Válka v Pásmu Gazy, započatá v říjnu 2023, vyvolala diplomatickou krizi, přičemž mnoho zemí po celém světě silně reagovalo na konflikt, který ovlivnil dynamiku regionálních vztahů. Dvě země (Bolívie a Belize) přerušily diplomatické styky s Izraelem, osm dalších povolalo své velvyslance ke konzultacím. Bolívie počátkem prosince 2025 diplomatické vztahy obnovila.

Konflikt také vyústil v obnovené zaměření na dvoustátní řešení probíhajícího izraelsko-palestinského konfliktu – od začátku války uznalo Stát Palestina dalších 10 států.

V časech pokračujícího konfliktu v Pásmu Gazy, Paraguay 12. prosince 2024 znovu otevřela v Jeruzalémě velvyslanectví a uznala Jeruzalém za hlavní město Izraele.

Vyjednávání o příměří (2023)

Prvotní snahy OSN a vyjednání dočasného příměří v listopadu 2023 náhled|Americký prezident Joe Biden se po příletu do Izraele setkává s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem a prezidentem Jicchakem Herzogem dne 18. října 2023 náhled|Dne 12. prosince 2023 bylo Česko jednou z 10 zemí, které hlasovaly proti rezoluci OSN požadující zastavení bojů v Gaze a propuštění všech rukojmích

Dne 24. října 2023 vyzval generální tajemník OSN António Guterres k příměří mezi stranami konfliktu. Následovalo hlasování Valného shromáždění OSN o rezoluci k okamžitému příměří, která získala podporu 121 zemí, 44 se zdrželo a 14 hlasovalo proti, včetně Izraele, USA, Česka, Maďarska, Rakouska a Chorvatska.

Dne 21. října se v Káhiře konal Summit pro mír, jehož cílem byla deeskalace konfliktu. Palestinský prezident Mahmúd Abbás zdůraznil, že Palestinci nebudou vyhnáni ze své země, za což se postavily i další arabské země, včetně Egypta.

Dne 27. října Valné shromáždění OSN přijalo další rezoluci, tentokrát předloženou arabskými státy, vyzývající k humanitárnímu příměří, kterou podpořilo 121 zemí. Proti bylo 14 států, včetně Izraele, USA a Česka.

Navzdory odmítání obou stran ohledně ustoupení z požadavků na příměří bylo mezi 24. listopadem a 1. prosincem 2023 vyjednáno dočasné příměří, během něhož Hamás propustil část izraelských rukojmích a Izrael pustil na svobodu některé palestinské vězně a zadržené osoby.

Vyjednání propuštění části rukojmích (listopad 2023) náhled|Plachta s fotografiemi unesených izraelských rukojmí zachycená v lednu 2024 v Aškelonu

Podle médií dne 9. října 2023 zahájil Katar ve spolupráci s USA zprostředkovaná jednání mezi Izraelem a Hamásem o propuštění izraelských rukojmích výměnou za palestinské ženy a děti zadržované Izraelem. Izrael tyto rozhovory popřel. 16. října jednal předseda Hamásu Ismáíl Haníja v Istanbulu s tureckými představiteli o propuštění rukojmích. Po několika dnech vyjednávání, které zprostředkovaly Egypt, Katar a USA, byla 22. listopadu dosažena dohoda o příměří a propuštění zadržených osob, kterou schválil izraelský premiér Netanjahu.

náhled|Izraelský prezident Herzog a německý prezident Frank-Walter Steinmeier v Izraeli dne 26. listopadu 2023 Dne 24. listopadu Hamás propustil 24 rukojmích, včetně 13 Izraelců, 10 Thajců a 1 Filipínce, výměnou za 39 palestinských vězňů. Thajci a Filipínec byli propuštěni na základě separátního vyjednávání vedeného Íránem. Mezitím do Gazy dorazila humanitární pomoc. Další propuštění rukojmích pokračovalo i v následujících dnech. Příměří bylo prodlouženo do 1. prosince.

Celkově během listopadu 2023 Izrael propustil 240 palestinských vězňů a Hamás 105 civilních rukojmích.

Vyjednávání o příměří (2024–2025)

Jednání o dohodě z Paříže (únor až květen 2024) Od února do května 2024 probíhala pravidelná jednání o dočasném příměří mezi Izraelem a Hamásem za zprostředkování USA, Kataru, Egypta a dalších aktérů. V Paříži byla zahájena diskuse o šestitýdenním příměří, avšak následná jednání v Káhiře v březnu ztroskotala kvůli absenci izraelské delegace, jež nedostala požadovaný seznam rukojmích. Obě strany se následně obvinily z neochoty ke kompromisu.

