Klokan hbitý (Notamacropus agilis) je středně velký štíhlý klokan, který se vyskytuje v severní Austrálii a na Nové Guineji. Lze jej rozpoznat podle červenohnědé horní části těla, zřetelně kontrastující se světlou spodní částí.
Systematika Klokana hbitého popsal John Gould v roce 1842 jako Halmaturus agilis. Druh byl po dlouhou dobu řazen do podrodu Notamacropus v rámci rodu Macropus, takže nesl vědecké jméno Macropus agilis. Moderní taxonomie nicméně považuje Notamacropus za samostatný rod, a klokan hbitý tak nese vědecké jméno Notamacropus agilis. Rozlišují se 4 poddruhy s následujícím rozšířením:
N. a. agilis – nominátní poddruh, vyskytuje se v Severním teritoriu. N. a. jardinii – Queensland. N. a. nigrescens – Západní Austrálie. N. a. papuanus – jižní a jihovýchodní oblasti Nové Guineje a některých okolních menších ostrovů.
Výskyt Vyskytuje se v tropické Austrálii od severovýchodního Queenslandu až po sever Západní Austrálie. Nezachází však příliš daleko do suchých oblastí vnitrozemí, je typickým obyvatelem tropických stromových savan a travnatých biomů se stromovým porostem. Rád se zdržuje v blízkosti řek. Lze jej nalézt i v jižní části Nové Guineje. Jedná se o nejběžnějšího vačnatce tropických pobřežních oblastí Austrálie a jižní Nové Guineje.
Popis Samec dosahuje výšky až 85 cm, jeho ocas může být dlouhý 84 cm a váha sahá ke 27 kg. Menší samice je až 72 cm vysoká, ocas je až 70 cm dlouhý a váha dosahuje k 15 kg. Svrchní část těla je pískově žlutohnědá až načervenalá, spodina je světlá. Na čele a mezi očima a čumákem bývá umístěn tmavě hnědý pruh. Okraje uší jsou taktéž tmavé. Dlouhý ocas je světle pískový. V terénu se klokan vyznačuje hopsáním s napřímeným tělem.
Biologie vlevo|náhled|Samice s mládětem ve vaku Klokan hbitý je převážně noční živočich, začíná být aktivní v pozdním odpoledni a pokračuje do noci. Jedná se převážně o samotářské zvíře, co se sdružuje do skupin pouze u bohatých zdrojů potravy nebo v době rozmnožování.
Živí se trávou a občas i kořínky, které dokáže vyhrabat až z 30 cm hloubek. Zejména v okolí řek tito klokani mohou zcela spásat velké travnaté plochy. Klokani hbití se občas objevují i na třtinových nebo jiných zemědělských polích, kdy vyhrabávají kořínky plodin, což je staví do konfliktu s místními farmáři. Klokani mohou požírat i ovoce a v období sucha, kdy nastává nedostatek potravy, se dospělci mohou vrhnout i na semena, která drtí stoličkami (nedospělí jedinci to nedokážou).
V divoké přírodě dosahuje samice pohlavní dospělosti v 15 měsících, samec v 17 měsících. V zajetí to může být ještě dříve. Doba gestace je kolem 30 dní. Mládě zůstává ve vaku kolem 7–8 měsíců, k jeho odstavení dochází kolem 10–12 měsíců. Může se rozmnožovat po celý rok. Dožívá se až 12 let.
Ohrožení Druh akutně nic neohrožuje, pročež je hodnocen jako málo dotčený. Novoguinejské lokální populace jsou nicméně v ohrožení nadměrným lovem na maso. V některých oblastech Austrálie je klokan hbitý natolik početný, že jsou jeho stavy kontrolovány odstřely a v minulosti i otrávenými návnadami.
Odkazy Reference
Literatura
Externí odkazy
Kategorie:Klokanovití