náhled|Prezident Joe Biden během svého projevu z Oválné pracovny, kde vysvětluje své důvody k odstoupení z voleb Dne 21. července 2024 oznámil Joe Biden, prezident Spojených států amerických, ve svém prohlášení na sociálních sítích, že se vzdává kandidatury na prezidenta Spojených států v roce 2024. Jako svou náhradu na pozici kandidáta strany ve volbách podpořil viceprezidentku Kamalu Harrisovou.

Biden dříve oznámil, že se bude ucházet o znovuzvolení v prezidentských volbách v roce 2024, přičemž jeho spolukandidátkou měla být opět Harrisová. Biden získal v primárkách Demokratické strany nadpoloviční většinu delegátů a již před jejich skončením byl považován za předpokládaného kandidáta Demokratické strany. Již během jeho prezidentství se však objevily veřejné obavy o Bidenův věk a zdraví, zejména o jeho způsobilost k výkonu funkce a schopnost vykonávat druhé funkční období.

Tyto obavy vzrostly po debatě mezi Bidenem a kandidátem Republikánské strany Donaldem Trumpem dne 27. června 2024. Bidenovo vystoupení bylo široce kritizováno, komentátoři si všímali, že často ztrácel nit a dával zmatené odpovědi, mluvil chraplavým hlasem a několikrát si nedokázal vybavit statistické údaje nebo se souvisle vyjádřit. Prezident následně čelil výzvám k odstoupení z kandidatury ze strany některých významných demokratů a redakcí významných zpravodajských serverů. Do 19. července 2024 ho k odstoupení vyzvalo více než 30 vysoce postavených demokratů.

Biden několik týdnů po debatě opakovaně trval na tom, že zůstane kandidátem. Dne 21. července 2024 však svou kandidaturu stáhl prostřednictvím podepsaného dopisu zveřejněného na svém osobním účtu na sociální síti X. Napsal, že je to „v nejlepším zájmu mé strany a země,“ a zároveň uvedl, že bude pokračovat ve funkci prezidenta až do konce svého funkčního období. Biden byl prvním úřadujícím prezidentem od Lyndona B. Johnsona v roce 1968, který odstoupil z boje o znovuzvolení, prvním od 19. století, který odstoupil po výkonu funkce po jednom funkčním období, a jediným, který odstoupil po vítězství v primárkách.

Pozadí

Podobné situace Historicky se většina úřadujících amerických prezidentů, kteří dokončili jedno celé funkční období, rozhodla kandidovat i podruhé. Následující prezidenti se mohli ucházet o znovuzvolení poté, co dokončili alespoň jedno celé funkční období, ale rozhodli se nekandidovat:

James K. Polk (1845–1849): dodržel slib z kampaně, že bude sloužit pouze jedno funkční období. James Buchanan (1857–1861): dodržel slib z kampaně, že bude sloužit pouze jedno funkční období Rutherford B. Hayes (1877–1881): dodržel slib z kampaně, že bude sloužit pouze jedno funkční období Calvin Coolidge (1923–1929): rozhodl se nekandidovat poté, co odsloužil jedno částečné a jedno celé funkční období Harry S. Truman (1945–1953): odstoupil z kandidatury po jednom částečném a jednom plném funkčním období Lyndon B. Johnson (1963–1969): odstoupil z kandidatury po jednom částečném a jednom plném funkčním období 22. dodatek Ústavy USA, přijatý Kongresem v roce 1947 a ratifikovaný státy v roce 1951, zavádí pro prezidenty limit dvou plných funkčních období. Před zavedením limitu funkčních období se mnoho prezidentů (i když ne všichni) řídilo neformální tradicí dvou funkčních období po vzoru prvního prezidenta George Washingtona.

Biden jako přechodný kandidát Během prezidentských voleb v roce 2020 se Biden prezentoval jako „přechodný“" kandidát, po kterém přijde nová generace lídrů. Pět dní před Bidenovým odstoupením z volebního klání napsal Bret Stephens pro The New York Times komentář, v němž uvedl, že Biden „zradil svůj implicitní slib, že bude prezidentem na jedno funkční období a na přechodnou dobu. Kdyby se ho držel, byl by ušetřen ponížení z debaty minulý měsíc a demokraté by nebyli rozpolcenou a rozdělenou stranou, jakou jsou dnes.“

