Ženeva ( [ženév], , , švýcarskou němčinou , , franko-provensálsky Zeneva) je švýcarské město a hlavní město kantonu Ženeva.
Město se nachází v jihozápadním cípu francouzsky mluvícího Švýcarska (Romandie) při ústí řeky Rhôny ze Ženevského jezera. S počtem obyvatel 210 000 (ke konci roku 2024) je Ženeva po Curychu druhým největším městem Švýcarska. Celkem 49,2 % obyvatel nemá švýcarské občanství, což Ženevu řadí spolu s Basilejí a Lausanne k švýcarským městům s velmi vysokým podílem cizinců. Samotný ženevský kanton má více než půl milionu obyvatel a metropolitní oblast Ženeva-Lausanne s 1,3 milionu obyvatel (2020) je rozšířenou aglomerací, která je nejvýznamnější ve francouzsky mluvícím Švýcarsku. V roce 1559 zde byla založena univerzita.
Spolu s New Yorkem je Ženeva sídlem řady světových mezinárodních organizací, včetně OSN, WHO, ILO, IOM, ISO, IEC, ITU, WIPO, WMO, WOSM, WTO a Mezinárodního červeného kříže. Spolu s Basilejí (Banka pro mezinárodní vypořádání), New Yorkem (sídlo OSN) a Štrasburkem (Rada Evropy) je Ženeva jedním z mála měst na světě, které slouží jako sídlo některé z mezinárodních organizací obecně považovaných za nejdůležitější, aniž by bylo hlavním městem některého státu. Celkem 175 států zde má navíc diplomatické zastoupení; některé z nich například udržují své diplomatické zastoupení ve Švýcarsku v Ženevě, nikoli ve spolkovém hlavním městě Bernu.
Ženeva je po Curychu druhým největším finančním centrem ve Švýcarsku, v žebříčku nejvýznamnějších finančních center světa z roku 2018 se Ženeva umístila na 26. místě.
Poradenská společnost v oblasti managementu Mercer zařadila Ženevu v roce 2019 vedle Curychu a Basileje mezi deset měst s nejvyšší kvalitou života na světě. Zároveň se řadí mezi města s nejvyššími životními náklady na světě. V roce 2018 bylo 18,6 % obyvatel milionáři (počítáno v amerických dolarech). Ženeva je tak po Monaku městem s druhou nejvyšší hustotou milionářů na světě.
Geografie náhled|Ženeva – satelitní pohled na jezero, město (uprostřed) a řeku Rhônu (vlevo) Ženeva leží v jihozápadním cípu Švýcarska, nedaleko hranice s Francií, kde ze Ženevského jezera vytéká řeka Rhôna. Druhou řekou ve městě je Arve, slévající se s Rhônou ještě ve městě, na místě zvaném . V blízkosti města se na západě táhne pohoří Jura, zatímco na jihovýchodě se nachází alpský horský masiv Salève, který již leží na francouzském území. Z města je za dobrého počasí vidět zasněžený Mont Blanc, nejvyšší hora Alp, vzdálená asi 70 km jihovýchodně.
Z celkové rozlohy města je 0,24 km², tedy 1,5 %, využíváno pro zemědělské účely a 0,5 km² (3,1 %), je zalesněno. Zbytek území, 14,63 km² tj. 91,8 %, je zastavěno (budovami nebo silnicemi), 0,49 km², tj. 3,1 %, tvoří řeky nebo jezera a 0,02 km², tj. 0,1 %, tvoří neproduktivní půda.
Ze zastavěné plochy tvořily průmyslové budovy 3,4 %, obytné domy a budovy 46,2 % a dopravní infrastruktura 25,8 %, zatímco parky, zelené pásy a sportoviště 15,7 %. Ze zemědělské půdy se 0,3 % využívá k pěstování plodin. Z vodních ploch v obci tvoří 0,2 % jezera a 2,9 % řeky a potoky.
