Tento seznam uvádí události související s kosmonautikou, které se uskutečnily roku 2024.
Základní statistika V roce 2024 se uskutečnilo: 259 orbitálních kosmických startů ze Země (z toho 251 úspěšných, 2 částečně úspěšné a 6 neúspěšných) a několik desítek startů suborbitálních, 18 přistání kosmických lodí a automatických sond nebo jejich částí na Zemi po řízeném průletu atmosférou (z toho 17 úspěšných a 1 neúspěšné), 3 přistání automatických sond na Měsíci (z toho 2 úspěšná a 1 částečně úspěšné), 1 start automatické sondy z Měsíce (úspěšný). V roce 2024 do vesmíru odletělo v 9 kosmických lodích celkem 28 lidí, z toho 15 při svém prvním kosmickém letu. Turecko a Bělorusko se dočkaly svého vůbec prvního astronauta. Osm z dřívějších astronautů v roce 2024 zemřelo.
Lidé a kosmické agentury V přehledu jsou shrnuty zásadní události týkající se minulých, současných i budoucích kosmonautů a astronautů a klíčových událostí týkajících se kosmických agentur.
1. ledna – Počátkem roku žilo 484 bývalých a současných kosmonautů a astronautů (z celkem 608 osob, které absolvovaly alespoň jeden orbitální kosmický let, již 124 zemřelo). Dalších asi 20 lidí absolvovalo nebo absolvuje základní výcvik a připravují se na své první zařazení do budoucích posádek a první lety. 27. února – Americký astronaut a bývalý administrátor NASA Richard Truly zemřel ve věku 86 let. V letech 1981 a 1983 absolvoval dva z raných letů raketoplánů Space Shuttle o celkové délce 8 dní. 5. března 2024 – NASA slavnostně zařadila do oddílu svých astronautů desítku nových členů, kteří dokončili základní výcvik, k němuž byli vybráni v roce 2021 jako 23. skupina. Byli jimi Nichole Ayersová, Marcos Berríos, Christina Birchová, Deniz Burnhamová, Luke Delaney, Andre Douglas, Jack Hathaway, Anil Menon, Christopher Williams, Jessica Wittnerová. NASA současně zahájila příjem přihlášek do 24. výběru, jehož dokončení se očekává na podzim 2025. 18. března – Americký astronaut Thomas Stafford zemřel ve věku 93 let. Mezi roky 1965 až 1969 absolvoval 3 kosmické lety v lodích Gemini a Apollo, ale na Měsíc se nedostal. V roce 1975 uzavřel kariéru jako člen americké posádky historického společného letu Sojuz-Apollo. Ve vesmíru prožil celkem 21 dní.
9. dubna – Sovětský kosmonaut Vladimir Aksjonov zemřel ve věku 89 let. Absolvoval dvě mise v kosmických lodích Sojuz, ve vesmíru strávil 12 dní. 19. dubna – Měsíc před svými 73. narozeninami zemřel první a dosud i poslední syrský kosmonaut Muhammed Ahmad Fáris. V roce 1987 absolvoval jediný kosmický let, při němž ho loď Sojuz TM-3 dopravila na sovětskou vesmírnou stanici Mir. 28. května – Ruská agentura Roskosmos oznámila výsledky 4. otevřeného náboru kandidátů na kosmonauty. Výcvik v dohledné době zahájí Anastasia Burčuladzeová, Elchin Vachidov, Vladimir Vorožko a Alexandr Žerebcov.
7. června – Při havárii letadla, které sám pilotoval, zahynul ve věku 90 let americký astronaut William Anders. Při svém jediném, šestidenním kosmickém letu byl koncem roku 1968 členem posádky Apolla 8, která jako první doletěla k Měsíci a desetkrát ho obkroužila. Anders přitom pořídil slavnou fotografii Východ Země. 11. června – Vytvoření 4. skupiny kosmonautů oznámila čínská agentura CMSA. Výběr zahájený v říjnu 2022 byl poprvé otevřen také pro uchazeče ze zvláštních administrativních oblastí Hongkong a Macao, z nichž bylo vybráno po jednom budoucím specialistovi užitečného zatížení. Kosmonautkou se stane hongkongská policistka Laj Kcha-Jing, jména jejího kolegy z Macaa ani osmi pilotů z pevninské Číny nebyla oznámena, jak je zvykem. 12. června – Ve věku 82 let zemřel ruský kosmonaut Vjačeslav Zudov. Svůj jediný kosmický let, kvůli neúspěšnému připojení ke stanici Saljut 5 pouze dvoudenní, absolvoval v roce 1976. 13. června – Ministr dopravy ČR Martin Kupka řekl médiím, že Česko využije nabídky vyslat svého kosmonauta na Mezinárodní vesmírnou stanici. Záložní pilot ESA Aleš Svoboda by mohl letět už příští rok. 10. července – Ve věku necelých 92 let zemřel americký astronaut Joseph Engle. Kvůli zkrácení programu Apollo mu unikl let na Měsíc, ale poté absolvoval dvě vesmírné mise raketoplánu Space Shuttle. 7. srpna – Americký astronaut Jon McBride zemřel ve věku necelých 81 let. V roce 1984 absolvoval jediný osmidenní kosmický let v raketoplánu Challenger. 28. října – Český stíhací pilot Aleš Svoboda, vybraný v roce 2022 mezi záložní astronauty NASA, zahájil Evropském středisku astronautů (EAC) v Kolíně nad Rýnem první blok základního výcviku pro kosmický let. Ten bude v celkem třech blocích pokračovat až do května 2026. Rozsah výcvikových hodin je pro tyto bloky 268 a 187 hodin. 4. prosince – Nově zvolený americký prezident Donald Trump nominoval do funkce ředitele NASA (nejvyššího představitele agentury) Jareda Isaacmana. Isaacman je úspěšný americký podnikatel v oblasti platebních systémů, ale současně zkušený soukromý pilot a účastník dvou kosmických letů, které sobě i členům svých posádek financoval. Při svém druhém letu Polaris Dawn v září 2024 absolvoval vůbec první soukromý výstup do volného prostoru v historii. Trumpovu nominaci musí schválit Senát Kongresu USA.