Bidenova kampaň

Dne 25. dubna 2023, po měsících spekulací, Biden potvrdil, že se bude ucházet o znovuzvolení prezidentem v prezidentských volbách v roce 2024 a jeho spolukandidátkou měla být opět viceprezidentka Kamala Harrisová. Kampaň zahájil přesně čtyři roky po zahájení své prezidentské kampaně v roce 2020. V den svého oznámení měl podle průzkumu agentury Gallup 37% podporu, přičemž většina dotázaných uvedla, že jejich největším problémem je ekonomika. Během své kampaně Biden propagoval vyšší hospodářský růst a oživení po pandemii covidu-19. Často prohlašoval, že hodlá „dokončit práci“ („Finish the job“), což bylo jeho politické heslo. vlevo|náhled|Logo Bidenovy volební kampaně Biden učinil ústředním bodem své kampaně ochranu americké demokracie spolu s obnovením federálního práva na potrat po zrušení rozsudku Nejvyššího soudu ve věci Roe vs. Wade. Hodlal také zvýšit financování pohraniční stráže a bezpečnosti a navýšit prostředky na vymáhání práva spolu s reformou policie. Slíbil podporu, ochranu a rozšíření práv LGBT, a často upozorňoval na své schválení zákona o investicích do infrastruktury a zaměstnanosti, zákona o čipech a vědě a zákona o snižování inflace, který byl přelomovou investicí v boji proti klimatické krizi.

Biden označil posilování amerických spojenectví za klíčový cíl své zahraniční politiky a slíbil pokračovat v podpoře Ukrajiny po ruské invazi do země a Izraele po válce s Hamásem, přičemž je označil za „životně důležité“ pro národní bezpečnostní zájmy USA. Biden slíbil pokračovat v úsilí o řešení násilí páchaného střelnými zbraněmi a hájit zákon o dostupné zdravotní péči v návaznosti na výroky Donalda Trumpa, který naznačil, že tento zákon zruší.

Bidenova ekonomická politika (často médii nazývaná jako Bidenomika) byla popisována jako odmítnutí tradiční neoliberální ekonomické politiky a Washingtonského konsensu, které vedly k offshoringu výroby, a tím i k nárůstu populistického odporu. Biden navrhl a uzákonil cílená cla proti strategickým čínským odvětvím, aby ochránil pracovní místa ve výrobě a čelil technologickým a vojenským ambicím Číny. Dne 12. března dosáhl více než 1 968 delegátů potřebných k získání demokratické nominace a stal se předpokládaným kandidátem. náhled|Muž v Ohiu protestující proti Bidenově podpoře Izraele

Protestní hlasy Protestní hnutí proti válce mezi Izraelem a Hamásem začala jako hnutí zaměřená proti Bidenově podpoře Izraele. Během primárek v americkém státě Michigan vhodilo přes 100 tisíc demokratických voličů do urny bílý lístek (tzv. nerozhodnutný), což bylo zapříčiněno zejména aktivizací voličů nespokojených s prezidentovou podporou státu Izrael, který dlouhodobě potlačuje lidská práva v Pásmu Gazy. Po úspěchu v Michiganu se aktivisté snažili zopakovat protest v dalších státech USA. Paralelně se rozrostlo hnutí Abandon Biden, které Bidena vyzývalo, aby se vzdal prezidentského klání. Hlasování jako „nerozhodnutý“ bylo největším odporem proti prezidentské kampani Joe Bidena v roce 2024 a získalo vyšší počet hlasů než mnozí uchazeči v prezidentských primárkách Demokratické strany v roce 2020, včetně Amy Klobucharové, Coryho Bookera, Beto O'Rourkea a Bidenovy viceprezidentky Kamaly Harrisové.

Bidenovo zdraví a věk Bidenovi bylo v době inaugurace 78 let, čímž se stal nejstarším američanem, který se ujal prezidentského úřadu. Biden byl také při nástupu do úřadu starší než předchozí nejstarší prezident Ronald Reagan, když jej opouštěl. Během jeho prezidentství se objevily obavy o Bidenovo zdraví, především o jeho věk a schopnost vykonávat druhé funkční období. Ve zprávě v časopise Journal on Active Aging lékaři konstatovali, že má vzhledem ke svému věku "výjimečný zdravotní profil", a lékařský posudek provedený prezidentským lékařem Kevinem O'Connorem svědčil o jeho fyzickém zdraví. Dan Zak z deníku Washington Post popsal Bidenovu vládu jako gerontokracii.

V červenci 2024 deník The New York Times uvedl, že Kevin Cannard, neurolog z Národního vojenského lékařského centra Waltera Reeda specializující se na pohybové poruchy, jako je Parkinsonova choroba, navštívil během posledních osmi měsíců osmkrát Bílý dům. Zpráva vyvolala polemiku, protože ji O'Connor zpochybnil s odkazem na Cannardova vystoupení během vlády Baracka Obamy. Počátkem července také připustil zdroj z Bílého domu, že prezident je schopen fungovat pouze šest hodin denně, zhruba od desáté hodiny ranní do čtyř odpoledne.

