Grellingen je obec ve švýcarském kantonu Basilej-venkov. Žije zde obyvatel.
Geografie Obec se nachází v dolní části údolí Laufental, na řece Birs. Nachází se 15 kilometrů jižně od Basileje; okresní město Laufen je vzdáleno 9 kilometrů na západ.
Rozloha obce je 331 hektarů, z toho 189 hektarů lesů, 69 hektarů zemědělské půdy, 64 hektarů zastavěných ploch a 11 hektarů neproduktivních ploch.
Historie náhled|vlevo|Letecký pohled (1954) Nejstarší nálezy jsou staré kolem 12 000 let. Nástroje a zlomené kosti zvířat z würmské doby ledové byly nalezeny v soutěsce Chaltbrunnetal a poblíž Wachtfelsen, na západ od Grellingenu. V roce 2012 byly při stavbě lesní cesty u Wachtfelsen omylem poškozeny vrstvy nálezů. Tyto jeskyně a skalní výběžky v Chessiloch poskytovaly ochranu před počasím lovcům a sběračům z doby kamenné.
Přítomnost Římanů byla doložena v lokalitě Schmälzeried, malé náhorní plošině severně od centra vesnice, a na protějším horském svahu. Nejpravděpodobněji tam stálo římské sídliště.
Údolí bylo poté osídleno Alamany, dostalo se pod nadvládu Franků a nakonec přešlo do burgundského vlastnictví. Kolem roku 1000 se Grellingen v důsledku donace stal majetkem knížete-biskupa z Basileje, kde zůstal dalších 800 let.
V roce 1792 vtrhli do Laufentalu Francouzi pod vedením Napoleona Bonaparta a v roce 1793 bylo údolí připojeno k Francii. Na Vídeňském kongresu v roce 1815 bylo basilejské knížecí biskupství rozděleno. Birseck se stal součástí Basileje, Laufental a Jura byly připojeny ke kantonu Bern jako kompenzace za ztracená území Vaud a Aargau.
Kolem tohoto rozhodnutí koluje mnoho fám, které se mezi obyvatelstvem šíří dosud. Dle území tradice byl Laufental náhodně přidělen k francouzsky mluvící oblasti Jura, protože na příslušných mapách bylo napsáno „Laufon“ místo „Laufen“. Jiná pověst říká, že páni z Wessenbergu, bývalí páni na zámku v Burg im Leimental, byli ve Vídni, aby zajistili, že jejich rodové sídlo v Laufentalu nepřipadne jejich odvěkému rivalovi, Basileji.
náhled|vpravo|Chessiloch Chessiloch je známý díky takzvaným erbovým skalám (Wappenfelsen). Během první světové války byly dva strategicky důležité železniční mosty přes Birs hlídány armádou. V určitém okamžiku začal voják malovat na skály erb své jednotky. Postupem času následovali další a vytvořili unikátní objekt, který je dnes vojensko-historickou památkou a oblíbeným místním výletním místem v basilejské aglomeraci.
V otázce změny kantonu pro okres Laufen obec v obou hlasováních v letech 1983 a 1989 odsouhlasila připojení ke kantonu Basilej-venkov. Změna vstoupila v platnost v roce 1994.
Obyvatelstvo náhled|vpravo|Kostel St. Laurentiuskirche Vývoj počtu obyvatel Rok 1770 1850 1870 1900 1930 1950 1960 1970 1980 1990 2000 Počet obyvatel 205 512 815 1012 1085 1160 1399 1565 1450 1551 1595 Z celkového počtu obyvatel je 81,8 % německy mluvících, 4,8 % albánsky mluvících a 3,8 % italsky mluvících (k roku 2000). V roce 2008 v obci žilo 26,9 % cizinců.
Doprava Obec se nachází na trati Basilej–Delémont, po které jezdí v pravidelném intervalu vlaková linka S3 basilejské S-Bahn. Tunel Eggflue, procházející stejnojmenným masivem, byl postaven, aby ušetřil obec od tranzitní dopravy po hlavní silnici H18 mezi Basilejí a Laufenem. Po silnici H18 se také lze dostat na dálnici A18 v Aesch.
Odkazy Reference
Externí odkazy
Kategorie:Obce v kantonu Basilej-venkov