Herderova cena (německy Gottfried-von-Herder-Preis) byla mezinárodní cena udělovaná každoročně od roku 1964 do roku 2006 vědcům a umělcům ze střední a jihovýchodní Evropy. Byla pojmenovaná po německém filozofovi Johannu Gottfriedu Herderovi, jehož život a dílo přispěly ke kulturnímu porozumění evropských zemí a jejich mírových vzájemných vztahů. Založena byla v roce 1963, první ceny byly uděleny v roce 1964.
Porota byla složena ze zástupců německých a rakouských univerzit. Financování ceny, která činila 15 000 eur, sponzorovala Nadace Alfreda Toepfera se sídlem v Hamburku. Ceny byly tradičně předávány na výročním ceremoniálu na univerzitě ve Vídni prezidentem Rakouska. Každá cena také zahrnovala roční stipendium na rakouské univerzitě, udělené mladé osobě nominované vítězným učencem nebo umělcem.
Cena byla otevřena humanitním vědcům a umělcům z nejrůznějších oborů, včetně etnografů, spisovatelů, architektů, skladatelů, básníků, folkloristů, malířů, historiků, literárních vědců, historiků umění, archeologů, divadelních režisérů, muzikologů, muzejníků, lingvistů, dramatiků atd. Několik spisovatelů, kteří obdrželi Herderovu cenu, později získalo Nobelovu cenu za literaturu, například Wisława Szymborská (v letech 1995 a 1996), Imre Kertész (v letech 2000 a 2002) a Světlana Alexijevičová (v letech 1999 a 2015 ), a mnoho dalších oceněných obdrželo další mezinárodní ocenění a byli členy jejich národních akademií.
Od svého vzniku byla cena otevřena vědcům a umělcům ze sedmi středo- a jihovýchodních, převážně komunistických, evropských zemí (Bulharsko, Československo, Řecko, Maďarsko, Polsko, Rumunsko a Jugoslávie). Po pádu komunismu v Evropě na konci 80. let a následných nepokojích, které vedly k rozpadu Jugoslávie, rozpadu Sovětského svazu a rozpadu Československa, byli na cenu vybíráni učenci a umělci ze všech nástupnických zemí. Počátkem 90. let se výběr mohl týkat i některých bývalých sovětských evropských zemí (pobaltské země Estonsko, Lotyšsko a Litva, Bělorusko a Ukrajina) a také Albánie.
Obvykle bylo každoročně vyhlašováno sedm příjemců, s výjimkou let 1964 (čtyři), 1977 (osm), 1993 (devět) a 2006 (pět) – to bylo také poslední udělení Herderovy ceny. V roce 2007 byla cena sloučena s dalšími oceněními sponzorovanými Nadací Alfreda Toepfera, a vznikla nová celoevropská výroční cena KAIROS Prize v hodnotě 75 000 eur, která se každý rok uděluje jedinému umělci na podporu jeho inovativní práce.
Někteří čeští a slovenští laureáti
1965: Emanuel Hruška, Hugo Rokyta 1966: Ján Cikker 1967: Vladimír Kompánek 1969: Albín Brunovský, Bohuslav Fuchs 1970: Jan Filip 1971: Jiří Kolář 1973: Jan Racek 1974: Ján Podolák 1977: Albert Kutal 1978: Jiří Hrůza 1980: Kamil Lhoták 1981: Eugen Suchoň 1983: Jozef Jankovič 1984: Karel Horálek 1985: Růžena Grebeníčková 1986: Jiří Kotalík 1989: Václav Frolec 1990: Adriena Šimotová 1991: Emil Skála 1993: Elena Várossová 1994: Jitka Válová, Květa Válová 1996: Karel Hubáček 1999: Ferdinand Milučký 2000: Milan Kundera 2001: Marek Kopelent 2003: Ludvík Václavek 2004: Dušan Kováč 2005: Jiří Kuthan
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Ocenění Kategorie:Ocenění založená roku 1963 Kategorie:Ceny za umění Kategorie:Vědecká ocenění Kategorie:Evropská ocenění