Anton Lipošćak (9. dubna 1863 Székelyudvarhely, dnes Odorheiu Secuihesc, Rumunsko – 22. července 1924 Záhřeb) byl rakousko-uherský generál chorvatského původu. V c. k. armádě sloužil jako absolvent vojenské akademie od roku 1883, postupoval v hodnostech jako štábní důstojník u různých jednotek. Za první světové války bojoval na východní frontě a velel větším vojenským uskupením, nakonec byl velitelem 9. armádního sboru a v roce 1917 dosáhl hodnosti generála pěchoty. Od února do listopadu 1918 zastával funkci generálního guvernéra v okupovaném Polsku se sídlem v Lublinu. Po rozpadu monarchie byl v Záhřebu uvězněn pro podezření z velezrady (aféra Lipošćak), v lednu 1919 byl v armádě penzionován a propuštěn z vězení. Zbytek života strávil jako řadový bankovní úředník.
Životopis náhled|vlevo|Generál Anton Lipošćak Narodil se jako nejstarší ze tří synů c. k. majora Johanna Lipošćaka (1817–1866), který padl za prusko-rakouské války v bitvě u Trutnova. První vojenskou průpravu získal na kadetní škole v Kőszegu a jezdeckém institutu v Hranicích, v letech 1880–1883 studoval na Tereziánské vojenské akademii ve Vídeňském Novém Městě. Do aktivní vojenské služby vstoupil v roce 1883 poručík k 53. pěšímu pluku v Záhřebu. V letech 1886–1888 si doplnil vzdělání na Válečné škole (K.u.k. Kriegsschule) ve Vídni a jako nadporučík byl zařazen do sboru důstojníků generálního štábu. Sloužil u 58. pěší brigády v Terezíně, od roku 1891 působil přímo u generálního štábu ve Vídni a v roce 1892 byl povýšen na kapitána. V roce 1895 byl přeložen k 18. pěší divizi do Mostaru a v roce 1897 k 82. pěšímu pluku. V hodnosti majora (1898) byl znovu úředníkem generálního štábu. V roce 1901 byl povýšen na podplukovníka, krátce sloužil v Záhřebu a od roku 1903 působil v prezidiální kanceláři na ministerstvu války. V roce 1905 dosáhl hodnosti plukovníka a stal se šéfem štábu 15. armádního sboru v Sarajevu.Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer für 1906; Vídeň, 1905; s. 146, 176 dostupné online Na podzim roku 1909 dočasně převzal kompetence bosenského guvernéra Mariana Varešanina, který tehdy rezignoval na funkci, zároveň byl v té době generálním inspektorem rakousko-uherské armády v okupované Bosně a Hercegovině a v Dalmácii (15. a 16. armádní sbor).Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer für 1910; Vídeň, 1909; s. 103 dostupné online
náhled|vlevo|Palác knížat Lubomirskich v Lublinu, rezidence rakousko-uherských generálních guvernérů v Polsku V roce 1910 byl povýšen do hodnosti generálmajora a v letech 1911–1913 byl velitelem 72. pěší brigády v Záhřebu.Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer für 1913; Vídeň, 1913; s. 163, 210 dostupné online V říjnu 1913 převzal velení 2. pěší divize v JarosławiAnton Lipošćak na webu valka.cz dostupné online a v roce 1914 obdržel hodnost polního podmaršála.Generale und Obersten 1914; Vídeň, 1914; s. 6 dostupné online Na začátku první světové války byl se svou divizí povolán na východní frontu,Přehled vrchního velení rakousko-uherské armády na východní frontě 1914 na webu austro-hungarian army dostupné online zúčastnil se bojů v Haliči a bojoval v bitvě u Gorlice. V létě roku 1915 získal velení nad 42. pěší divizí uherské zeměbrany.Přehled velitelů divizí rakousko-uherské armády 1914–1918 na webu austro-hungarian army dostupné online Ze zdravotních důvodů v únoru 1916 dočasně opustil aktivní službu. O rok později se v březnu 1917 vrátil k 42. pěší divizi42. honvédská pěší divize na webu valka.cz dostupné online a bojoval v Rumunsku. K datu 1. srpna 1917 obdržel hodnost generála pěchoty a na přelomu let 1917–1918 byl velitelem 9. armádního sboru.9. armádní sbor na webu weltkriege.at dostupné onlinePřehled velitelů armádních sborů rakousko-uherské armády 1883–1918 na webu austro-hungarian army dostupné online Od února 1918 zastával funkci generálního guvernéra v Lublinu, respektive v okupované části Polska, kde setrval do konce války.Přehled představitelů státní správy Polska na webu worldstatesmen dostupné onlineAnton Lipošćak na webu weltkriege.at dostupné online Jeho rezidencí v Lublinu byl palác knížat Lubomirskich.Historie paláce knížat Lubomirskich dostupné online
