Dyleňský les () je geomorfologický podcelek v severní části Českého lesa v okrese Cheb v Karlovarském kraji a okrese Tachov v Plzeňském kraji. Nejvyšším bodem je vrchol Dyleně s nadmořskou výškou 940 m, nejnižší bod leží u vesnice Horní Lažany na severním okraji území v nadmořské výšce 470 m.
Vymezení území Větší, severní část Dyleňského lesa, leží v okrese Cheb, menší jižní část zasahuje do okresu Tachov. Západní hranici Dyleňského lesa tvoří státní hranice s Německem. Na německém území na něj navazuje Hornofalcký les ().
Přírodní poměry Geomorfologické členění Na českém území sousedí Dyleňský les (označení 1A-1D) s následujícími geomorfologickými celky: na severu s Chebskou pánví a asi dva kilometry dlouhou hranici se Smrčinami, konkrétně geomorfologickým podcelkem Chebskou pahorkatinou; na východě hraničí s Podčeskoleskou pahorkatinou. Na jihu probíhá severně od Halže ohraničení Dyleňského lesa vůči dalšímu geomorfologickému podcelku Českého lesa – Přimdskému lesu. Podrobné dělení včetně okrsků je uvedené v tabulce.
Geologie Na území Dyleňského lesa se setkávají dvě geologické jednotky Českého masivu. Severní část je součástí saxothuringika (Sasko-durynské oblasti) a náleží k chebsko-dyleňskému krystaliniku. Převládajícími horninami jsou zde svory a fylity, v nejsevernější části zasahují do území okrajově sedimenty chebské pánve. Jižní část náleží ke geologické jednotce moldanubiku. Převládají zde pararuly a migmatity.
Nerostné suroviny Ložisek nerostných surovin jsou zejména v moldanubické oblasti. V linii Zadní Chodov – Stará Voda se nachází projevy tektonické linie nazývané českým křemenným valem. Tektonické pohyby hornin vytvořily podmínky pro vznik ložisek rud. Hornická činnost, která byla významná v minulosti, probíhala v okolí Třech Seker a Zadního Chodova. V okolí Tří seker se nacházela v délce asi 10 km bohatá ložiska měděných rud. Těžily se převážně žíly s chalkopyritem s výrazným podílem stříbra. Počátky dolování jsou kladeny do doby předhusitské. Poblíž zaniklé Slatiny probíhala těžba železných rud. Na Cechu svatého Víta vrcholila na konci 17. století výnosná těžba měděných a stříbrných rud. Tato lokalita stála u zrodu uranového hornictví. Vedle Jáchymova byl Cech svatého Víta druhým ložiskem v rakousko-uherské monarchii, kde byly již v druhé polovině 19. století těženy uranové rudy pro výrobu uranových barviv. Po druhé světové válce geologové prováděli průzkum v okolí Cechu svatého Víta. Výsledkem byl nález uranového ložiska Zadní Chodov.
Vodstvo Územím neprotékají významnější vodní toky. Z menších toků v povodí Ohře zde pramení Stebnický potok, Jesenický potok, Šitbořský potok a Paličský potok. Z povodí Mže zde pramení Kosový potok, Hamerský potok, Bahnitý potok, Panský potok, Tichá, Huťský potok a několik menších potoků.
Sídla Území Dyleňského lesa je pro svoji odlehlost řídce osídlené. Jediná oblast s rozsáhlejším zalidněním je okolí Tří Seker. K menším sídlům, většinou jen malé vesnice a osady, patří na severu Palič, na severovýchodě území Vysoká na jihu Broumov. Mnohé vesnice při státní hranici s Německem zanikly po druhé světové válce po odsunu německého obyvatelstva a vytvoření hraničního pásma v padesátých letech dvacátého století. Mezi taková sídla v bezprostřední blízkosti státní hranice patřila např. vesnice Slatina.
Ochrana přírody V Dyleňském lese se nachází šest maloplošných chráněných území. Z přírodních rezervací to jsou Mechové údolí, Lipovka, Broumovská bučina, Tišina a Bučina u Žďáru. Z přírodních památek je to Žďár u Chodského Újezda. Jižní část Dyleňského lesa v okrese Tachov, jižně od Broumova, severně od Halže, již leží v CHKO Český les.
Galerie
Reference
Kategorie:Geomorfologické podcelky v Česku Kategorie:Český les Kategorie:Pohoří v Česku Kategorie:Geografie okresu Cheb Kategorie:Geografie okresu Tachov