový trůn znělo Tanehito (), byl prvorozeným synem císaře Fušimiho z císařské linie Džimjóin-tó. Tento panovník z 13. století byl pojmenován po svém otci. Výraz go- () se doslovně překládá jako „pozdější“. Go-Fušimi tedy může být označován jako „pozdější císař Fušimi“. Jelikož se japonské go v některých starších pramenech rovněž překládalo ve významu „ten druhý“, mohl by tento císař být také označován jako Fušimi druhý či Fušimi II.
Události za Go-Fušimiho života V roce 1289 jmenoval císař Hirohito, budoucí císař Fušimi, svého prvorozeného syna Tanehita, budoucího císaře Go-Fušimiho, korunním princem, čímž jen vzrostlo nepřátelství soupeřící císařské linie Daikakudži. Následujícího roku, tedy v roce 1290, proběhl neúspěšný pokus o atentát na císaře. Téhož roku se bývalý císař Go-Fukakusa vzdal role klášterního císaře a císař Fušimi se ujal přímé vlády. Během jeho panování se šlechtické rody snažily porazit šógunátní vládu, moc šógunátu Kamakura však rostla.
Dne 30. srpna 1298, v 11. roce vlády císaře Fušimiho, císař abdikoval a nástupnictví (senso) obdržel jeho syn Tanehito. Císař Tanehito, známý později jako Go-Fušimi, usedl na trůn (sokui) 17. listopadu 1298.Varley, H. Paul. (1980). Jinnō Shōtōki: A Chronicle of Gods and Sovereigns. New York: Columbia University Press. ; OCLC 5914584
Dne 1. listopadu 1299 dorazil do šógunova sídelního města Kamakury mistr čínského zenbuddhismu Išan Ining (japonsky Issan Ičinei) jako poslední mongolský vyslanec.
V roce 1301, se jižní císařská linie Daikakudži vzbouřila a přinutila císaře Go-Fušimiho, aby se vzdal trůnu. Tehdy totiž ještě neexistoval plán střídání císařských linií Daikakudži a Džimjóin a obě linie spolu o trůn bojovaly. Go-Fušimi abdikoval 2. března 1301.
Mladší bratr bývalého císaře Go-Fušimiho, princ Tomihito (), se 11. září 1308 stal císařem (Hanazono) a Go-Fušimi se posléze stává klášterním císařem. Excísař Fušimi působil totiž do roku 1313 sám v roli klášterního císaře a teprve v letech 1313─1318 zastával tuto funkci Go-Fušimi.
Císař Go-Fušimi je autorem slavné prosby k božstvu (kami) svatyní Kamo o pomoc k získání trůnu pro jeho syna. Tato prosba byla nakonec úspěšná, ale trvalo dlouhých 30 let po Go-Fušimiho abdikaci, než se jeho syn Kazuhito stal císařem Kógonem. Císař Kógon byl první z panovníků Severního dvora, jež podporoval šógunát Ašikaga.
Bývalý císař Go-Fušimi zemřel 17. května 1336. Je spolu s dalšími 11 císaři pohřben v mauzoleu Fukakusa no kita no misasagi () v kjótské čtvrti Fušimi-ku.Ponsonby-Fane, Richard Arthur Brabazon. (1959). The Imperial House of Japan. Kyoto: Ponsonby Memorial Society. OCLC 194887
Rodina Před jeho nástupem na chryzantémový trůn bylo jeho osobní jméno (jeho imina) Tanehito-šinnó (胤仁親王).
Byl nejstarším synem císaře Fušimi. Patřili k větvi Džimyóin-tó císařské rodiny.
Dvorní dáma: Neiši Saiondži (西園寺寧子), později Kógimon'in (広義門院; 1292–1337), dcera Sanekane Saiondžiho První dcera: císařská princezna Džunši (珣子内親王) Třetí syn: císařský princ Kazuhito (量仁親王), později císař Kógon Pátý syn: císařský princ Kagehito (景仁親王; b. 1315) Druhá dcera: císařská princezna Kenši / Kaneko (兼子内親王) Devátý syn: císařský princ Jutahito (豊仁親王), později císař Kómjó Džibukjó-no-cubone (治部卿局), dcera kněze První syn: císařský princ kněz Sonin (尊胤法親王; 1306–1359） Kuniko Takašina (高階邦子), dcera Kunicune Takašiny Druhý syn: císařský princ kněz Šuho (法守法親王; 1308–1391） Moriko Ogimači (正親町守子; † 1322), dcera Mičiakira Ogimačiho Šestý syn: císařský princ kněz Šóin (承胤法親王; 1317–1377） Sedmý syn: císařský princ kněz Čódžo (長助法親王; 1318–1361） Osmý syn: císařský princ kněz Rjosei (亮性法親王; 1318–1363） Pátá dcera: císařská princezna Kóši (璜子内親王), později Šotokumon’in (章徳門院) Taijo-no-kata（対御方; 1297–1360), dcera Mičiakira Ogimačiho Čtvrtý syn: císařský princ kněz Džišin (慈真法親王; * 1314) Čtvrtá dcera: princezna Kakukó (覚公女王) Desátý syn: císařský princ kněz Sondó (尊道入道親王; 1332–1403） Ukjónodaibu-no-cubone (右京大夫局) Třetí dcera Šestá dcera
Odkazy Poznámky
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Japonští císaři Kategorie:Narození v roce 1288 Kategorie:Úmrtí v roce 1336 Kategorie:Období Kamakura Kategorie:Muži