Úřad generálního guvernéra v Lublinu složil k datu 3. listopadu 1918 a město opustil o týden později. Odjel do Záhřebu, kde nabídl své služby Národní radě nově vznikajícího Království SHS. Vzápětí byl ale zatčen (22. listopadu 1918) a obviněn z vlastizrady. Podezření z pokusu o státní převrat (tzv. aféra Lipošćak) bylo pravděpodobně zcela vykonstruované z iniciativy vlivného demokratického politika Svetozara Pribičeviće a vycházelo ze všeobecné nedůvěry vůči bývalým vysokým důstojníkům rakousko-uherské armády. Hrozba státního převratu přispěla k urychlenému sjednocení Chorvatska, Srbska a Slovinska do podoby jednotné monarchie. Lipošćak byl formálně k datu 1. ledna 1919 penzionován v armáděSlužební postup Antona Lipošćaka in: SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816–1918; Vídeň, 2007; s. 106 dostupné online a o několik dní později propuštěn z vazby.ZORKO, Tomislav: Afera Lipošćak in: Časopis za suvremenu povijest; Záhřeb, 2003; s. 887–902 dostupné online Poté pracoval jako úředník spořitelny, do smrti ale žil pod dohledem státních úřadů. Uplatnil se také jako spisovatel a v době působení na generálním štábu publikoval několik odborných článků k problematice zahraničních armád. V roce 1920 se uplatnil jako zakládající člen Spolku vysloužilých vojáků z Chorvatska a Slovinska. Zemřel v roce 1924 ve věku 61 let a je pohřben na centrálním hřbitově Mirogoj v Záhřebu.
Tituly a ocenění Jako generální guvernér v Lublinu obdržel v roce 1918 titul c. k. tajného rady s nárokem na oslovení Excelence. Během vojenské služby získal řadu vyznamenání v Rakousku-Uhersku i od zahraničních panovníků.Přehled řádů a vyznamenání Antona Lipošćaka in: STEINER, Jörg, C.: Schematismus der Generale und Obersten der k.u.k. Armee 1918; Vídeň, 1992; s. 17 dostupné online
Rakousko-Uhersko 60x60pixelů Vojenská záslužná medaile (1895) 60x60pixelů Jubilejní pamětní medaile (1898) 60x60pixelů Vojenský záslužný kříž III. třídy (1901) 60x60pixelů Řád železné koruny III. třídy (1905) 60x60pixelů Vojenský jubilejní kříž (1908) 60x60pixelů rytířský kříž Leopoldova řádu (1909) 60x60pixelů Mobilizační kříž (1913) 60x60pixelů Řád železné koruny II. třídy s válečnou dekorací (1914) 60x60pixelů Vojenský záslužný kříž II. třídy s válečnou dekorací (1915) 60x60pixelů Řád železné koruny I. třídy s válečnou dekorací (1918) 60x60pixelů Vyznamenání za zásluhy o Červený kříž s válečnou dekorací (1918)
Zahraničí 60x60pixelů Řád knížete Danila I. IV. třídy (Černá Hora, 1895) 60x60pixelů Řád lva a slunce II. třídy (Persie, 1906) 60x60pixelů Řád červené orlice II. třídy (Německé císařství, 1910) 60x60pixelů Řád pruské koruny II. třídy (Německé císařství, 1914) 60x60pixelů Železný kříž II. třídy (Německo, 1914)
Odkazy
Reference
Literatura BALLA, Tibor: A Nagy Háború osztrák-magyar tábornokai; Národní kulturní fond, Budapešť, 2010; s. 213–214 (heslo Anton Lipošćak) ISBN 978-963-446-585-0 dostupné online () PIJAJ, Stanislav: Anton Lipošćak: portrait of a general and military governor of Poland dostupné online
Externí odkazy
Biografie Antona Lipošćaka na webu austro-hungarian army Anton Lipošćak in: Hrvatska enciklopedija
Kategorie:Rakousko-uherští generálové Kategorie:Rakousko-uherské osobnosti první světové války Kategorie:Guvernéři Kategorie:Rakousko-uherští místodržitelé Kategorie:Tajní radové Kategorie:Absolventi Tereziánské vojenské akademie Kategorie:Nositelé Řádu Leopoldova Kategorie:Nositelé Řádu železné koruny Kategorie:Nositelé Vojenského záslužného kříže (Rakousko) Kategorie:Nositelé Vojenské záslužné medaile (Rakousko) Kategorie:Nositelé Vojenského jubilejního kříže Kategorie:Nositelé Řádu červené orlice Kategorie:Nositelé Řádu koruny (Prusko) Kategorie:Nositelé Železného kříže Kategorie:Nositelé Řádu knížete Danila I. Kategorie:Nositelé Řádu slunce a lva Kategorie:Narození 9. dubna Kategorie:Narození v roce 1863 Kategorie:Úmrtí 24. července Kategorie:Úmrtí v roce 1924 Kategorie:Úmrtí v Záhřebu Kategorie:Pohřbení na hřbitově Mirogoj Kategorie:Muži