Řada států, organizací i expertů obvinila Izrael z toho, že během války v Pásmu Gazy páchá genocidu tamního palestinského obyvatelstva, spočívající mj. v úmyslném zabíjení, nuceném vysídlení a vyhladovění obyvatelstva, blokádě humanitární pomoci, ničení civilní infrastruktury, bombardování nemocnic nebo zabíjení zdravotnických pracovníků. Izraelská vláda to odmítá a situaci v oblasti vykládá jako akt sebeobrany na útok Hamásu na Izrael ze 7. října 2023. Tento postoj sdílejí i některé další státy.
Z provádění genocidy Palestinců je Izrael viněn zvláštním výborem Organizace spojených národů, nevládními organizacemi (včetně Amnesty International, Human Rights Watch, Lékařů bez hranic nebo Be-celem) a dalšími experty na mezinárodní právo a genocidy. Stejné stanovisko mají i některé státy, přičemž se v této věci Jihoafrická republika roku 2023 obrátila na Mezinárodní soudní dvůr. Izraeli kladou jeho kritici za vinu rozsáhlé zabíjení, používání hladovění jako válečné zbraně, ničení civilní infrastruktury, útoky na zdravotnické pracovníky a nucené vysídlení. Citují také prohlášení vysokých izraelských představitelů, která mohou naznačovat jejich „záměr zničit“ (zcela nebo částečně) obyvatelstvo Pásma Gazy, což je nezbytnou podmínkou genocidy.
Dle zdrojů Ministerstva zdravotnictví Pásma Gazy, ovládaného Hamásem, vedly izraelské vojenské akce k polovině července 2025 přímo k úmrtí více než 58 000 Palestinců a zranění 139 000 lidí. Úřad Vysokého komisaře OSN pro lidská práva ověřil informace o 8 119 zemřelých z prvních 6 měsíců války, z nichž 70 % tvořily ženy a děti. Odhady tvrdí, že tisíce mrtvých těl se nacházejí pod troskami zničených budov a dalších 60–300 tisíc obětí zemřelo nepřímo v důsledku války. Více než 1,9 milionu Palestinců – 85 % obyvatel Gazy – bylo násilně vysídleno. Vynucená izraelská blokáda výrazně přispěla k vypuknutí hladomoru v Pásmu Gazy.
V září 2025 nezávislá vyšetřovací komise OSN ve své závěrečné zprávě uvedla, že Izrael páchá v Pásmu Gazy genocidu ve snaze zničit Palestince a premiér Benjamin Netanjahu, prezident Jicchak Herzog a v době vydání zprávy již bývalý ministr obrany Jo'av Galant k ní podněcovali. Současně izraelské úřady proti nim nezahájily žádná opatření, aby toto jednání potrestaly.
Podle zprávy mezinárodní vyšetřovací komise OSN pro okupovaná palestinská území a Izrael z června 2026 „izraelské úřady a bezpečnostní síly úmyslně a cíleně útočily na palestinské děti, čímž se v Pásmu Gazy dopustily genocidy“. Izraelská armáda ve válce zabila přes 20 tisíc dětí, čímž tvořily přibližně 30 % obětí.
Pozadí konfliktu náhled|Mapa pásma Gazy od Organizace spojených národů ze září 2023, zobrazující její hraniční bariéru a kontrolní body do Izraele a Egypta a izraelskou námořní zónu ve Středozemním moři
První arabsko-izraelská válka v roce 1948 vedla ke zřízení Izraele na většině území Mandátní Palestiny, s výjimkou dvou oddělených území, která se stala známá jako Západní břeh Jordánu a Pásmo Gazy, okupovaná Jordánskem resp. Egyptem. Po šestidenní válce v roce 1967 Izrael okupuje palestinská území Západního břehu Jordánu a Pásmo Gazy. V následující období nastaly dvě lidové povstání Palestinců proti izraelské okupaci: první a druhá intifáda v letech 1987 a 2000 – jejich výsledkem bylo jednostranné stažení Izraele z Gazy v roce 2005.
Od roku 2007 je Pásmo Gazy řízeno islamistickou militantní skupinou Hamás, zatímco Západní břeh Jordánu zůstal pod kontrolou Palestinské národní správy pod vedením Fatahu. Po převzetí moci Hamásem Izrael uvalil blokádu Pásma Gazy, která výrazně poškodila jeho ekonomiku. Izrael blokádu odůvodnil obavami o bezpečnost, ale blokáda byla kritizována jako kolektivní trest. UNRWA oznámila, že kvůli blokádě žilo v roce 2023 81 % obyvatel Gazy pod hranicí chudoby, přičemž 63 % mělo nedostatek potravin a bylo závislých na mezinárodní pomoci.
