Ivan Prokop (* 17. listopadu 1943 Polná, okres Jihlava) je veterinář, ornitolog, (amatérský) fotograf (šumavských motivů), vlastivědný pracovník (místopředseda Klubu Za historickou Polnou), sběratel, novinář a publicista (autor přirodovědných článků a publikací o regionálních dějinách města Polná a okolí).
Život Rodinný původ a studia Ivan Prokop se narodil 17. listopadu 1943 v Polné v okrese Jihlava do rodiny místního lékárníka PhMr. Zdeňka Prokopa a jeho ženy Libuše Prokopové, rozené Hladíkové (Libuše Prokopová byla sestra Bohuslava Hladíka a Jana Hladíka.)
Po skončení povinné školní docházky v Polné (1957) a středoškolských studií na jedenáctiletce ve Velkém Meziříčí (1960) nastoupil jako zemědělský dělník do JZD Střítež u Jihlavy (1960 a 1961). Veterinární fakultu Vysoké školy zemědělské v Brně studoval v letech 1961 až 1967. Již během studia pracoval (1965 až 1967) jako pomocná vědecká síla na katedře parazitologie a invazních chorob u profesora MVDr. Václava Dyka, DSc. Vysokoškolské studium zakončil diplomovou prací s názvem Příspěvek k poznání helmintofauny bažanta obecného v jihomoravské oblasti, jejíž výtah byl otištěn ve sborníku Acta parazitologica v roce 1969 (jednalo se o zcela první prokázaný nález Capillaria bursata v ČSR).
Pracovní kariéra Obvodním veterinárním lékařem OVZ Prachatice – středisko Vimperk byl od roku 1968 do roku 1991. Po sametové revoluci působil ve Vimperku v letech 1991 až 1993 jako privátní veterinární lékař, ale od roku 1993 zastával funkci vedoucího sekce ekologie krajiny na referátu životního prostředí Okresního úřadu v Prachaticích. Trvale žil ve Vimperku od roku 1975, v září 2008, po odchodu do starobního důchodu, se přestěhoval do Polné. Od roku 1994 byl několik let členem redakční rady Vimperských novin.
Ochrana přírody a ornitologie Ke kladnému vztahu k přírodě (a speciálně k opeřencům) přivedli (a průběžně prohlubovali) Ivana Prokopa již v dětství jeho strýcové z matčiny strany Bohuslav Hladík a Jan Hladík. Bezpochyby vlivem svého otce Zdeňka měl Ivan pozitivní vztah i k amatérskému fotografování. Funkci redaktora fotografické části časopisu Šumava zastával v letech 1982 až 1993. V této době (od roku 1982 do roku 1990) byl i jednatelem Českého svazu ochránců přírody MO Vimperk.
Členem České společnosti ornitologické (a ornitologem na celý život) se stal na začátku 80. let 20. století a pod hlavičkou této organizace prováděl řadu let monitorování ptáků na Vimpersku. Byl dlouhodobě zapojen i do některých ornitologických akcí celostátního charakteru (Jednotný program sčítání ptáků; Hnízdní sčítání čápů bílých; Hnízdní sčítání ptáků v letech 1985–1989 a 2001–2003). Svá přírodopisná pozorování publikoval Ivan Prokop jak v odborných tak i v regionálních periodikách (Šumava, Sylvia a Vimperské noviny): Vzteklina - nebezpečná nákaza zvířat a člověka (časopis Šumava číslo 10, 1978); Některá zajímavá pozorování ptáků z Vimperska a CHKO Šumava-jih (časopis Šumava číslo 24, 1986); Hnízdění kalouse ušatého na Jezerní slati; Hnízdění poláka chocholačky (Zprávy České společnosti ornitologické číslo 31, 1989); Zimní host brkoslav severní (časopis Šumava číslo 30, 1990); Vzácný nález hnízdění sluky lesní (časopis Šumava číslo 1, 1992); EROP'95 — evropský rok ochrany přírody (časopis Šumava číslo 7, 1995); Hnízdění strnada lučního v Šumavském podhůří (časopis Sylvia číslo 33, 1997); Za ptáky Vimperska (10 pokračování ve Vimperských novinách VIII-1999 – V-2000).