Kosmické lety s posádkou a podpůrné lety V přehledu jsou shrnuty zásadní události týkající se kosmických letů s posádkou, vesmírných stanic a souvisejících podpůrných letů bez posádky, především zásobovacích letů a testovacích letů nových kosmických lodí. 1. ledna – Na začátku nového roku pobývalo ve vesmíru 10 lidí. Jasmin Moghbeliová, Andreas Mogensen, Satoši Furukawa a Konstantin Borisov přiletěli na ISS v srpnu 2023 v lodi SpaceX Crew-7, v září 2023 se k nim v lodi Sojuz MS-24 přidali Oleg Kononěnko, Nikolaj Čub a Loral O'Harová. Posádku Vesmírné stanice Tchien-kung (TSS) tvořili Tchang Chung-po, Tchang Šeng-ťie, Ťiang Sin-lin, kteří v říjnu 2023 přiletěli lodí Šen-čou 17. Jejich mise podporovaly 3 zásobovací lodě – Progressy MS-24 a MS-25 u ISS a Tchien-čou 6 u TSS. 9. ledna – Po řízeném vstupu do atmosféry zanikla nad jižním Tichým oceánem americká nákladní loď Cygnus NG-19. Od Mezinárodní vesmírné stanice se odpojila 22. prosince 2023.
12. ledna – Od Vesmírné stanice Tchien-kung (TSS) se po 8 měsících společného letu odpojila čínská zásobovací loď Tchien-čou 6. 17. ledna – Další nákladní loď Tchien-čou 7 odstartovala k TSS z kosmodromu Wen-čchang se zhruba 7 400 kg nákladu na palubě. Ke stanici se připojila po 200 minutách letu.
18. ledna – Z Floridy odstartoval další let z programu komerčních letů společnosti Axiom Space. Posádku Axiom Mission 3 tvořili zkušený velitel Michael López-Alegría a tři nováčci vyslaní národními institucemi Itálie, Turecka a Švédska, Walter Villadei, Alper Gezeravci, Marcus Wandt). Loď Crew Dragon Freedom se o 2 dny později připojila k ISS.
19. ledna – Čínská nákladní loď Tchien-čou 6, která se o týden dříve odpojila od Vesmírné stanice Tchien-kung, řízeně zanikla nad obvyklou, dopravně nevyužívanou oblastí jižního Tichého oceánu.
30. ledna – Poprvé na raketě Falcon 9 se vydala z Floridy k Mezinárodní vesmírné stanici nákladní loď Cygnus; dosud je vynášely z kosmodromu MARS ve Virginii rakety Antares 230, později 230+. Dvacátá mise označená Cygnus NG-20 byla pojmenována po astronautce Patricii Robertsonové, která po základním výcviku zahynula při letecké nehodě. Loď se k ISS připojila 1. února 2024 a dopravila na ni 3 723 kg zásob. 4. února – Ruský kosmonaut Oleg Kononěnko při svém pobytu na ISS vyrovnal rekordní čas celkové doby trvání kosmických letů jednotlivce. Dosavadní rekord v délce 878 dní, 11 hodin a 30 minut ustavil svým pátým letem v roce 2015 jiný ruský kosmonaut Gennadij Padalka. 7. února – Z ISS odletěli 4 astronauti komerčního letu Axiom Mission 3. Jejich let, původně naplánovaný jako dvoutýdenní, se kvůli počasí v možných místech přistání protáhl na 22 dní. Do vod Atlantiku u Floridy přistáli 9. února.
