Rudolf Ferdinand Emanuel hrabě Bellegarde ( Rudolph Ferdinand Emanuel Graf von Bellegarde) (28. února 1862 Velké Heraltice – 30. října 1937 Bad Ischl) byl rakouský šlechtic, důstojník a dvořan. Od mládí sloužil v c. k. armádě, několik let jako nižší důstojník strávil v Olomouci. Koncem 19. století aktivní službu ve vojsku opustil a díky rodinným vazbám poté zastával funkce u císařského dvora ve Vídni, nakonec byl v letech 1913–1918 nejvyšším hofmistrem arcivévodkyně Marie Valerie, nejmladší dcery císaře Františka Josefa. Po zániku monarchie žil v soukromí.

Životopis náhled|vlevo|Rudolf Bellegarde s manželkou Karolínou náhled|vlevo|Erb rodu Bellegarde Pocházel ze starého šlechtického rodu Bellegarde, který v 19. století získal majetky na Moravě a ve Slezsku.Ottův slovník naučný, díl III.; Praha, 1890 (reprint 1996); s. 687–688 (heslo Bellegarde) ISBN 80-7185-070-5MAŠEK, Petr: Modrá krev. Minulost a přítomnost 445 šlechtických rodů v českých zemích; Praha, 2003; s. 26 (heslo Bellegarde) ISBN 80-204-1049-X Narodil se na zámku Velké Heraltice jako druhorozený syn hraběte Františka Bellegarda (1833–1912) a jeho manželky Rudolfiny, rozené Kinské (1836–1899).Rodokmen rodu Bellegarde dostupné online POUZAR, Vladimír: Almanach českých šlechtických rodů 2005; Praha, 2004; 485 s. ISBN 80-85955-29-6 Od mládí sloužil v armádě a v roce 1886 získal titul c. k. komořího.Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1894; Vídeň, 1894; s. 188 dostupné online Jako nadporučík (1888) byl důstojníkem jedné z císařských gard.Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer für 1890; Vídeň, 1889; s. 75 dostupné online V roce 1894 dosáhl hodnosti rytmistra a sloužil u 2. pluku dragounů v Olomouci,Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer für 1896; Vídeň, 1895; s. 576, 605 dostupné online pobýval také v Přerově, kde se narodily dvě jeho děti.Gothaisches genealogisches Taschenbuch der gräflichen Häuser 1920; Gotha, 1920; s. 86 dostupné online Později působil u dvora ve Vídni, kde byl v letech 1900–1902 prvním komorníkem arcivévodkyně Alžběty, jediné dcery korunního prince Rudolfa (jejím nejvyšším hofmistrem byl v té době Rudolfův otec František Bellegarde).Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1901; Vídeň, 1901; s. 37dostupné online Jako důstojník c. k. armády byl v té době formálně příslušný k 1. hulánskému pluku. Později byl osobním komořím arcivévody Františka Salvatora.Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1905; Vídeň, 1905; s. 43 dostupné onlineHof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1911; Vídeň, 1911; s. 40 dostupné online. Nakonec se v roce 1913 stal nejvyšším hofmistrem jeho manželky arcivévodkyně Marie Valerie, nejmladší dcery Františka Josefa.Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1913; Vídeň, 1913; s. 41 dostupné online V těchto funkcích byl mimo aktivní službu v armádě povýšen do hodnosti majora, podplukovníka a nakonec plukovníka. Po rozpadu monarchie žil v soukromí ve Vídni a v Ischlu.

Během své služby u dvora obdržel několik ocenění, byl komturem Řádu Františka Josefa, nositelem Řádu železné koruny III. třídy, držitelem Vyznamenání za zásluhy o Červený kříž s válečnou dekorací a Jubilejní pamětní medaile. Několik vyznamenání získal také v zahraničí (německý Řád červené orlice, Řád württemberské koruny, Záslužný řád bavorské koruny).Přehled řádů a vyznamenání Rudolfa Bellegarda in: Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1918; Vídeň, 1918; s. 47 dostupné online

Rodina V roce 1891 se ve Vídni oženil s hraběnkou Karolínou Pejacsevichovou (1861–1927), dcerou Ladislava Pejacseviche,Rodokmen rodu Pejacsevichů na webu geni.com dostupné onlineRodina Rudolfa Bellegarda na webu geni.com dostupné online která se později stala c. k. palácovou dámou a dámou Řádu hvězdového kříže. Z manželství se narodily tři dcery. Nejstarší Marie Rudolfina (1892–1948) se provdala za hraběte Georga Marzaniho a žila s ním v Itálii. Nejmladší Ladislaja (1895–1966) byla manželkou hraběte Josefa hraběte Walterskirchena.Gothaisches genealogisches Taschenbuch der gräflichen Häuser 1941; Gotha, 1941; s. 39 dostupné online

Rudolfův starší bratr August (1858–1929) zastával u dvora řadu let funkci nejvyššího kuchmistra. Mladší bratr František (1866–1915) byl státním úředníkem, poslancem Říšské rady a za první světové války zemřel v ruském zajetí.

Rudolfovým švagrem byl hrabě Manfred Clary-Aldringen (1852–1928), dlouholetý místodržitel ve Štýrsku a krátce rakouský předseda vlády. Dalším švagrem byl hrabě Julius von Seilern-Aspang (1858–1932), majitel zámku Přílepy, kde se narodila Rudolfova nejstarší dcera Marie Rudolfina.

Odkazy Reference

Kategorie:Bellegardové Kategorie:Rakouští šlechtici Kategorie:Císařští komoří Kategorie:Rakousko-uherské osobnosti první světové války Kategorie:Nositelé Řádu Františka Josefa Kategorie:Nositelé Řádu železné koruny Kategorie:Nositelé Řádu červené orlice Kategorie:Nositelé Řádu württemberské koruny Kategorie:Nositelé Záslužného řádu bavorské koruny Kategorie:Narození 28. února Kategorie:Narození v roce 1862 Kategorie:Úmrtí 30. října Kategorie:Úmrtí v roce 1937 Kategorie:Úmrtí v Bad Ischlu Kategorie:Muži