9. armádní sbor rakousko-uherské armády byl na přelomu 18. a 19. století jedním ze dvou sborů c. k. vojska umístěného v Čechách se sídlem v Josefově, později v Litoměřicích.

Historie náhled|vlevo|Územní rozdělení působnosti rakousko-uherských armádních sborů v roce 1898 náhled|vlevo|Budova velitelství 9. armádního sboru od roku 1909 v Litoměřicích 9. armádní sbor (9. Korpskommando) vznikl v roce 1883 reorganizací rakousko-uherské armády rozdělením zemského velitelství v Čechách do dvou armádních sborů (druhým českým sborem byl 8. armádní sbor v Praze). Devátý armádní sbor byl umístěn v pevnosti Josefov, velení sídlilo v pozdně barokní budově na dnešním Masarykově náměstí.Budova posádkového velitelství v Josefově na webu Národního památkového ústavu dostupné online V roce 1909 bylo velitelství sboru přemístěno do Litoměřic (ulice Na Valech 76, dnes 5. května, dnešní sídlo Územní vojenské správy). K 9. armádnímu sboru patřily 10. pěchotní divize v Josefově a 29. pěchotní divize v Terezíně, dále 26. divize c. k. zeměbrany v Litoměřicích, 9. jezdecká brigáda v Pardubicích a 9. dělostřelecká brigáda v Litoměřicích.Ottův slovník naučný, díl XXI.; Praha, 1904; s. 231 dostupné online Doplňovacími okresy byly Čáslav, Hradec Králové, Chomutov, Jičín, Mladá Boleslav, Terezín, Turnov a Vysoké Mýto. Pod 9. armádní sbor spadaly posádkové a útvarové nemocnice v Josefově, Terezíně, Čáslavi, Mladé Boleslavi, Hradci Králové a Liberci. Do kompetencí sboru náležely dále posádkové věznice v Josefově, Terezíně a Hradci Králové.

Na začátku první světové války byl sbor zařazen do 4. armády generála Moritze Auffenberga povolané na východní frontu.Přehled vrchního velení rakousko-uherské armády na východní frontě 1914 na webu austro-hungarian army dostupné online Po dvojité výměně vrchního velení sboru během roku 1914 se 9. sbor zúčastnil bojů v Karpatech. V roce 1916 bojovaly jednotky 9. sboru proti Brusilovově ofenzívě a následně vedly obranu Lvova. Kvůli značným početním ztrátám byl sbor na podzim 1917 rozpuštěn. Nově zformované jednotky ještě v roce 1917 dostaly opět název 9. armádního sboru a setrvaly v bojích na východní frontě.

Velitelé 9. armádního sboru 1883–1888 polní podmaršál Gustav baron von KönigPřehled velitelů armádních sborů rakousko-uherské armády 1883–1918 na webu austro-hungarian army dostupné online 1888–1889 polní podmaršál Philipp hrabě von Grünne 1889–1894 generál jezdectva Leopold princ von Croÿ-Dülmen 1894–1899 polní zbrojmistr Emanuel Merta 1899–1902 polní zbrojmistr Hugo von Klobus 1902–1905 polní zbrojmistr Franz Xaver Schönaich 1905–1906 polní zbrojmistr Julius von Latscher-Lauendorf 1906–1908 polní zbrojmistr Albert von Koller 1908–1912 generál pěchoty Adolf Rummer von Rummershof 1912–1914 generál pěchoty Lothar von Hortstein 1914 polní zbrojmistr Johann von Friedel 1914–1916 polní podmaršál Rudolf Králíček 1916–1917 polní podmaršál Arnošt von Kletter 1917 generál pěchoty Ludwig von Koennen-Horák 1917–1918 generál pěchoty Anton Lipošćak 1918 generál pěchoty Alfred von Schenk 1918 polní podmaršál Josef Schneider von Manns-Au

Odkazy Reference

Externí odkazy Kais. Königl. Militär Schematismus, Vídeň, 1883–1889 dostupné online Schematismus für das k.u.k. Heer und für die k.u.k. Kriegsmarine, Vídeň, 1890–1914 dostupné online 9. armádní sbor na webu valka.cz dostupné online

Kategorie:Ozbrojené síly Rakouska-Uherska Kategorie:Vojenské jednotky zaniklé roku 1918