Fotografování Pozitivní vztah k amatérskému fotografování (vliv otce Zdeňka) přivedl Ivana Prokopa začátkem 60. let 20. století i do této zájmové oblasti. Výsledkem bylo zhotovení dokumentárních černobílých fotografií pro potřeby Městského národního výboru v Polné a muzea v Polné. Snímky byly vydány ve formě pohlednic a některé též otištěny v publikacích: Stará polenská škola (1965); Lékárna „U černého orla" v Polné (1966); propagační skládačka Polná (1973).
V rozmezí let 1970 až 1980 se Ivan Prokop stal aktivním členem sdružení amatérských fotografů (AMFOT Prachatice) a pod touto hlavičkou se aktivně účastnil putovních výstav AMFOTu. Jeho vybrané snímky byly k vidění (v letech 1973 a 1974) na výstavě amatérských fotografů okresu Jihlava v Oblastní galerii Vysočina v Jihlavě a také na regionální výstavě polenských fotografů v Muzeu v Polné. Své fotografie vystavoval i v rámci kolektivních výstav pořádaných Fotoklubem Polná. V letech 1970 až 1982 vykonával funkci místopředsedy Filmového klubu ve Vimperku.
První cenu v celostátní fotografické soutěži EKOFOTO získal Ivan Prokop v roce 1974 za fotografii s názvem Biotop. Profese veterinárního lékaře přiváděla Ivana Prokopa často na Kvildu. V roce 1974 v této lokalitě pořídil sérii fotografií kvildského hřbitova, jenž byl následně v roce 1978 nešetrně zlikvidován.
Historie Polné Celý život se zajímal, stejně jako jeho otec Zdeněk, o dění ve svém rodném městě i v jeho okolí, tedy v celé Polenské oblasti (přestože po většinu života působil na Šumavě). Je autorem historických článků pojednávajících o dějinách Polné, které byly průběžně uveřejňovány ve čtvrtletníku, který se nazývá Polensko: 1996: Polná Národnímu divadlu; 1998: Hébé ze Sezimova náměstí — z historie jedné kašny; 2002: Ze vzpomínek Vlasty Švejdové, roz. Sázavské, nar. 1904, na pobyt Hrabalových v Polné (text sepsal společně s Janem Prchalem); 2008: Světově proslulý malíř Josef Šíma maloval v Polné - Příběh jednoho akvarelu; 2009: Ó Elskokles - jest jen dnes... Příběh polenského insitního (naivního) básníka a trafikanta Antonína Neuwirtha — Tino Virta; 2014: Vzácná kapradina v Panském lese u Polné; 2016: Nedvědické mramory na polenských hřbitovech; 2017: Polná na starých mapách 16., 17. a 18. století; 2018: Můj strýc Bohouš Hladík - vzpomínka k 100. výročí narození; 2018: Pražský pobyt studenta Milana Štefánika — bydlel u polenských Pittnerů?; 2020: Říkali jí Bohdana. Příběh života rodačky Theodory Němcové - dcery Boženy Němcové; 2020: Vzpomínky Jindřicha Prokopa na první rok Protektorátu Čechy a Morava; 2021: Cesta na ostrov Asinara, cesta smrti, cesta naděje.
Aktivity v Polné V roce 2008 se do Polné přestěhoval a záhy se zapojil do práce v Klubu Za historickou Polnou, kde nejprve vykonával funkci člena revizní komise, později byl (v roce 2010) zvolen předsedou a tuto funkci zastával až do roku 2014. Od roku 2018 je v této organizaci místopředsedou.
V Polné se věnuje i záchraně památek. Je členem regenerační komise, která působí při Městském úřadu v Polné. Tento orgán se zabývá opravou a udržováním městských památkových objektů.