Červnová prezidentská debata Biden byl po televizní debatě s Trumpem 27. června 2024 hojně kritizován. Mnozí demokraté kritizovali jeho výkon, v němž Biden působil nevýrazně, mluvil chraplavým hlasem a několikrát si nedokázal vybavit statistické údaje nebo souvisle vyjádřit svůj názor, v některých případech mu nebylo ani rozumět. Po skončení debaty jej jeho manželka, Jill Bidenová, odvedla z pódia, což vyvolalo další spekulace o prezidentově zdraví či schopnosti vykonávat úřad. Několik novinových sloupkařů prohlásilo za vítěze Trumpa a podle průzkumů veřejného mínění většina veřejnosti věřila ve vítězství Trumpa. Po Bidenově vystoupení v debatě mnoho demokratů vyzvalo k jeho odstoupení z kandidatury, což vedlo k politickým zmatkům uvnitř strany, které média označovala jako „Bidenovu krizi“. náhled|Dopis demokratickým kongresmanům z 8. července 2024. Biden v něm slibuje, že z prezidentské volby neodstoupí

Důsledky debaty Dne 17. července ABC News informovala, že se 12. července s Bidenem sešel šéf sněmovní menšiny Hakeem Jeffries a 13. července šéf senátní většiny Chuck Schumer, kteří Bidenovi vyjádřili obavy ze ztrát demokratů v Kongresu, pokud bude kandidovat. Biden údajně Schumerovi řekl, že potřebuje ještě týden na rozhodnutí. Jeffrey Katzenberg, spolušéf Bidenovy kampaně, údajně 17. července Bidena varoval, že dárci přestávají financovat jeho kampaň. Katzenberg později tuto charakteristiku jejich rozhovoru zpochybnil.

Toho večera byl Biden pozitivně testován na covid-19. Měl mírné příznaky, včetně kašle, rýmy a „celkové malátnosti“. Záběry, na nichž vypadal křehce při výstupu z Air Force One cestou na izolaci ve svém sídle v Rehoboth Beach ve státě Delaware, však podpořily další spekulace o jeho zdravotním stavu. Deník The New York Times uvedl, že Biden byl ke stažení své kandidatury „vstřícnější“. Bývalá předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová v telefonických rozhovorech Bidenovi sdělila, že je ohledně jeho kandidatury pesimistická. Dne 18. července přinesl server Axios zprávu, že demokraté věří, že Biden z voleb odstoupí, přičemž se odvolávali na tlak Jeffriese a Schumera, interní průzkumy a kritiku. Ve stejný den vyšla v The New York Times zpráva, že Biden zvažuje odstoupení.

Televize CNN uvedla, že 20. července se Biden sešel s poradci Stevem Ricchettim a Mikem Donilonem, během které dospěli k závěru, že zhoršující se výsledky průzkumů a ztráta podpory strany způsobily, že kampaň nemá věrohodnou strategii na zotavení. Ve stejný den večer začal Biden s Ricchettim, Donilonem a dalšími blízkými spolupracovníky plánovat možné odstoupení z volebního klání a 21. července ráno se k tomuto rozhodnutí plně zavázal.

Odstoupení vlevo|náhled|Projev prezidenta Bidena, ve kterém oznamuje své důvody k odstoupení z voleb Dne 21. července zveřejnil Bidenův oficiální účet na sociální síti X dopis, v němž oznamuje své odstoupení. V dopise napsal: „...přestože bylo mým záměrem usilovat o znovuzvolení, věřím, že je v nejlepším zájmu mé strany a země, abych odstoupil a po zbytek svého funkčního období se soustředil výhradně na plnění svých prezidentských povinností.“ Později téhož dne ze stejného účtu podpořil svou viceprezidentku Kamalu Harris jako svou nástupkyni.

Dne 24. července 2024, ve svém prvním vystoupení od odstoupení z prezidentského klání, prezident vysvětlil své rozhodnutí. V projevu z Oválné pracovny uvedl, že jeho důvodem byla „obrana demokracie“. Na adresu prezidentské kampaně poznamenal: „Amerika si bude muset vybrat mezi pohybem vpřed nebo vzad, mezi nadějí a nenávistí, mezi jednotou a rozdělením.“

Náhradní kandidátka náhled|Improvizovaná cedule podporující kandidaturu Kamaly Harris