Místní části Městská část se skládá ze čtyř místních částí (francouzsky ) Cité, Plainpalais, Eaux-Vives a Petit-Saconnex. Poslední tři jmenované odpovídají obcím připojeným v roce 1930. Městské části se dále dělí na tzv. čtvrti (): Místní část Čtvrť Nr. BFS-Code Rozloha(ha)Hranice čtvrtí švýcarských měst (2017) Počet obyvatel(2015) Mapa Cité Cité – Centre 1 6621001 106 6720 500px|střed St-Gervais – Chantepoulet 2 6621002 47 4474 Délices – Grottes – Montbrillant 3 6621003 68 13 806 Pâquis 4 6621004 42 10 650 Plainpalais Champel 11 6621011 180 17 968 La Cluse 12 6621012 46 16 050 Jonction 13 6621013 97 15 704 Bâtie – Acacias 14 6621014 139 4835 Eaux-Vives Eaux-Vives – Lac 21 6621021 136 20 578 Florissant – Malagnou 22 6621022 118 15 018 Petit-Saconnex Sécheron 31 6621031 74 6923 O.N.U. 32 6621032 107 2088 Grand-Pré – Vermont 33 6621033 62 10 617 Bouchet – Moillebeau 34 6621034 161 15 303 Charmilles – Châtelaine 35 6621035 115 23 537 St-Jean – Aire 36 6621036 94 9529
Historie náhled|vpravo|Ženeva na vyobrazení z roku 1654 Keltský název Genava označoval hlavní město kmene Allobrogů, které roku 121 př. n. l. dobyli Římané a stalo se jakýmsi předmostím v Zaalpské Gallii (). Podle možného výkladu získalo město svůj název pro svou polohu v zálivu jezera, z indoevropského *genu-, *gneu- „koleno, roh, úhel“.
V letech 52 a 58 př. n. l. zde pobýval Julius Caesar. První křesťanský kostel zde vznikl kolem roku 350, v letech 443–467 byla Ženeva sídelním městem burgundských králů a od přelomu 4. a 5. století do reformace roku 1536 zde bylo biskupské sídlo. V roce 563 zahynulo mnoho obyvatel při tzv. události Tauredunum, vlně tsunami na Ženevském jezeře.
Od 10. století nechával ženevský biskup razit vlastní stříbrné mince. Na začátku 11. století se Ženeva stala spolu s Burgundskem částí Svaté říše římské, a to jako biskupství. Roku 1124 získal ženevský biskup smlouvou s místním hrabětem vládu nad městem. V roce 1162 udělil Fridrich I. Barbarossa biskupství nezávislost a císařskou bezprostřednost.
Od poloviny 13. století se zde konaly významné trhy a měšťané se snažili získat lepší postavení vůči biskupovi. Roku 1309 biskup přiznal městu právo volit si radní (syndiky). V roce 1467 udělilo Savojsko Ženevským svobodu obchodu na svém území. 7. května 1493 shromáždil biskup Antoine Champion v kostele Saint-Pierre asi 500 kněží a odsoudil neřestný způsob života duchovenstva:
Mezitím roku 1477 uzavřel ženevský biskup smlouvu o sdružení se švýcarskými městy Bernem a Fribourgem; roku 1526 uzavřeli podobnou smlouvu sami měšťané, kteří se tak podle vzoru italských měst vymanili z moci biskupů. Ženeva se tak připojila ke konfederaci měst spolu s Bernem a Fribourgem. Současně se prostřednictvím německých kupců do města šířily myšlenky německé reformace a roku 1536 byly ve městě zakázány katolické bohoslužby. Po přesvědčivých kázáních Guillauma Farela byla v roce 1536 zavedena reformace a vyhlášena nezávislá Ženevská republika. Fribourg proto zrušil spojenectví se Ženevou, načež se město několikrát marně pokusilo o přijetí do Švýcarské konfederace jako spřátelené město. náhled|vlevo|Letecký pohled z roku 1966 Téhož roku přišel do města francouzský reformátor Jan Kalvín (Jean Calvin), který si zde získal neobyčejnou autoritu a zavedl přísný, téměř teokratický režim. Roku 1541 napsal pro Ženevu novou ústavu, kde vedle obecného shromáždění měšťanů vládl volený sbor dvou set, rada šedesáti a v náboženských záležitostech konzistoř, vedená Kalvínem. Roku 1553 dal Kalvín v Ženevě upálit španělského teologa, humanistu, lékaře Michaela Serveta, podporujícího reformaci, který ale popíral Boží Trojici a kritizoval Kalvína. Roku 1559 založil Akademii pro vzdělávání kazatelů a v následujících letech se Ženeva stala útočištěm náboženských exulantů, podnikavých měšťanů z Francie, Itálie i Německa. Tím se město nejen rozrostlo, ale také zbohatlo a začalo hrát stále významnější roli. Do konce 19. století bylo nejlidnatějším švýcarským městem.
