Károly Vécsey (24. listopadu 1803, Rzeczniów – 6. října 1849, Arad) byl generál a hrabě popravený za účast v maďarské revoluci a je považován za jednoho z Aradských mučedníků.
Rodina
náhled|erb rodu Vécsey Pocházel z rodiny Vécsey. Původ rodu se datuje do 15. století a pochází z okresů Ugocsa a Abaúj (Abov). Jméno rodiny pochází z názvu původního sídla, Hernádvécse.
Kolem roku 1517 se Sándor Vécsey oženil s Márií Csápy de Polyánka a získal velké bohatství. V roce 1692 se rodina rozdělila na větve Gömör a Várad.
Károly Vécsey pocházel z větve Gömör. Jeho dědeček, Siebert Vécsey získal vojenský řád Marie Terezie a Károlyho otec, August von Vécsey byl poslední velitel vídeňské uherské gardy. Oženil se s Amaliou Colson a měli několik dětí:
Mária (1805–1875) Károly Angelika (1808-1885) Ede (1810–1856), císařský komorník. V roce 1848 byl velitelem 2. císařské pěchoty. Jenő (1811–1866), císařský komorník, kapitán husarů. Sándor (1812–1855) farář a opat v Hódmezővásárhely Ágoston (1813–1879) císařský komorník Karolína (1817–1898) Emília (1818–1819) Amália (1820–1892) Jozefína (1821–1861) Adolf (1824–?) Felícia (1826–1883)
Život O jeho mládí nevíme skoro nic.
V roce 1820 nastoupil k dragounům a v roce 1821 přešel k 5. husarskému pluku. V roce 1845 byl povýšen na majora. S hannoverskou armádou se dostal do Maďarska a zúčastnil se revoluce. Získal ocenění za zásluhy II stupně a již v prosinci 1848 byl povýšen na generála. Zúčastnil se např. bitvy u Szolnoku nebo bitvy u Temešváru.
Při ústupu po porážce u Temešváru se rozdělil s generálem Bánem a byl napaden spojenými silami Ruska a Rakouska. Zbraně složil u Nagyvarádu carské armádě.
O týden později byl předán do rakouské vazby a vojenským soudem v Aradu odsouzen k trestu smrti oběšením. Byl popraven jako poslední.
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Muži Kategorie:Narození v roce 1803 Kategorie:Úmrtí v roce 1849 Kategorie:Úmrtí 6. října Kategorie:Vojáci