Jozef Nagy (31. srpna 1932, Štefanová – 26. ledna 2024) byl slovenský matematik a vysokoškolský pedagog, spjatý svým působením především s Prahou. Zabýval se zejména diferenciálními rovnicemi, dynamickými systémy a popularizací vědy.
Život Po ukončení základní školy ve svém rodišti absolvoval trenčínské gymnázium. Maturoval v roce 1952. Poté studoval na Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy v Praze (1952–1956) obor matematika-fyzika. Mezi lety 1956–1959 učil na jedenáctileté střední škole na Praze 5. Po ukončení pedagogické činnosti nastoupil ještě v roce 1959 do pražského Výzkumného ústavu matematických strojů. Zde se zabýval využitím počítačů při řízení technologických procesů. Například se zúčastnil vývoje překladače pro programovací jazyk Algol 60. Pod vedením Jaroslava Vlčka se věnoval teorii dynamických systémů. V roce 1965 obhájil v Matematickém ústavu Akademie věd České republiky disertační práci Kroneckerův index v abstraktních dynamických systémech. Po úspěšném konkurzu pracoval od roku 1967 na katedře matematiky fakulty elektrotechnické ČVUT. Zde v roce 1968 absolvoval habilitační řízení s prací Přímá metoda Ljapunova v abstraktních regulovaných procesech a byl jmenován docentem matematiky.
Roku 1972 se stal prvním předsedou nově ustavené Matematické vědecké sekce Jednoty československých matematiků a fyziků.Bečvář, J. a Bečvářová, M.: 150 let Jednoty českých matematiků a fyziků. In: 33. konference historie matematiky. Praha 2012, s. 70.Působil zde do roku 1990, kdy začal zastávat funkci ředitele odboru vysokých škol na Ministerstvu školství, mládeže tělovýchovy České republiky.
K padesátému výročí narození mu ČVUT udělilo Felberovu medaili za vynikající pedagogickou a odbornou práci.
Byl aktivním členem římskokatolické farnosti ve Vršovicích.
Profesní dráha Ve své vědecké práci se zaměřil na oblast diferenciálních rovnic a dynamických systémů. Více než dvacet let vedl státní program základního výzkumu z této oblasti. Mezi lety 1975–1981 se účastnil přípravy státního programu základního výzkumu a začlenění katedry matematiky do výzkumu. Svoje odborné závěry publikoval ve čtyřiceti výzkumných zprávách a šestnácti článcích v odborných časopisech. Psal knihy, skripta a řadu dalších publikací. Do období normalizace byl členem rigorózní komise pro obor matematická analýza na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy a také členem komise pro obhajoby kandidátských disertačních prací v tomto oboru.
Jako schopný organizátor se věnoval popularizaci vědy. V roce 1971 byl předsedou přípravného výboru pro založení Matematické vědecké sekce Jednoty českých matematiků a fyziků (JČMF) a po založení do roku 1980 byl jejím předsedou. Od roku 1971 patřil ke členům ústředního výboru JČMF. V roce 1987 se stal předsedou matematického oddělení pražské pobočky JČMF.
V rámci Českého svazu vědeckotechnických společností organizoval desítky čtrnáctidenních kurzů „Aplikované matematiky" pro inženýrskou praxi. V řadě těchto kurzů také přednášel. Počínaje rokem 1973 se stal členem ediční komise teoretické literatury Státního nakladatelství technické literatury. Zde organizoval vydávání řady sešitů s vybranými kapitolami z matematiky pro vysoké školy technické. Byl autorem či spoluautorem sedmi sešitů (například Elementární metody řešení obyčejných diferenciálních rovnic. Příručka pro vysoké školy technického směru. Sešit IX, Matematika pro vysoké školy technické. sešit č. III. Algebra).
Odkazy Reference
Literatura Jankovský, Zdeněk: Docent Jozef Nagy šedesátníkem. In: Pokroky matematiky, fyziky a astronomie, roč. 37 (1992), č. 4, s. 242–243. Externí odkazy
Kategorie:Slovenští matematici Kategorie:Čeští matematici Kategorie:Absolventi Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy Kategorie:Čeští vysokoškolští pedagogové Kategorie:Lidé z Vršovic Kategorie:Narození v roce 1932 Kategorie:Narození 31. srpna Kategorie:Úmrtí 26. ledna Kategorie:Úmrtí v roce 2024 Kategorie:Muži