Zelená hora (též Marcelův hrad či Hrabušický hrad) je zaniklé bratřické opevnění v katastru slovenské obce Hrabušice na kótě Zelená hora. Nachází se nad údolím vyhloubeným řekou Hornád.
Lokalita Nálezy ze Zelené hory ukazují, že lokalita byla osídlena od mladší doby kamenné do středověku. Hradní vrch má rozlohu asi 10 ha a ve středověku byl obehnán hradbou širokou 230–250 cm. Na severní straně byla do hradby vestavěna velká okrouhlá obytná věž, která tvořila rozšířené jádro hradního areálu. Opevněný areál byl přístupný poměrně velkou vstupní branou na východní straně, z níž stejně jako z hradní zdi věže bylo možné odkrýt nejen základy, ale i nástavbové zdivo.
Historie Zelená hora byla osídlena již na konci doby kamenné (badenská kultura) a později na přelomu letopočtu zde měl své hradiště lid púchovské kultury. Po mongolském vpádu v roce 1241 král Béla IV. pověřil stavbou kamenného hradu na Zelené hoře Marcela, syna Blažeje. Hrad však nebyl dokončen a v roce 1269 jej král daroval Spišské kapitule, proboštu Mutimírovi, který se zavázal hrad dostavět (což se však nestalo).
V prvních desetiletích 14. století patřil hrad spišskoštiavnickým cisterciákům. V roce 1453 místo opevnili bratříci Petra Aksamita. Ti opevnili již existující hrad na Zelené hoře u Hrabušic, který patřil štiavnickému opatství, pojmenovali ho Tábor a odtud podnikali útoky na okolní vesnice a statky.
Ze Zelené hory podnikli bratříci také útok na kartuziánský klášter na Kláštorisku a poškodili jej natolik, že jej následujícího roku musel převor Jan Monesser důkladně obnovit. Aby přístup ke klášteru, který dříve vedl přes Hrabušice, nebyl tak snadný, změnil cestu ke klášteru. Pravda, ani toto opatření nezabránilo tomu, aby bratříci v následujícím roce klášter znovu přepadli a téměř zcela zničili, takže mniši hodlali místo navždy opustit. Stejně tak i štiavnický klášter a statky štiavnických cisterciáků trpěly nájezdy bratříků. Bratříci nutili okolní vesnice a statky, aby zásobovaly Zelenou horu potravinami.
Až do roku 1462 byla Zelená hora v rukou bratříků jako jeden z jejich hlavních hradů a operačních bodů na Spiši. Zelená hora patřila k těm pevnostem, které bratříci opustili až po svém přesunu ze Spiše na západní Slovensko a teprve poté Levočané – úhlavní nepřátelé bratříků na Spiši – hrad dobyli a zbořili.
V umění Zelená hora je zmíněna v románové trilogii Aloise Jiráska Bratrstvo.
Galerie
Odkazy Reference
Externí odkazy
Kategorie:Zříceniny hradů na Slovensku Kategorie:Hrady založené ve 13. století Kategorie:Spiš Kategorie:Zbořeno na Slovensku 1462 Kategorie:Hrabušice