V průběhu 18. století narůstaly spory mezi bohatými měšťany a ostatními občany bez politických práv. Povstání roku 1707, které vedl právník Pierre Fatio, bylo s pomocí ostatních švýcarských měst potlačeno a Fatio zastřelen. Při další vzpouře roku 1737 bylo 11 mrtvých. Roku 1762 dala městská rada spálit spisy ženevského rodáka Jeana-Jacqua Rousseaua a roku 1781 proti dalšímu povstání povolala na pomoc francouzského krále Ludvíka XVI. Po dobytí města emigrovalo přes tisíc občanů hlavně do Paříže. Nicméně roku 1793 „starý režim“ definitivně padl a roku 1794 byla přijata nová ústava. Už v této době bylo hlavním odvětvím v Ženevě hodinářství a zlatnictví, na druhém místě textilní průmysl.
V letech 1798–1814 patřila Ženeva k Francii a po porážce Napoleona byl roku 1815 založen švýcarský kanton Ženeva spojením města Ženevy, jeho poddanských území a k němu Vídeňským kongresem přiřčených bývalých francouzských a savojských území, mezi nimi i město Carouge. Ale i nadále se držela vláda aristokracie, až do roku 1847, kdy Ženeva dostala novou kantonální ústavu, a roku 1848 schválila spolkovou ústavu Švýcarska jako jeden z liberálních kantonů. Roku 1839 zde polský exulant Antoni Norbert Patek založil první hodinářskou továrnu, spolu s Františkem Čapkem, narozeným v Jaroměři (dnes firma Patek Philippe) a i jinak se město rychle industrializovalo. Ve druhé polovině 19. století byly za vlády starosty Jamese Fazyho zbořeny městské hradby a město se značně rozšířilo, nicméně v téže době je počtem obyvatel předstihl Curych. Historické město si sice zachovalo svůj půdorys a strmé, úzké uličky, téměř všechny budovy však byly od té doby důkladně přestavěny. náhled|vpravo|Památník Monument Brunswick Roku 1863 zde místní rodák Henri Dunant založil Mezinárodní výbor Červeného kříže, nejstarší mezinárodní humanitární organizaci, a byl za to roku 1901 vyznamenán Nobelovou cenou míru. Mezinárodní Červený kříž dostal Nobelovu cenu míru celkem třikrát.
Karel II. Brunšvický odkázal městu v roce 1873 jmění ve výši 1 miliardy franků, z nichž 2 miliony vynaložilo na stavbu památníku . Z velké části zbylého dědictví bylo v letech 1873–1879 postaveno Grand Théâtre de Genève, největší divadlo ve Švýcarsku té doby, které navrhl Gottfried Semper, s 1450 místy. V roce 1873 byla založena Ženevská univerzita, ale také Antiautoritářská internacionála. Kvůli ní sem odcestoval Michail Bakunin. Tento ruský šlechtic a revolucionář Ženevu dobře znal, neboť zde v roce 1867 založil Mezinárodní mírovou ligu. V reakci na potřebu dekorativního umění v průmyslu luxusního zboží bylo od roku 1885 v hodinářské škole Musée des Arts décoratifs. Anarchista Luigi Lucheni v září 1898 ubodal v Ženevě Alžbětu Bavorskou. V roce 1895 přijel do Ženevy Vladimir Iljič Uljanov, známý jako Lenin, na jednání s Georgijem Plechanovem.
V letech 1920–1946 byla Ženeva sídlem Společnosti národů, k níž Švýcarsko přistoupilo po referendu z 19. května 1920. Úvodní projev na ustavujícím shromáždění přednesl spolkový prezident Giuseppe Motta. Společnost národů se přestěhovala do Paláce Wilson. Od 4. do 23. května 1927 se v Ženevě konala první světová hospodářská konference. V březnu 1930 založil Libanonec Chakíb Arslan v Ženevě noviny La Nation arabe. 16. – 25. srpna 1939 se v Ženevě konal 21. Mezinárodní sionistický kongres. Ženeva se stala sídlem židovské organizace World ORT.
V roce 1931 byly bývalé obce Eaux-Vives, Le Petit-Saconnex a Plainpalais sloučeny s městem Ženeva. Dne 9. listopadu 1932 došlo k masakru, takzvané „krvavé noci v Ženevě“, kdy vojáci zastřelili 13 antifašistických demonstrantů a 60 jich vážně zranili. Ve volbách do kantonálního parlamentu v listopadu 1933 dosáhla krajní pravice 9% podílu hlasů.
Po roce 1946 bylo v okolí města vybudováno vědeckovýzkumné mezinárodní středisko Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN), které je neustále modernizováno a rozšiřováno.
Ženeva je jedním z jedenácti švýcarských měst a jedním z více než stovky evropských měst, kterým Federace protestantských církví v Evropě v roce 2015 udělila čestný titul „Evropské město reformace“.
Obyvatelstvo