Pro potřeby odboru památkové péče Magistrátu Jihlavy pořídil fotodokumentaci hraničních obelisků rozmístěných v okolí Jihlavy. (Tyto objekty vytvořil sochař Viktor Václav Morávek v polovině 18. století.) V rozmezí let 2010 až 2012 zadokumentoval stará litinová čerpadlová zařízení — pumpy na vodu, které se používaly kdysi v různých částech Polné. Dokumentaci použilo město a Klub Za historickou Polnou při jejich obnově.
Propaguje dějiny Polné, do městského muzea věnoval (nebo zapůjčil pro potřeby výstav) některé osobní a rodinné historické předměty a písemnosti, věnoval oskenované fotografie z archivu svého otce nebo dal k dispozici některé artefakty ze své soukromé sbírky Polnensií. Několik let zastupoval město Polná na turistickém veletrhu Regiotour, který se konal v Brně.
Je autorem úvodního slova při několika kulturních akcích a pro Klub Za historickou Polnou zajistil kopie několika televizních filmů z počátku 70. let 20. století (o expozici Stará lékárna a Stará škola v muzeu v Polné).
V roce 2012 vedl jednání s přírodovědným sdružením v Havlíčkově Brodě aby podpořil snahu Františka Vacka z Polné o zachování lokality nacházející se v polenském katastru, kde roste vzácná rostlina (sleziník hadcový – Asplenium cuneifolium).
Další jeho aktivity jsou spojeny s pomocí při údržbě Pojmannovy naučné turistické značené trasy (stezka v lesích Boru a Obecníku v okolí Polné byla pojmenovaná podle podnikatele a mecenáše Václava Pojmanna (1849–1925)). V roce 2013 byl Ivan Prokop vedoucím týmu, který připravoval pamětní desku věnovanou českému spisovateli Bohumilu Hrabalovi a tvorbu informačních tabulí určených pro hřbitovy v Polné. Také byl činný při obnově a instalaci historických litinových křížů na hřbitově u svaté Kateřiny.
Mediálně známý je MvDr. Ivan Prokop jako účastník rozhlasových pořadů regionálního rádia Vysočina, kde hovořil o historických událostech spjatých s Polnou a jejím okolím. A byl to Ivan Prokop, kdo navrhl, připravil podklady pro zhotovení a organizoval odhalení památníku americkým letcům. Památník byl zbudován na hrázi rybníka Peklo, připomíná pád amerického bombardéru Liberator v roce 1944 u Polné a šťastný návrat devíti členů posádky ze zajateckého tábora do Spojených států po skončení druhé světové války.
Jako znalec Polné provádí občas turisty a zájemce po památkách města, pravidelně vypomáhá s tiskem sborníku Polensko, sbírá Polnensie, drobnou grafiku, žiletkové obaly (xirofilie), autografy a fotografie význačných osobností.
Publikační činnost Spoluautor publikace Almanach 60 let Obchodní akademie a gymnázia ve Vimperku, kde zpracoval období mezi léty 1937 až 1975. Pro potřeby OVZ Prachatice napsal interní studii Metoda přenosu ranných embryí skotu. Štěpánek, Jan et al (Daniela Boháčková, Filip Plašil, Ivan Prokop). Pod ochranou Asklépia: z historie Lékárny U Černého orla v Polné. První vydání. [Polná]: Městské muzeum Polná, 2023; 79 stran; . Do knihy Polensko — střípky z historie i současnosti a do knihy Polná — střípky z historie i současnosti (díl II) přispěl celkem třemi statěmi.
Odkazy Poznámky
Reference
Literatura Prchal, Jan, ed. Biografický slovník Polenska. Vydání 1. Polná: Linda, 2002; 226 stran; ; (významní rodáci a obyvatelé regionu) Související články Fotografové Šumavy Externí odkazy
Kategorie:Narození 17. listopadu Kategorie:Narození v roce 1943 Kategorie:Narození v Polné Kategorie:Ornitologové 20. století Kategorie:Čeští ornitologové Kategorie:Čeští veterináři Kategorie:Absolventi vysokých škol v Česku Kategorie:Fotografové 20. století Kategorie:Fotografové 21. století Kategorie:Čeští sběratelé Kategorie:Žijící lidé Kategorie:Muži