Adolf svobodný pán Gajer z Ehrenbergu ( Adolph Freiherr Gayer von Ehrenberg) (20. ledna 1853 Jezeří – 25. května 1922 Vídeň) byl rakousko-uherský generál. Jako absolvent vojenské akademie sloužil v c. k. armádě od roku 1873, byl důstojníkem jezdectva u různých posádek v rakouských zemích, Uhrách a Haliči, působil také na generálním štábu. V roce 1911 dosáhl hodnosti polního podmaršála a aktivní službu završil jako divizní velitel v Temešváru (1911–1913).
Životopis náhled|vlevo|Erb rodu Gajerů z Ehrenbergu Pocházel z pražské měšťanské rodiny povýšené v roce 1818 do stavu svobodných pánů.Nobilitační diplom Jana Aloise Gajera z Ehrenbergu na webu Rakouského státního archivu dostupné onlineGothaisches genealogisches Taschenbuch der freiherrlichen Häuser 1861; Gotha, 1861; s. 146–147 dostupné online Narodil se jako mladší syn Adolfa Gajera (1811–1866), hospodářského ředitele u knížat Lobkowiczů na velkostatku Jezeří. V letech 1869–1873 studoval na Tereziánské vojenské akademii ve Vídeňském Novém MěstěSVOBODA, Johann: Die Theresianische Militär-Akademie zu Wiener-Neustad : und ihre Zöglinge von der Gründung der Anstalt bis auf unsere Tage; Vídeň, 1894; s. 61 dostupné online a do armády vstoupil jako poručík ke 4. dragounskému pluku ve Welsu (1873).Kais. Königl. Militär Schematismus 1874; Vídeň, 1874; s. 412, 419 dostupné online Později si doplnil vzdělání na Válečné škole (K.u.k. Kriegsschule) ve Vídni a v hodnosti nadporučíka (1878) byl zařazen do sboru důstojníků generálního štábu.Kais. Königl. Militär Schematismus 1879; Vídeň, 1878; s. 450, 466 dostupné online V roce 1882 byl povýšen na kapitána a přidělen ke štábu 13. jezdecké divize v Banja Luce,Kais. Königl. Militär Schematismus 1884; Vídeň, 1883; s. 154 dostupné online později působil u štábu 14. armádního sboru v Innsbrucku, krátce působil na kartografickém oddělení generálního štábuKais. Königl. Militär Schematismus 1886; Vídeň, 1885; s. 160 dostupné online a několik let strávil u 1. hulánského pluku v Krakově. V roce 1894 byl v hodnosti majora přeložen k 3. dragounskému pluku do Stockerau. U této jednotky byl povýšen na podplukovníka (1897)Gothaisches genealogisches Taschenbuch der freiherrlichen Häuser 1899; Gotha, 1899; s. 286 dostupné online a o tři roky později jako plukovník přešel na post velitele 9. dragounského pluku v Berežanech ve východní Haliči, kde strávil sedm let (1900–1907).Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1902; Vídeň, 1901; s. 168, 704 dostupné onlinePřehled velitelů pluků rakousko-uherské armády 1900–1914 dostupné online Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1901; Vídeň, 1901; s. 272, 275 dostupné online
V roce 1907 byl povýšen do hodnosti generálmajoraSchematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1908; Vídeň, 1907; s. 143, 168 dostupné online a jmenován velitelem 12. jezdecké brigády v Sibiu.Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1909; Vídeň, 1909; s. 309 dostupné online V hodnosti polního podmaršála (1911)Generale und Oberste des k.u.k. Heeres 1912; Vídeň, 1912; s. 6 dostupné online završil svou kariéru jako velitel 1. jezdecké divize v Temešváru.Schematismus für das k.u.k. Heer 1912; Vídeň, 1911; s. 147, 179 dostupné online V říjnu 1913 byl přeložen do stavu záloh, formálně byl v armádě penzionován až po zániku monarchie k datu 1. ledna 1919.Služební postup Adolfa Gajera z Ehrenbergu in: SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816–1918; Vídeň, 2007; s. 53 dostupné online Byl nositelem Řádu železné koruny III. třídy, Vojenského záslužného kříže a Vojenské záslužné medaile, v zahraničí obdržel perský Řád lva a slunce.Přehled řádů a vyznamenání Adolfa Gajera z Ehrenbergu in: Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1913; Vídeň, 1913; s. 317 dostupné online
Byl ženatý s Emmou Iwanskou z Iwanina (1863–1922), s níž měl tři dcery.
Další členové rodiny působili ve státní správě (například Adolfův strýc Eduard, 1815–1903) nebo jako úředníci na velkostatcích významných šlechtických rodů (Schwarzenbergové, Colloredo-Mansfeldové). Adolfova teta Eleonora (1832–1912) proslula jako operní pěvkyně a dlouholetá sólistka Národního divadla.
Odkazy Reference
Literatura VAVŘÍNEK, Karel: Almanach českých šlechtických a rytířských rodů 2025; Praha, 2015; s. 144–147 (kapitola Gajer z Ehrenbergu) ISBN 978-80-905324-7-2
Kategorie:Rakousko-uherští generálové Kategorie:Rakouští šlechtici Kategorie:Čeští šlechtici Kategorie:Nositelé Řádu železné koruny Kategorie:Nositelé Vojenského záslužného kříže (Rakousko) Kategorie:Nositelé Vojenské záslužné medaile (Rakousko) Kategorie:Nositelé Řádu slunce a lva Kategorie:Absolventi Tereziánské vojenské akademie Kategorie:Narození 20. ledna Kategorie:Narození v roce 1853 Kategorie:Úmrtí 25. května Kategorie:Úmrtí v roce 1922 Kategorie:Úmrtí ve Vídni Kategorie:Muži