V druhé polovině března se jednalo v Dauhá, kde Izrael zastupoval šéf Mosadu, David Barnea. Izrael však kvůli nepřijatelným požadavkům Hamásu jednání přerušil. Hamás naopak kritizoval izraelský nekonstruktivní přístup a žádal trvalé příměří, stažení izraelských jednotek z Gazy, humanitární pomoc a výměnu vězňů. Izrael tyto podmínky odmítl a obvinil arabské mediátory z neúčinného tlaku na Hamás.

V dubnu exilové vedení Hamásu poprvé připustilo možnost složení zbraní výměnou za uznání palestinského státu v hranicích z roku 1967. Následná jednání v květnu vyústila v egyptský návrh třífázového příměří, který Hamás akceptoval, ale Izrael odmítl kvůli nesouladu s předchozími dohodami a požadavkům na propuštění členů Hamásu zapojených do terorismu. Návrh byl nakonec zamítnut; později vyšlo najevo, že byl upraven Egyptem ještě před předáním Hamásu.

Jednání o dohodě představené prezidentem Joe Bidenem (červen až červenec 2024) Na přelomu května a června 2024 představil americký prezident Joe Biden návrh třífázové dohody o příměří, vyjednaný USA, Izraelem, Egyptem a Katarem. První fáze zahrnovala šestiměsíční příměří, stažení izraelských sil z Gazy, propuštění rukojmích, návrat civilistů a humanitární pomoc. V dalších fázích se mělo jednat o trvalém příměří a následné obnově Gazy. Dohodu přivítaly delegace obou stran, nicméně izraelský premiér Netanjahu později odmítl trvalé příměří bez zničení Hamásu, k čemuž se přidali i krajně pravicoví členové vlády.

V polovině června Hamás navrhl úpravy harmonogramu, což Izrael označil za odmítnutí dohody. Po dalších jednáních začátkem července Hamás ustoupil, což Izrael hodnotil jako pozitivní krok. Premiér Netanjahu však následně přidal nové podmínky, včetně pokračování vojenských operací a trvalé přítomnosti izraelské armády v klíčových oblastech Gazy, což jednání opět zkomplikovalo.

V červenci palestinské frakce, včetně Hamásu a Fatahu, uzavřely v Pekingu dohodu o prozatímní vládě národního usmíření. Dne 31. července byl při atentátu v Teheránu zabit šéf politického křídla Hamásu Ismáíl Haníja, což vedlo k přerušení jednání a vyhrocení konfliktu s Íránem. Novým vůdcem Hamásu se stal Jahjá Sinvár, který požadoval zastavení izraelské ofenzivy. USA se pokusily zabránit eskalaci s Íránem a dosáhly odkladu odvety. Hamás se protestně nezúčastnil srpnových jednání v Dauhá, zprostředkovatelé však plánovali další kontakt.

Spory o tzv. Filadelfský koridor a zablokování jednání (srpen až říjen 2024) V polovině srpna 2024 již podeváté od vypuknutí války navštívil Izrael americký ministr zahraničí Antony Blinken, který oznámil podporu nového tzv. překlenovacího návrhu příměří. Plán však narazil na nesouhlas Izraele i Hamásu, zejména kvůli požadavku Izraele na trvalou vojenskou přítomnost v tzv. Filadelfském koridoru, což Hamás odmítl.. Jednání v Káhiře skončila bez dohody.

Na konci srpna izraelská vláda schválila požadavek premiéra Netanjahua na trvalé rozmístění vojáků, proti čemuž vystoupil ministr obrany Jo'av Galant, který byl následně v listopadu odvolán, což vyvolalo protesty. V září izraelská vláda předložila nový návrh příměří založený na výměně rukojmích za palestinské vězně a exilu lídra Hamásu Jahji Sinvára. Podle zpráv Sinvár již dříve odmítl nabídku opustit Gazu výměnou za povolení Egyptu jednat za Hamás a věřil, že vysoké civilní oběti zvýší mezinárodní tlak na Izrael.

Vyjednávání po zabití špiček Hamásu (od října 2024) Po zabití Jahji Sinvára v říjnu 2024 vyjádřili američtí představitelé naději na obnovení jednání o příměří. Ministr zahraničí Antony Blinken navštívil Izrael a vyzval premiéra Netanjahua k ukončení konfliktu. V Dauhá se šéf Mosadu setkal se zprostředkovateli a diskutoval o menší dohodě o výměně rukojmích. Egypt předložil návrh na dvoudenní příměří s výměnou rukojmích, který však vzbudil odpor mezi izraelskými krajně pravicovými ministry. Hamás projevil ochotu pokračovat v jednáních.