13. února – Další obměnu nákladních lodí u ruského segmentu ISS zahájil odlet Progressu MS-24 a jeho zánik nad jižním Tichým oceánem o několik hodin později. Loď, která na stanici v srpnu dopravila 2,5 tuny materiálu a zásob, v následujících 172 dnech připojení k zádi ISS celkem osmkrát spustila své motory kvůli nezbytnému zvýšení dráhy stanice, včetně jednoho úhybného manévru před kosmickým smetím. 15. února – Nová zásobovací loď Progress MS-26 odstartovala k Mezinárodní vesmírné stanici s 2 518 kg nákladu. Na záď stanice se připojila 17. února 2024.
1. března – První výstup do vesmíru z čínské Vesmírné stanice Tchien-kung v roce 2024 uskutečnili kosmonauti Tchang Chung-po a Ťiang Sin-lin. Během 7 hodin a 52 minut pobytu mimo vnitřní prostory stanice dokončili opravu solárních panelů zahájenou v prosinci 2023.
4. března – První část nové dlouhodobé posádky ISS odstartovala z Floridy v letu označeném SpaceX Crew-8. Matthew Dominick, Michael Barratt, Jeanette Eppsová a Alexandr Grebjonkin se ke stanici připojili o den později a stráví na ní zhruba půl roku pod označením Expedice 71.
10. března – Dánský astronaut Andreas Mogensen předal po půl roce své vlády nad ISS velitelskou funkci ruskému kosmonautovi Olegu Kononěnkovi. 11. března – Po bezmála dvousetdenním pobytu a po předání rozpracovaných úkolů svým nástupcům opustila ISS posádka mise SpaceX Crew-7, kterou tvořili Jasmin Moghbeliová, Andreas Mogensen, Satoši Furukawa a Konstantin Borisov. Se svou lodí o den později přistáli u břehů Floridy.
21. března – Již třicátá zásobovací loď Dragon společnosti SpaceX odstartovala z Floridy k Mezinárodní vesmírné stanici. Mise CRS-30 s 2 841 kg nákladu se k ISS připojila o dva dny později.
23. března – Napodruhé, po neúspěšném pokusu 21. března, z Bajkonuru odstartovala kosmická loď Sojuz MS-25. Oleg Novickij a první běloruská kosmonautka Maryna Vasileuská na ISS letěli jako krátkodobá 21. návštěvní posádka, Tracy Caldwellová Dysonová jako členka nadcházející půlroční řádné expedice na ISS. K Mezinárodní vesmírné stanici se připojili 25. března. 6. dubna – Na Zemi se po dvou týdnech z ISS vrátila 21. návštěvní posádka, Oleg Novickij a Maryna Vasileuská. V kosmické lodi Sojuz MS-24 s nimi stanici opustila také Loral O'Harová, která byla v předchozím půlroce členkou 70. dlouhodobé expedice. Okamžikem odpojení Sojuzu od ISS na stanici začala Expedice 71.
25. dubna – Ruští kosmonauti Oleg Kononěnko a Nikolaj Čub podnikli 4 hodiny a 36 minut trvající výstup do volného prostoru, při němž provedli na vnějším povrchu ruského orbitálního segmentu ISS instalaci technických zařízení a experimentů a odebrali vzorky z již probíhajících testů. Kononěnko byl mimo stanici posedmé, Čub podruhé.
25. dubna – K půlročnímu působení na Vesmírné stanici Tchuen-kung (TSS) vyrazili v lodi Šen-čou 18 čínští kosmonauti Jie Kuang-fu, Li Cchung a Li Kuang-su. Ještě téhož dne se ke stanici připojili.
28. dubna – Po 36 dnech spojení odletěla od ISS nákladní loď SpaceX CRS-30 s asi 1 850 kg vědeckého materiálu. O dva dny později přistála v Atlantiku nedaleko Tampy.
30. dubna – Poté, co čínští kosmonauti Tchang Chung-po, Tchang Šeng-ťie a Ťiang Sin-lin předali stanici a rozpracované aktivity TSS svým nástupcům, odletěli v kosmické lodi Šen-čou 17 na Zemi. Téhož dne také úspěšně přistáli v čínské autonomní oblasti Vnitřní Mongolsko po 187 dnech letu.
2. května – Posádka SpaceX Crew-8 přesunula svou loď z předního na horní port modulu Harmony, čímž dostupnější přední port uvolnila pro přílet kosmické lodi Starliner při nadcházejícím testovacím letu s posádkou.
28. května – Ruská nákladní loď Progress MS-25 se odpojila od ISS a o několik hodin později řízeně zanikla nad jižním Tichým oceánem. Ke stanici přiletěla o 177 dní dříve, 3. prosince 2023.
28. května – Dosud nejdelší čínský výstup do volného prostoru ze stanice TSS podnikli kosmonauti Jie Kuang-fu a Li Kuang-su. Trval 8 hodin a 23 a dvojice při něm na modul Meng-tchien nainstalovala ochranné prvky pro ochranu povrchových vedení a technologií proti kosmickému odpadu.