Miloš Cettl (2. srpna 1903 Turnov – 23. ledna 1951 státní hranice u Tachova) byl český voják, režisér a agent několika tajných služeb, který byl v lednu 1951 při snaze o překročení státní hranice do Západního Německa při útěku z Československa zastřelen.

Životopis Narodil se 2. srpna 1903 v Turnově do rodiny profesora na odborné škole Josefa Cettla. Roku 1917 absolvoval českou obecnou v rodném Turnově, o čtyři lety později dochodil tamtéž českou reálku. Několik let studoval na různých vojenských školách, například v letech 1917 a 1918 na kadetní škole v Innsbrucku. V listopadu 1918 dobrovolně nastoupil do nově vznikající Československé armády. V roce 1919 působil na Slovensku, kde byl raněn a půl roku byl v pracovní neschopnosti. V červnu 1920 byl z armády ze zdravotních důvodů propuštěn, o rok později se však do služby vrátil jako svobodník u hraničářského praporu ve Vrchlabí. V tomto roce taktéž absolvoval školu pro záložní důstojníky pěchoty v Hradci Králové, o rok později byl přeřazen v hodnosti četaře k jezdeckému pluku do Klatov.

V roce 1923 absolvoval školu pro záložní důstojníky v Hodoníně a dosáhl hodnosti podporučíka, přičemž dále působil u jezdeckého pluku 10 na Podkarpatské Rusi a poté v Olomouci. V roce 1924 se stal důstojníkem, byl umístěn v Brně a Olomouci. V letech 1928 a 1929 absolvoval kurz pro letecké pozorovatele v Chebu, od června 1928 sloužil u leteckého pluku v pražských Kbelích. Téhož roku mu byl udělen Československý válečný kříž. V roce 1930 ukončil aktivní službu v armádě a stal se členem armádních záloh v hodnosti nadporučíka. Cettlův odchod z armády byl zapříčiněn jeho zdravotními problémy, např. v roce 1929 byl diagnostikován s nervochabostí vyššího stupně. O rok později se v únoru v Nuslích oženil se svou přítelkyní Miladou.PADEVĚT Jiří, Český bestiář, 2024, s. 205 Ještě před svatbou s ní měl dvě děti: dceru Miladu a Jarmilu. Po svatbě se manželskému páru narodily další tři děti: dcera Věra, Marta a syn Miloš. V roce 1929 vydal knihu s titulem Proč máme vojsko, ve které sepsal své úvahy nad tématem podoby Československé armády.

Druhá světová válka Počátkem 30. let se snažil založit armádní časopis Vojna a mír s podtitulem Ilustrovaný nepolitický list pro vojenské otázky a brannou propagandu v řadách civilního obyvatelstva. První dvě čísla vydal jako čtrnáctideník, poté však vycházel nepravidelně a již v lednu 1932 časopis z důvodu nezájmu zanikl. Armádní posádky však předem zaplatily za vyšší počet čísel a vznikla jim tak finanční škoda, kterou Cettl nenahradil. V této době se také pokusil vydat Seznam vojenský, který měl obsahovat údaje u umístění československých armádních jednotek, včetně dalších utajovaných informací. Tiskař Jaroslav Šefl, kterého si Cettl pro tisk díla objednal, však informoval Ministerstvo národní obrany, po jehož zásahu dílo nakonec nevyšlo. I tentokrát vznikla finanční škoda tiskaři, kterou Cettl neuhradil.PADEVĚT Jiří, Český bestiář, 2024, s. 207 Několikrát byl kvůli podezření na podvod vyslýchán policií. Například v roce 1933 zakoupil psací stroj v hodnotě 2040 Kč, za nějž však zaplatil jen první splátku. Dále si pořídil radiopřijímač za více než 1700 korun, který však také neuhradil. Podobným způsobem v následujících letech získal jídelní nábytek, několik pianin, tahací harmoniku a další zboží. V několika případech získané zboží přeprodal dál bez toho, aby původní cenu uhradil. Někteří z obchodníků se pokoušeli o vymáhání dluhů, Miloš Cettl proto bydlel od své manželky a dětí odděleně a své bydliště často měnil, přičemž v několika případech dlužil i za nájemné.PADEVĚT Jiří, Český bestiář, 2024, s. 210–213