Od roku 2007 Hamás spolu s dalšími palestinskými militantními skupinami sídlícími v Gaze vyvolal čtyři ozbrojené konflikty v letech 2008–2009, 2012, 2014 a 2021. V jejich důsledku zemřelo přibližně 6 400 Palestinců a 300 Izraelců. V letech 2018–2019 probíhaly v blízkosti hranice Gazy a Izraele velké týdenní organizované protesty, které byly násilně potlačeny Izraelem, jehož odstřelovači zabili stovky a zranili tisíce Palestinců. Brzy po vypuknutí izraelsko-palestinské krize v roce 2021 začalo vojenské křídlo Hamásu, brigády al-Kassáma, plánovat operaci proti Izraeli. Podle diplomatů Hamás v měsících před říjnem 2023 opakovaně prohlásil, že si nepřeje další vojenskou eskalaci v Gaze, protože by to zhoršilo humanitární krizi, která nastala po konfliktu v roce 2021.
Dne 7. října 2023 vedl Hamás útok na Izrael z Gazy, který měl za následek nejméně 1 139 mrtvých, většinou civilistů. Izrael odpověděl vysoce destruktivní bombardovací kampaní, po níž 27. října následovala invaze do Pásma Gazy. Někteří experti tvrdili, že již před útoky ze 7. října docházelo na Palestincích ke genocidě, ale izraelská vojenská kampaň v Gaze byla Jihoafrickou republikou a dalšími zastánci argumentu genocidy charakterizována jako genocidní.
Představitelé Hamásu uvedli, že útok byl reakcí na izraelskou okupaci Západního břehu Jordánu, blokádu Pásma Gazy, násilí izraelských osadníků proti Palestincům, omezení pohybu Palestinců a zadržování tisíců Palestinců, z nichž mnozí nejsou obviněni, které se Hamás snažil propustit tím, že vzal izraelské rukojmí. Někteří komentátoři označili za příčinu války širší kontext izraelské okupace. Agentura Associated Press napsala, že Palestinci jsou „zoufalí z nekončící okupace Západního břehu Jordánu a dusivé blokády Gazy“. Několik organizací pro lidská práva, včetně Amnesty International, Be-celem a Human Rights Watch, přirovnalo izraelskou okupaci k apartheidu; zastánci Izraele tuto charakteristiku zpochybňují. Poradní stanovisko Mezinárodního soudního dvora zveřejněné v červenci 2024 potvrdilo okupaci jako nezákonnou a uvedlo, že porušuje článek 3 Mezinárodní úmluvy o odstranění všech forem rasové diskriminace, která zakazuje rasovou segregaci a apartheid.
Obvinění z genocidy náhled|Škody po izraelském náletu na El-Remal ve městě Gaza 9. října 2023 Kvůli izraelskému postupu v Gaze se koncem roku 2023 Jihoafrická republika obrátila na Mezinárodní soudní dvůr (ICJ). Izrael podle ní v Gaze páchá genocidu a netrestá osoby, které k ní podněcují. Je také přesvědčena, že se Izrael dopouští válečných zločinů a zločinů proti lidskosti. V lednu 2024 soud nařídil Izraeli, aby učinil veškeré kroky k zabránění genocidy a zlepšil humanitární situaci v Pásmu Gazy. V květnu soud Izraeli nařídil, aby zastavil ofenzivu v Rafahu na jihu Pásma Gazy a otevřel místní hraniční přechod pro humanitární pomoc. Měl také umožnit vstup do Pásma Gazy vyšetřovacímu týmu, který by se zabýval sběrem důkazů v případu údajné genocidy na Palestincích. Izrael obvinění z genocidy odmítá a tvrdí, že operace v Gaze je aktem sebeobrany a obvinil soud z antisemitismu.
