Plakát

náhled|200px|Plakát na představení La Goulue v Moulin Rouge vytvořil Henri de Toulouse-Lautrec

Plakát je rozměrný list papíru vystavovaný na veřejných místech, který s použitím obrazu, textu nebo obojího upoutává, přičemž nabízí umělecké dílo či produkci, zábavu, zboží, názor aj. Plakát je i objektem sběratelství.

Historie Předchůdci plakátu pocházejí z Egypta, Řecka, Říma, texty byly původně tesány nebo ryty do kamenných či měděných desek a vystavovány na veřejných místech. První tištěné plakáty se objevily v Anglii kolem roku 1480 (W. Caxton) a textové plakáty byly běžné už v 17. století, například upoutávaly na představení her Williama Shakespeara. Největší rozmach umožnil až vynález vhodné reprodukční techniky – litografie – Aloisem Senefelderem roku 1798.

Na konci 19. století vynikli svými plakáty Henri de Toulouse-Lautrec nebo Jules Chéret, na přelomu 19. a 20. století ovlivnil umění tvorby plakátu svými díly i český malíř Alfons Mucha, některé secesní plakáty vyšly mezi roky 1895 a 1900 v tištěné sérii Maîtres de l'Affiche (: Mistři plakátu).

V meziválečné době vzrostl význam politického plakátu, který za první i druhé světové války sloužil i k mobilizaci k odporu proti nepříteli.

Za nejslavnější období českého plakátu se považují šedesátá léta a filmové plakáty té doby.

Současnost

Působí na širokou veřejnost, své zájemce si nevybírá (není pro úzkou skupinu), má upoutat pozornost, barevné provedení má být nápadné, výrazné, ale ne křiklavé, text pak stručný a výstižný (co, kde, odkdy – dokdy). Životnost plakátu má být dostatečná, aspoň po dobu trvání akce (tištěná na kvalitní papír, kvalitními barvami – jako první odchází červená barva, další žlutá, zůstává modrá a černá (ne ofsetovými – rychle se promočí) odolnými proti povětrnostním podmínkám (křídové papíry)).

Druhy plakátů Formáty vycházejí z normalizovaných forem (řada A, B), mohou být i prodloužené či rozšířené. Od AO, A1 je rastr giganto (= velké tiskové body), patrný pouhým okem, určený k pohledu z dálky (80–90 dpi). Tisková technika se volí podle náročnosti návrhu a podle počtu výtisků. Vyšší náklady ofsetem, nižší sítotiskem a knihtiskem (k dotisku bianco plakátu). Jsou druhy dvoubarevné i plnobarevné (4 barvy = barvotisky) nebo dotiskované – speciální (zlatá, stříbrná). Při delším vystavení a působení povětrnostních podmínek se i lakují (tiskový lak – UV filtr).

Typografický plakát obsahuje pouze text, bývá tištěn dvěma až třemi barvami, většinou se využívá pro koncerty, kina. Tiskne se pak technologií knihtisku, ofsetu a sítotiskem. Grafický plakát je obraz doplněný textem s obrázkem (reprodukcí), text je výstižný a stručný, tiskne se dvěma až šesti barvami, ofsetem, sítotiskem. Fotografický – čistá fotografie na fotografickém papíře i s exponovaným textem, vystavuje se pouze v interiérech, slouží spíše jako předloha pro grafický plakát.

Odkazy Reference

Literatura

Související články Billboard Poster Propaganda

Externí odkazy

Propagandistické plakáty různých zemí a režimů Archiv plakátů MAK-Austrian Museum of applied arts / contemporary art Plakáty Alfonse Muchy ve sbírce Regionálního muzea v Chrudimi

Kategorie:Reklama Kategorie:Vybavení veřejných prostranství