Jitka Walterová, provdaná Sivková (12. září 1947, Praha) je česká malířka, grafička, animátorka a ilustrátorka. Podílela se na tvorbě mnoha českých animovaných filmů. Věnuje se také grafice a ilustrátorské tvorbě. Zúčastnila se několika samostatných i skupinových výstav.

Život Jitka Walterová se narodila 12. září 1947 v Praze. V letech 1963 až 1967 absolvovala pražskou Střední odbornou výtvarnou školu. Po maturitě studovala na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze v ateliéru užité grafiky a ilustrace u Antonína Strnadla, Jiřího Trnky, Zdeňka Sklenáře a Josefa Nováka. Absolvovala v roce 1973 a od té doby spolupracovala se Studiem Bratři v triku. Výtvarně spolupracovala na filmech Horníkova růže, Co jsem princi neřekla a Mozart v Praze. Spolupracovala také s Českou televizí, kde se výtvarně podílela na snímcích Ostrov a Nešťastná svatba. Od roku 1972 se podílela na výtvarném zpracování televizních večerníčků a animovaných filmů a zaměřovala se na ilustrační tvorbu knih pro děti. Na konci osmdesátých let 20. století se věnovala také volné malbě.

Dílo Díla Jitky Waltrové jsou zastoupena mimo jiné ve sbírkách Národního muzea a Národní galerie v Praze, Památníku národního písemnictví, Galerie výtvarného umění v Havlíčkově Brodě a Oblastní galerie v Liberci.

Knižní ilustrace Jitka Walterová ilustrovala více než 60 knih převážně pro dětského čtenáře. Nejznámější ilustrace knih pro děti:

Fráňa Šrámek: Čas nadějí, čas něhy (1973) Lubomír Tomeka: Psí knížka (1975) Bohumil Říha: O rezavém hráči a huňatém pánovi (1981) Milena Lukešová: Akaromka (1982) Jan Suchl: Medvědí král (1988) Aida Brumovská: Příběhy od Pavoučího pramene (1991) Aida Brumovská: Jak se kamarádí s kočkou (1996) Nejkrásnější pohádky o kočkách (2004) knížky autorky zvířecích příběhů Lucy Daniels Koťata v kuchyni (2002), Křeček drží dietu (2003), Poník se ztratil (2003), Morče ve skleníku (2004), Dalmatin na útěku (2004), Chrt na vřesovišti (2005), Kočka v hrobce (2006), Gorilí máma (2006) a Bígl hledá kamarádku (2007)

Animované filmy Mnohé animované filmy, na nichž se Jitka Walterová podílela, se stále dostávají na televizní obrazovky:

Horníkova růže (1974) Co jsem princi neřekla (1975) Pohádková planeta (1986) O Malence (1988) Nils a divoké husy (1995) cyklus večerníčků Broučci (1995, 1997) cyklus večerníčků Broučkova rodina (1999)

Výstavy První samostatná výstava Jitky Walterové se konala v roce 1973 v Pražské Galerii Fronta, v roce 1983 jí uspořádala Oblastní galerie Liberec výstavu Ilustrace dětské knihy. Účastnila se mimo jiné kolektivních výstav v Praze (1972, 1973, 1976, 1977, 1990), Bologni (1975, 1986), Brně (1984, 1988), Bratislavě (1989). V roce 1999 vystavovala společně se spolužáky z ateliéru Zdeňka Sklenáře v Prostějově pod názvem 1+17.

Ocenění Získávala mnohá ocenění zejména za ilustrační tvorbu. V roce 1976 obdržela Cenu Jiřího Trnky za animovaný film.

Odkazy Literatura 1991 Kdo je kdo Česká republika, Federální orgány ČSFR 91/92 (II. díl N-Ž), Nakladatelství Kdo je kdo, Praha 2006 Nová encyklopedie českého výtvarného umění (Dodatky), Academia, nakladatelství Akademie věd České republiky, Praha 2010 Slovník českých a slovenských výtvarných umělců (XXI. W – Ž), Výtvarné centrum Chagall, Ostrava

Reference

Externí odkazy

Kategorie:České malířky Kategorie:České animátorky Kategorie:České ilustrátorky Kategorie:České grafičky Kategorie:Absolventi Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze Kategorie:Narození v roce 1947 Kategorie:Narození 12. září Kategorie:Narození v Praze Kategorie:Žijící lidé Kategorie:Ženy