Kyselina perfluornonanová je organická sloučenina patřící mezi perfluorované karboxylové kyseliny, používaná jako povrchově aktivní látka.
Vlastnosti Kyselina perfluornonanová patří mezi silné kyseliny. Její soli, například amonná, jsou stálé. Používá se jako tenzid a na výrobu polyvinylidenfluoridu.
Vyrábí se oxidací směsi lineárních alkenových fluorovaných oligomerů obsahujících jednotky typu F(CF2)8CH=CH2. Lze ji také získat karboxylací jodperfluoroktanu (F(CF2)8I). Může vznikat biologickým rozkladem 8:2 fluorotelomerového alkoholu.
Kyselina perfluornonanová je pravděpodobným produktem rozkladu i řady jiných sloučenin.
Kyselina perfluornonanová má největší molekulu ze všech perfluorovaných karboxylových kyselin používaných jako tenzidy, protože tyto látky vykazují povrchově aktivní účinky pouze když mají v molekule 5 až 9 atomů uhlíku.
Fluorované tenzidy snižují povrchové napětí vody na přibližně polovinu hodnoty, kterou vytvářejí uhlovodíkové tenzidy, což je způsobeno jejich lipofobicitou. Kyselina perfluornonanová je v důsledku síly vazby uhlík–fluor a vysoké elektronegativity fluoru velmi stálá a nerozkládá se oxidačními procesy.
Bezpečnost Podobně jako osmiuhlíkatá kyselina perfluoroktanová je i devítiuhlíkatá kyselina perfluornonanová vývojovým a imunitním jedem; perfluorované karboxylové kyseliny s delšími řetězci se vyznačují vyšší mírou bioakumulace a toxicity.
Kyselina perfluornonanová působí jako agonista jaderných receptorů PPARα a PPARγ.
Odkazy
Reference
Související články Organofluoridy
Externí odkazy Centers for Disease Control and Prevention, Polyfluorochemicals fact sheet Chain of Contamination: The Food Link, Perfluorinated Chemicals
perfluornonanová Kategorie:Tenzidy