Alfred Ernst Rosenberg (12. ledna 1893 Tallinn – 16. října 1946 Norimberk) byl baltoněmeckýSources which refer to Rosenberg as a "Baltic German" or equivalent include: Bullock, Alan (1964) Hitler: A Study in Tyranny. New York: Harper p.79 Evans, Richard J. (2003) The Coming of the Third Reich New York: Penguin. p.178 Fest, Joachim C. (1974) Hitler Translated by Richard and Clara Winston. New York:Vintage. p.116 Kershaw, Ian (1999) Hitler: 1889-1936: Hubris New York: Norton. p.158 Shirer, William L. (1960) The Rise and Fall of the Third Reich: A History of Nazi Germany New York: Simon & Schuster. p.48 Weber, Thomas (2017) Becoming Hitler: The Making of a Nazi New York: Basic Books. p.220 nacistický teoretik, teolog, ideolog a odsouzený válečný zločinec. Alfred Rosenberg byl poprvé představen Adolfu Hitlerovi prostřednictvím Dietricha Eckarta a během existence nacistického režimu zastával několik významných funkcí. Byl vedoucím zahraničního úřadu NSDAP po celou dobu vlády nacistického Německa (1933–1945) a mezi lety 1934–1945 řídil Amt Rosenberg („Rosenbergův úřad“), oficiální nacistický orgán pro kulturní politiku a dohled.
Během druhé světové války stál Rosenberg v čele Říšského ministerstva pro okupovaná východní území (Reichsministerium für die besetzten Ostgebiete) v letech 1941–1945, kde spolurozhodoval o masových vraždách Slovanů. Po válce byl odsouzen Norimberským tribunálem v roce 1946 za zločiny proti míru, plánování, zahájení a vedení útočných válek, válečné zločiny a zločiny proti lidskosti. Byl odsouzen k trestu smrti oběšením a popraven 16. října 1946.
Jako autor zásadního díla nacistické ideologie, Mýtus dvacátého století (Der Mythus des 20. Jahrhunderts, 1930), je Rosenberg považován za jednoho z hlavních tvůrců klíčových ideologických zásad nacismu, včetně rasové teorie, nenávisti k židovskému národu, požadavku na Lebensraum (životní prostor), zrušení Versailleské smlouvy a odporu vůči „zdegenerovanému“ modernímu umění.
Byl rovněž znám svým odporem a nenávistí k tomu, co nazýval „negativním“ křesťanstvím;Evans, Richard J. (2005) The Third Reich in Power New York: Penguin Books. p.238-40. zároveň však hrál významnou roli při formování tzv. pozitivního křesťanství v rámci německého nacionalismu, které odmítalo Starý zákon.
Život Rodina Alfred Rosenberg se narodil 12. ledna 1893 v Revalu (dnešní Tallinn, Estonsko), tehdy součásti estonské gubernie Ruské říše. Jeho matka Elfriede (rozená Siré), která měla francouzský a německý původ, byla dcerou Louise Rosalie (rozené Fabricius), narozené poblíž Lealu (dnešní Lihula, Estonsko) v roce 1842, a Friedricha Augusta Siré, železničního úředníka, narozeného v Petrohradu v roce 1843. Elfriede Siré, narozená roku 1868 ve stejném městě, přijala křesťanské biřmování v Revalu ve věku 17 let v roce 1885. O rok později, roku 1886, se provdala za Woldemara Wilhelma Rosenberga, bohatého obchodníka z Revalu, a to v luterském kostele sv. Petra a Pavla v Petrohradě. Mladému Rosenbergovi matka zemřela dva měsíce po jeho narození.
Jeho dědeček z otcovy strany, Martin Rosenberg, byl mistr obuvnického cechu a starší svého řemeslného sdružení. Narodil se v Rize v roce 1820, pravděpodobně měl částečně lotyšský původ, a v padesátých letech 19. století se přestěhoval do Revalu, kde se seznámil s Julie Elisabeth Stramm, narozenou v Jördenu (dnes v Estonsku) v roce 1835. Vzali se roku 1856 v německé farnosti sv. Mikuláše v Revalu.