Definice genocidy Úmluva o genocidě z roku 1948 definuje genocidu jako jakýkoli z pěti „činů, spáchaných s úmyslem zničit úplně nebo částečně některou národní, etnickou, rasovou nebo náboženskou skupinu jako takovou“. Jedná se o usmrcení členů skupiny, jejich těžké ublížení na zdraví nebo duševní újmě, nastolení životních podmínek s cílem zničit tuto skupinu, zabránění porodům a násilnému přemístění dětí ze skupiny. Genocida je zločin speciálního úmyslu (dolus specialis); je prováděna záměrně, přičemž oběti jsou zaměřeny na základě skutečného nebo domnělého členství v chráněné skupině. Podle této právní definice z roku 1948 byly v historii uznány mezinárodními soudy tři genocidy: kambodžská genocida, rwandská genocida a Srebrenický masakr. Překážky právní odpovědnosti Mezinárodní trestní soud (ICC), který stíhá jednotlivce za jejich roli při genocidě a dalších zločinech proti lidskosti, čelil sledování a zastrašování ze strany izraelských tajných služeb ještě před začátkem války v Gaze. Ani Izrael, ani Spojené státy neratifikovaly Římský statut ICC. Po vydání zatykačů na představitele Izraele skupina významných amerických senátorů napadla legitimitu a jurisdikci ICC. Donald Trump uvalil sankce na bývalou žalobkyni Fatou Bensoudovou již během svého prvního prezidentského období a republikánští senátoři pohrozili v dubnu 2024, tedy ještě před vydáním zatykačů na izraelské představitele, novým kolem sankcí proti ICC. Human Rights Watch odsoudila obnovené sankce proti ICC v únoru 2025 jako „navržené nejen k zastrašení soudních úředníků a zaměstnanců, kteří se podílejí na vyšetřování soudu, ale také ke zpomalení širší spolupráce s ICC.“
Oběti náhled|Sáčky obsahující spálené a rozkládající se pozůstatky těl obětí útoku na školu Al-Tabaeen v Gaze, 10. srpna 2024
Přímé oběti náhled|Zdravotníci transportují zraněné palestinské dítě do nemocnice Šífa ve městě Gaza po izraelském náletu 11. října 2023Zpráva lidskoprávní neziskovky Euro-Mediterranean Human Rights Monitor zveřejněná 18. listopadu 2023, která označuje izraelské akce v Gaze za genocidu, uvedla, že v Gaze bylo zabito 15 271 Palestinců a 32 310 zraněno. Dle zprávy se dále pohřešovalo 41 500 lidí. Aktualizované údaje uváděly další zdroje, nejčastěji Ministerstvo zdravotnictví Pásma Gazy, přičemž 9 týdnů bylo podle Úřadu OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí v Gaze zabito více než 18 000 Palestinců. Z tohoto počtu bylo dle odhadu palestinského ministerstva zdravotnictví 70 % žen a dětí. K 14. lednu 2024, tedy po 100 dnech od začátku izraelského útoku na Gazu, úřady uváděly, že bylo zabito přes 23 900 lidí. Do 10. května počet mrtvých přesáhl 35 000, z toho třetina byla z neidentifikovaných těl. Tehdy se zároveň odhadovalo, že více než 10 000 dalších těl se nachází pod troskami budov. Během prvních tří týdnů izraelský útok zabil v Gaze více dětí, než bylo zabito na celém světě ve všech konfliktních zónách v kterémkoli roce od roku 2019. K prosinci 2023 bylo zraněno přes 52 000 lidí, a do května 2024 počet vzrostl na více než 77 700 lidí. Údaje ministerstva o celkovém počtu zabitých byly zpochybněny izraelskými úřady, ale přijaty jako přesné izraelskými zpravodajskými službami, OSN a WHO.
Podíl žen a dětí mezi mrtvými je kontroverzní. K 31. srpnu 2024 se podle ministerstva zdravotnictví v Gaze počet obětí zvýšil na 40 691 a jmenovitě identifikovaných 34 344. Mezi identifikovanými mrtvými bylo 17 652 (51 %) žen a dětí, 2 955 (9 %) starších osob obou pohlaví a 13 737 (40 %) mužů. V listopadu 2024 zveřejnila OSN analýzu zahrnující pouze oběti ověřené nejméně třemi nezávislými zdroji po dobu šesti měsíců od listopadu 2023 do dubna 2024. Zjistila, že 70 % z 8 119 ověřených úmrtí byly ženy a děti.
V lednu 2025 vyšla v The Lancet studie odborníků z Londýnské školy hygieny a tropické medicíny (LSHTM), Cambridgeské univerzity a americké Yaleovy univerzity. Dle jejich výzkumu byl údaj o počtu obětí uváděný hnutím Hamás podhodnocený asi o 41 %. Studie se zaměřila na období mezi říjnem 2023 a červnem 2024. Podle dat Ministerstva zdravotnictví v Gaze mělo být přes 37 tisíc obětí. Podle studie se ovšem reálný počet palestinských obětí pohyboval přes 64 tisíc. Asi 59 % obětí bojů v Gaze byly podle této studie ženy, děti a lidé starší 65 let. Podhodnocení údajů ministerstva v Gaze studie vysvětlovala tím, že Pásmo Gazy i jeho zdravotnická infrastruktura byly zdevastované izraelským masivním bombardováním, takže nebylo možné získat přesné údaje o mrtvých. náhled|Graf přibližného počtu úmrtí v důsledku války v Pásmu Gazy od 7. října 2023