Vincenz svobodný pán Minutillo (31. srpna 1810 Temešvár – 12. listopadu 1877 Vídeň) byl rakouský generál z rodiny italského původu. Od mládí sloužil v armádě a byl účastníkem několika válek. Svou kariéru završil jako divizní velitel v Uhrách v hodnosti polního podmaršála (1859).
Životopis náhled|vlevo|Erb rodu Minutillo Pocházel z italské šlechtické rodiny, která se od 18. století uplatňovala v císařské armádě ve službách Habsburků. Narodil se jako prostřední ze synů c. k. polního podmaršála a vojevůdce napoleonských válek Friedricha Minutilla (1766–1843), který byl v roce 1820 povýšen do stavu svobodných pánů.Gothaisches genealogisches Taschenbuch der freiherrlichen Häuser 1870; Gotha, 1870; s. 590 dostupné online Vincenz od mládí sloužil v armádě, v roce 1834 byl již rytmistrem u 5. kyrysnického pluku.Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthumes 1834; Vídeň, 1834; s. 297 dostupné online U tohoto regimentu strávil přes deset let na různých místech, mimo jiné ve Veselí nad Moravou.Militär Schematismus für des österreichischen Kaiserthums 1836; Vídeň, 1836; s. 289 dostupné online V roce 1847 byl povýšen na podplukovníka, v té době stále pobýval ve Veselí nad Moravou.Militär Schematismus für des österreichischen Kaiserthums 1848; Vídeň, 1848; s. 299 dostupné online V revolučních letech 1848–1849 bojoval s 5. kyrysnickým plukem v Itálii a Uhrách a v roce 1850 získal hodnost plukovníka.Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthums 1851; Vídeň, 1851; s. 62 dostupné online
V roce 1852 byl povýšen do hodnosti generálmajora a stal se velitelem brigády u 1. armádního sboru,Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthumes 1854; Vídeň, 1854; s. 61 dostupné online později byl přeložen k 12. armádnímu sboru.Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthumes 1858; Vídeň, 1858; s. 103 dostupné online Během války se Sardinií byl v roce 1859 povýšen do hodnosti polního podmaršálaHof- und Staatshandbuch des österreichischen Kaiserthumes für das Jahr 1860; Vídeň, 1860; s. 198 dostupné online a převzal velení jezdecké divize. V závěru kariéry byl velitelem jezdecké divize v Šoproni (1859–1863).Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthumes 1861–1862; Vídeň, 1861; s. 91 dostupné online K datu 19. března 1863 byl penzionovánSlužební postup Vincenze Minutilla in: SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816–1918; Vídeň, 2007; s. 120 dostupné online a od té doby žil v soukromí ve Vídni.
Za zásluhy byl nositelem Řádu železné koruny III. třídy s válečnou dekorací a Vojenského záslužného kříže, dále byl rytířem ruského Řádu sv. Vladimíra III. třídy.Přehled řádů a vyznamenání Vincenze Minutilla in: Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthumes 1863; Vídeň, 1863; s. 92 dostupné online Od roku 1861 byl čestným majitelem 3. hulánského pluku.Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1876; Vídeň, 1876; s. 238 dostupné online
Jeho bratři Friedrich (1807–1831) a Karl (1815–1842) sloužili také v armádě, ale zemřeli předčasně. Z Karlova potomstva pocházel pozdější c. k. admirál Franz Minutillo.Gothaisches genealogisches Taschenbuch der freiherrlichen Häuser 1875; Gotha, 1875; s. 488 dostupné online
Odkazy Reference
Literatura VAVŘÍNEK, Karel: Almanach českých šlechtických a rytířských rodů 2021; Praha, 2014; s. 330–333 (heslo Minutillo) ISBN 978-80-905324-3-4
Kategorie:Rakouští generálové Kategorie:Rakouští šlechtici Kategorie:Nositelé Řádu železné koruny Kategorie:Nositelé Vojenského záslužného kříže (Rakousko) Kategorie:Nositelé Řádu svatého Vladimíra Kategorie:Narození 31. srpna Kategorie:Narození v roce 1810 Kategorie:Narození v Temešváru Kategorie:Úmrtí 12. listopadu Kategorie:Úmrtí v roce 1877 Kategorie:Úmrtí ve Vídni Kategorie:Muži