Maďarsko-židovský novinář Franz Szell, který tehdy žil v Tylži (Tilsit) v Prusku, strávil rok výzkumem v lotyšských a estonských archivech, než v roce 1936 publikoval otevřený dopis, jehož kopie zaslal Hermannu Göringovi, Josephu Goebbelsovi, ministru zahraničí Konstantinu von Neurathovi a dalším osobám, ve kterém obvinil Rosenberga, že „v jeho žilách neproudí ani kapka německé krve“. Szell napsal, že mezi Rosenbergovými předky byli pouze „Lotyši, Židé, Mongolové a Francouzi“.Staff (March 2008) "Szell, Franz (fl 1936-1937): correspondence regarding Alfred Rosenberg" (catalog entry) Wiener Library Quote: "Franz Szell, an exiled Hungarian journalist apparently resident in Tilsit, Lithuania spent more than a year in the archives in Latvia and Estonia researching Alfred Rosenberg's family history with a view to publishing the open letter, 936/1." V důsledku zveřejnění tohoto dopisu byl Franz Szell 15. září 1936 litevskými úřady vyhoštěn.Staff (5 September 1936) "Lithuania Deports Writer Who Called Nazi Chief 'non-aryan' Jewish Telegraph Agency Jeho tvrzení byla následujícího roku, 15. září 1937, zopakována v článku vatikánského deníku L’Osservatore Romano.Gugenberger, Edouard (2002) Boten der Apokalypse. Visionäre des Dritten Reichs. Vienna. p.196
Kariéra Rosenberg nejprve studoval technický institut v Rize a také na moskevské univerzitě architekturu, nikdy ale v těchto oborech později nepůsobil. Na začátku roku 1918 složil v Moskvě úspěšně závěrečnou zkoušku. Poté uprchl před Říjnovou revolucí nejprve do Paříže, krátce nato přesídlil do Mnichova. Zde se pohyboval v radikálních antibolševických kruzích ruských emigrantů, kde rychle nalezl příčiny Velké říjnové revoluce, kterou chápal jako katastrofu: mělo se dle něj jednat o dílo židovského spiknutí. Nedlouho poté vstoupil do společnosti Thule (Thule-Gesellschaft), důležitého okultistického spolku, jehož myšlenky se později promítly i do nacistické ideologie (používala např. symbol pravotočivé svastiky).
Na podzim 1919 poznal Rosenberg přes spisovatele Dietricha Eckarta, do jehož časopisu Auf gut Deutsch přispíval, Adolfa Hitlera; později vstoupil do NSDAP. Po neúspěšném Pivním puči unikl následným represím a byl Hitlerem pověřen vedením stranického deníku. Roku 1921 napsal dílo Zločin svobodných zednářů ve kterém popisuje své představy o údajném židovsko-zednářském spiknutí.
V roce 1929 Rosenberg založil Kampfbund für Deutsche Kultur (KfdK), jednu z nejaktivnějších raně nacistických organizací. Cílem organizace bylo posílit „potlačené árijské umělce“ a postupně eliminovat negermánské umění. KfdK vydávala též pobuřující brožury a recenze židovských a modernistických hudebníků, financovala podobně smýšlející umělce a pokračoval v praktikách narušování koncertů, ohrožování nežádoucích umělců a zastrašování publika.
Do uchopení moci v roce 1933 se zabýval především jakýmsi ukotvením nacistické ideologie v německé kultuře. Pracoval též na svém stěžejním sedmisetstránkovém díle nazvaném Mýtus 20. století (Der Mythus des 20. Jahrhunderts), které prvně vyšlo v roce 1930, a mělo se stát teoretickým základem nacistického učení. Historii zde redukoval prakticky jen na souboj ras. Do konce války spatřilo světlo světa více než milion výtisků. Velmi se též zasloužil o šíření podvržených Protokolů sionských mudrců.
V roce 1934 byl Hitlerem jmenován pověřencem pro dohled nad veškerým ideovým a světonázorovým školením a výchovou v NSDAP. náhled|Alfred Rosenberg po oběšení Rosenberg nepatřil ke schopným organizátorům, proto se nestal hlavou žádné opravdu významné mocenské organizace. Ale jako teoretik měl na Hitlera po celou dobu velký vliv. V roce 1940 založil Einsatzstab Reichleiter Rosenberg, což byla organizace pro nakládání s „opuštěným“ židovským kulturním majetkem. V její režii bylo z okupovaných sovětských území odvezeno 150 000 vagónů s uměleckými předměty.
16. června 1941 se na schůzi v hlavním stanu Adolfa Hitlera rozhodlo o rozdělení východoevropského prostoru a Rosenberg byl pověřen správou těchto území. O den později, 17. června 1941, bylo vytvořeno ministerstvo pro okupovaná východní území a Rosenberg byl dosazen do čela této instituce jakožto ministr.
Po válce byl zatčen a v Norimberském procesu odsouzen k trestu smrti za válečné zločiny. Popraven byl 16. října 1946.
Alfred Rosenberg se poprvé oženil v roce 1915 s Hildou Leesmannovou, manželé se rozvedli v roce 1923. V roce 1925 se podruhé oženil s Hedwigou Kramerovou, která s ním zůstala až do jeho smrti. V roce 1930 se manželům narodila dcera Irene, syn zemřel krátce po narození.
Odkazy
Reference
Literatura Serge Cosseron, Lži Třetí říše, nakladatelství Levné knihy, 2010, Irvin D. Yalom, Problém Spinoza (The Spinoza Problem), Portál, Praha 2012, Jürgen Matthäus, Frank Bajohr (eds.), Alfred Rosenberg. Deníky od roku 1934 do roku 1944. Academia, Praha 2020, ISBN 978-80-200-3043-6
Externí odkazy
Kategorie:Nacisté Kategorie:Němci odsouzení k trestu smrti Kategorie:Baltští Němci Kategorie:Účastníci pivnicového puče Kategorie:Narození 12. ledna Kategorie:Narození v roce 1893 Kategorie:Narození v Tallinnu Kategorie:Úmrtí 16. října Kategorie:Úmrtí v roce 1946 Kategorie:Úmrtí v Norimberku Kategorie:Muži Kategorie:Odsouzeni v norimberských procesech Kategorie:Popravení oběšením