náhled|vpravo|Model krystalové struktury polonidu hořečnatého; ionty Mg2+ jsou znázorněny zeleně, Po2− hnědě.
Polonidy jsou sloučeniny polonia s méně elektronegativními prvky. Obvykle se připravují přímo slučováním prvků za teploty 300–400 °C.
Jedná se o jedny z nejstálejších sloučenin polonia. Dělí se do dvou skupin: iontové polonidy, obsahující anionty Po2−; kovové polonidy, jejichž vazby jsou složitější.
Některé polonidy tvoří přechod mezi těmito skupinami a několik dalších patří mezi nestechiometrické sloučeniny. Jako polonidy se také označují slitiny obsahující polonium. Protože se polonium nachází v periodické tabulce přímo pod tellurem, tak se polonidy v mnoha vlastnostech podobají telluridům.
Přírodní polonidy Polonid olovnatý (PbPo) se vyskytuje v přírodě, jelikož je olovo produktem rozpadu alfa polonia.
Iontové polonidy Polonidy většiny kovů vykazují iontovou strukturu, s anionty Po2−.
Vzorec Struktura Mřížkovákonstanta Zdroj Na2Po antifluorit 747,3(4) pm CaPo halit (NaCl) 651,0(4) pm BaPo halit (NaCl) 711,9 pm
Polonidy menších kationtů vykazují větší polarizaci polonidového iontu, tedy větší míru kovalentnosti. Polonid hořečnatý tvoří odchylku, protože není izostrukturní s telluridem hořečnatým; má strukturu podobnou wurtzitu, byla ale také popsána fáze podobající se nikelinu.
Vzorec Struktura Mřížkovákonstanta Zdroj MgPo Nikelin (NiAs) a = 434,5 pmc = 707,7 pm BePo Sfalerit (ZnS) 582,7 pm CdPo sfalerit (ZnS) 666,5 pm ZnPo sfalerit (ZnS) 628(2) pm
Efektivní poloměr je 216 pm pro 4-koordinovaný, 223 pm pro 6-koordinovaný, a 225 pm pro 8-koordinovaný polonidový ion (Po2−). Je zde zřetelný vliv lanthanoidové kontrakce, například 6-koordinovaný telluridový ion (Te2−) má iontový poloměr 221 pm.
Lanthanoidy také vytvářejí polonidy typu Ln2Po3, které lze považovat za iontové sloučeniny.
Kovové polonidy Lanthanoidy tvoří stálé polonidy typu LnPo s halitovou strukturou. Lanthanoidy jsou v nich většinou trojvazné (výjimkou jsou Sm, Eu, a Yb, u kterých je stálejší oxidační číslo +2), čímž připomínají elektridy. Jsou izostrukturní s odpovídajícími sulfidy, selenidy, a telluridy. Tyto sloučeniny jsou stálé do teplot nejméně 1600 °C (teplota tání polonidu thulnatého, TmPo, je 2200 °C), čímž se liší od iontových polonidů (včetně Ln2Po3), jež se rozkládají okolo 600 °C. Tepelná stálost a netěkavost těchto sloučenin (kovové polonium má teplotu varu 962 °C) se využívá v poloniových generátorech tepla.
Polonidy typu 1:1 vytváří též rtuť a olovo. Je známa sloučenina platiny PtPo2 a řada polonidů niklu odpovídajících vzorci NiPox (x = 1–2). Zlato vytváří s poloniem pevné roztoky o proměnlivém složení, zatímco bismut je s poloniem mísitelný neomezeně. Nebyly pozorovány žádné reakce polonia s hliníkem, uhlíkem, železem, molybdenem, tantalem, a wolframem.
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Sloučeniny polonia