V roce 1938 na Cettla byl vydán zatykač. V květnu 1939 byl krátce v ústavu pro choromyslné v pražských Bohnicích, není vyloučeno, že se snažil vyhnout soudnímu jednání. Dne 30. května 1939 byl Okresním soudem v Praze odsouzen na sedm měsíců za zločin zpronevěry. V témže roce publikoval dílo Zánik Československa a jeho vojensko-politické příčiny, v němž kritizoval Edvarda Beneše a vyjadřoval se proněmecky a pro zánik československého státu. Na konci roku 1939 se stal členem fašistické organizace Vlajka, z ní však v květnu 1940 vystoupil. Společně se svým bratrem Vladimírem vydali po útoku Nacistického Německa na západní Evropu oslavný propagandistický text, v němž se opět Cettl přihlásil k podpoře válečného snažení nacistů a vyslovil se pro hlubší spolupráci českého národa s Německem.PADEVĚT Jiří, Český bestiář, 2024, s. 213–217

Od 1. června 1940 byl zaměstnán jako úředník v účtárně v Arizačním úřadu pro film v Protektorátu (Filmtreuhandstelle), kde schvaloval a upravoval scénáře. Po roce a půl začal pracovat pro Českomoravské filmové ústředí. Zde se seznámil s nacisty zodpovědnými za kulturní tvorbu a z delší známosti s novinářem a konfidentem Gestapa Josefem Vondráčkem se seznámil s novinářem Janem Šindelářem, který Cettla přivedl ke spolupráci s Gestapem a SD. Se Šindelářovou manželkou měl Cettl poměr, v roce 1942 se jim narodil nemanželský syn Jiří. Sám Šindelář o vztahu věděl a souhlasil s ním. Cettl později se Šindelářovou žil trvale. Kromě udávání s Gestapem spolupracoval na produkci propagandistických filmů. Pro svůj film Kolesa dějin (původně V nový život) natáčený v Barrandovských ateliérech a v Německu dostal od Gestapa částku 200 tisíc protektorátních korun. Film propagandisticky zobrazuje rozdíl mezi Německem, které bojuje za lepší svět, a Protektorátem, jehož občané kvůli ochranné ruce Německa mohou žít v klidu a prosperitě. Film zároveň obsahuje antisemitské motivy, spojenecké státy (USA, Velká Británie, SSSR) označuje za „židovské země“. Film byl dokončen a v lednu 1945 připravován k uvedení do kin, ke kterému však nikdy nedošlo. Toto dílo je nejvýraznějším příkladem kolaborace s Nacistickým Německem v oblasti kultury v Protektorátu.PADEVĚT Jiří, Český bestiář, 2024, s. 217–228

Zároveň měl podle jiných zdrojů během druhé světové války (podle některých zdrojů už v roce 1936) spolupracovat s britskými zpravodajskými službami a také měl pomáhat zprostředkovávat kontakty Spojenců s polskou armádou.

Na počátku května 1945 se zřejmě snažil zničit doklady o svém kolaborantském působení, když se za úplatek neúspěšně pokusil od Českomoravského filmového ústředí získat kopie filmu Kolesa dějin. O pár dní později, ačkoliv rodině tvrdil, že jede na Moravu, utekl do Itálie. V září 1945 požádal místní zastupitelský úřad o návrat do země. Svaz filmových pracovníků jej svým usnesením z října 1945 prohlásil vinného z kolaborace, natáčení propagandistických filmů a byl vyloučen z činnosti ve filmovém oboru. V roce 1946 se po zadržení Státní bezpečností stal agentem československé rozvědky a byl vyslán do zahraničí. Působil v Itálii, Švýcarsku, Rakousku a Západním Německu, za úkol měl informovat o polském exilu. Dále se v roce 1949, tedy již po komunistickém převratu, účastnil akce na zničení protikomunistické sítě v jižních Čechách (Karel Pecka, František Zahrádka).PADEVĚT Jiří, Český bestiář, 2024, s. 227–234

V říjnu 1950 pak z Československa odešel v rámci své zpravodajské činnosti do Západního Německa, odkud se ovšem nevrátil ve stanoveném termínu. V lednu 1951 byl zastřelen na státní hranici při převádění Jiřiny Nezvalové a Bohumila Nezvala, bratrance básníka Vítězslava Nezvala. Cettl byl převaděčem pro účely vlastního zisku.PADEVĚT Jiří, Český bestiář, 2024, s. 237

Řada informací o Cettlově životě je dodnes nejasná, některé svazky byly navíc skartovány a je možné, že vzhledem k jeho zpravodajské činnosti byly některé informace dokonce zfalšovány. V seznamech obětí Železné opony je často veden jako Oskar Bergmann, což bylo jedno z jím užívaných krycích jmen.

Odkazy

Reference

Kategorie:Oběti komunistického režimu v Československu Kategorie:Agenti Státní bezpečnosti Kategorie:Narození v Turnově Kategorie:Narození 2. srpna Kategorie:Narození v roce 1903 Kategorie:Úmrtí 23. ledna Kategorie:Úmrtí v roce 1951 Kategorie:Muži Kategorie:Čeští kolaboranti za druhé světové války