Maria Crocifissa Curcio, S.C.M.S.T.B.G. rodným jménem Rosa Curcio (30. ledna 1877, Ispica – 4. července 1957, Santa Marinella) byla italská římskokatolická řeholnice, zakladatelka a členka kongregace Karmelitánských misijních sester od svaté Terezie od Dítěte Ježíše. Katolická církev ji uctívá jako blahoslavenou.
Život Narodila se dne 30. ledna 1877 v Ispice jako sedmé z deseti dětí Salvatora Curcia a Concetty Franzò. Pokřtěna byla v kostele San Bartolomeo den po svém narození. Byla diabetička a trpěla řadou zdravotních problémů s tím souvisejících. Roku 1885 přijala své první svaté přijímání.
Byla známá svou inteligencí a měla krátké vzdělání ve škole, kde však studovala pouhých šest let. Navzdory tomu se vzdělávala četbou široké škály knih ve své rodinné knihovně. Přitahoval ji život sv. Terezie z Lisieux, o kterém četla, a rozhodla pro zasvěcený život.
V roce 1890 vstoupila i přes odpor rodičů do III. karmelitánského řádu v Ispice a stala se v něm terciářkou. Nějakou dobu žila v komunitě podobně smýšlejících sester. Odešla poté za podpory karmelitánského řádu do Modicy, kde se věnovala pomoci chudým a osiřelým dívkám. Sliby složila roku 1895. V roce 1897 byla zvolena převorkou kapituly, kterou byla do roku 1908. I když byla s karmelitánským životem spokojena, toužila být spíše řeholnicí, než laickou terciářkou. Krátce žila u dominikánek, ale rozhodla se zde nezůstat.
V červnu roku 1924 se setkala P. Lorenzem van den Eerenbeemtem, profesorem karmelitánské koleje. Dne 17. května 1925 s ním odcestovala do Říma, aby se zúčastnila svatořečení Terezie z Lisieux. 3. července téhož roku se přestěhovala do Santa Marinella, aby zde pracovala s chudými a strádajícími. Utvořila zde komunitu žen a dívek, které se věnovaly podobným aktivitám. S povolením kardinála Antonia Vica z komunity vytvořila ženskou řeholní kongregaci Karmelitánských misijních sester od svaté Terezie od Dítěte Ježíše, uznanou 16. července 1926. Roku 1930 byly schváleny stanovy nové kongregace a téhož roku v ní složila doživotní řeholní sliby. Stala se generální představenou jí založené kongregace. V prosinci roku 1947 poslala některé sestry do Brazílie, aby zde zřídily řeholní dům a věnovaly se zde poslání své kongregace.
Zemřela dne 4. července 1957 v Santa Marinella, kde jsou také její ostatky v kapli mateřského domu jí založené kongregace uchovávány.
Úcta Její beatifikační proces započal dne 3. ledna 1989, čímž obdržela titul služebnice Boží. Dne 20. prosince 2002 ji papež sv. Jan Pavel II. podepsáním dekretu o jejích hrdinských ctnostech prohlásil za ctihodnou. Dne 20. prosince 2004 byl uznán zázrak na její přímluvu, potřebný pro její blahořečení.
Blahořečena pak byla dne 13. listopadu 2005 v bazilice sv. Petra. Obřadu předsedal jménem papeže Benedikta XVI. kardinál José Saraiva Martins.
Její památka je připomínána 4. července. Bývá zobrazována v řeholním oděvu.
Odkazy
Reference
Související články
Seznam světců a mučedníků katolické církve
Externí odkazy
Hagiography Circle Saints SQPN Santi e Beati
Kategorie:Italští blahoslavení Kategorie:Italské řeholnice Kategorie:Zakladatelé řeholních kongregací a institucí zasvěceného života Kategorie:Narození v roce 1877 Kategorie:Narození 30. ledna Kategorie:Úmrtí v roce 1957 Kategorie:Úmrtí 4. července Kategorie:Ženy