V říjnu ředitel CIA William Joseph Burns představil návrh na 28denní příměří včetně výměny rukojmích, který Hamás odmítl s požadavkem na trvalé příměří. Izrael na návrh nereagoval, přičemž někteří analytici předpokládali čekání na výsledky amerických prezidentských voleb. Po vítězství Donalda Trumpa v listopadu proběhly konzultace s Netanjahuem o míru a vztazích s Íránem.

Po uzavření příměří mezi Izraelem a Hizballáhem v listopadu Hamás oznámil připravenost jednat o příměří a výměně zajatců. Egyptská delegace pak přivezla nový návrh do Izraele, přičemž na Netanjahua tlačili jak odcházející prezident Biden, tak Trump. Podle amerických zdrojů byl Hamás ochoten akceptovat dočasnou přítomnost izraelských vojsk v pohraničním koridoru.

Vyjednání dohody o příměří 2025 V prosinci 2024 pokračovala jednání o příměří mezi Izraelem a Hamásem, přičemž obě strany měly připomínky k návrhům a pokračovalo izraelské bombardování Gazy. Hamás souhlasil s propuštěním 34 rukojmích, izraelská vláda však označila seznam za zastaralý.. V lednu 2025 se blížilo konečné uzavření dohody, přestože krajně pravicoví ministři hrozili odchodem z vlády.

Dne 15. ledna 2025 katarský premiér Muhammad bin Abdar Rahmán Sání oznámil dohodu o příměří, která měla začít 19. ledna a zahrnovala výměnu 33 rukojmích a propuštění až 1900 palestinských vězňů, z nichž menší část byla odsouzena za terorismus. Hamás dohodu přijal. Izraelská vláda odložila hlasování kvůli obavám z nedodržení dohody a vnitřním sporům. Nakonec byla dohoda 17.–18. ledna schválena, přestože krajní pravice hlasovala proti.

Příměří vstoupilo v platnost 19. ledna 2025 po předání seznamu rukojmích Hamásem. Strana Židovská síla po schválení odešla z vlády, ale po obnovení bojů se později vrátila. Dohodu o příměří prosadil americký vyslanec Steve Witkoff, přičemž Joe Biden i Donald Trump spolupracovali na diplomatickém vyjednání.

Druhé příměří (leden–březen 2025)

Dne 19. ledna 2025 Hamás začal propouštět rukojmí, první tři ženy, a Izrael na oplátku propustil 90 palestinských žen a mladistvých vězňů. Šlo o zatčené občany okupovaného Západního břehu Jordánu a Východního Jeruzaléma. Mezi nimi byla například vězněná palestinská politička Chálida Džarrár. V následujících dnech pokračovaly pravidelné výměny rukojmích a dorazila humanitární pomoc do Gazy. Koncem ledna Hamás předal seznam izraelských rukojmích, z nichž většina byla naživu, a došlo k dalšímu propuštění vězňů.

Začátkem února byl otevřen hraniční přechod v Rafahu, což umožnilo dopravu humanitární pomoci a evakuaci zraněných. Výměny rukojmích pokračovaly, i když Hamás dočasně odložil další propuštění kvůli obviněním z porušování dohody Izraelem. Dne 22. února byla výměna dalších rukojmích odložena kvůli požadavkům Izraele na zrušení propagačních ceremoniálů Hamásu při předávání rukojmích. Nakonec se obě strany dohodly na pokračování příměří.

Na konci února Izrael navrhl prodloužení první fáze příměří, což Hamás odmítl, protože trval na původních podmínkách druhé fáze zahrnující stažení izraelských vojsk. USA pak nabídly dočasné příměří na dobu ramadánu a pesachu, které Izrael přijal, Hamás však ne, a to z důvodu, že opět nešlo o přesun do druhé fáze, ale pouze o formu prodloužení první fáze. Izrael následně zastavil dodávky elektřiny a humanitární pomoci, což Hamás označil za vydírání.

Původní první fáze skončila 1. března 2025, kdy bylo propuštěno 33 izraelských rukojmích a přes 1700 palestinských vězňů. Vyjednávání o druhé fázi ale nezačala. V únoru izraelská vláda také odvolala hlavního vyjednavače Davida Barnea, který prosazoval ukončení války výměnou za propuštění rukojmích. Byl nahrazen členem vlády Ronem Dermerem. Obdobně byl z vyjednavačského týmu odvolán i šéf služby Šin bet Ronen Bar.

Po porušení příměří (březen–srpen 2025)