Zámecký park v Holešově je pravidelně uspořádaný park s oborou o rozloze 39 hektarů a společně se zámkem je chráněn jako kulturní památka České republiky. Ve svém měřítku představuje v Česku ojedinělý typ zahrady s bohatě zastoupenou vodní složkou, typem projektovaným francouzským zahradním architektem André Le Nôtrem. Délka sítě vodních kanálů je 980 metrů a plocha 16500 m².

Popis Zahrada navazuje na podélnou osu zámecké stavby, která na východě pokračuje v podobě vodního kanálu vytékajícího z obory protilehlé zámku a větví se na dvě ramena obtékající pravoúhlý parter s barokní nádrží uprostřed, čímž soustava v půdorysu vytváří motiv trojzubce (tzv. Neptunovo žezlo). Na jižní část parteru navazuje růžová zahrada s kruhovým pavilonem hvězdárny, před nímž je pomník z roku 1959 od Jana Habarty, připomínající hudebního skladatele 18. století Františka Xavera Richtera působícího v místní zámecké kapele. Na východní část parteru navazují ovocné zahrady uzavřené zámeckou oborou pro daňky s alejí v hlavní ose parku.

Historie

Založení parku Původním projektantem zahrady zřizované za Jana Antonína hraběte z Rottalu po polovině 17. století u zámecké novostavby byl Filiberto Lucchese, který park budoval ve stylu pozdně renesanční italské zahrady doplněné vodním prvkem. Tuto zahradu obdivoval roku 1663 Tomáš Pešina z Čechorodu jako nejznamenitější na Moravě.

Stavební úpravy První úpravy zahrady byly provedeny ve druhé čtvrtině 18. století ve versaillském slohu, kdy panství vlastnil František Antonín hrabě z Rottalu, v souvislosti se stavebními úpravami zámku. Tehdy byl parter doplněn stříhanou broderií a sítí tvarovaných stěn, loubí a dekorativních plůtků a vybaven altány a pavilony, kanál v hlavní ose byl zakončen kaskádou s umělými kopci po stranách. V čele parteru, u zámku, byla postavena galerie soch lemující vodní příkop s mostem v hlavní ose, na východě na zahradu navázala obora s osovou alejí.

Pozdější úpravy ponechaly areálu základní rozvrh, ale zjednodušovaly jeho bohatou členitost zejména prosazováním travnatých ploch. Proběhly před rokem 1775, v roce 1830 a kolem roku 1900.

Rekonstrukce Barokní kompozice zahrady, která se dochovala v hlavních rysech, byla obnovena v letech 1956-1960 podle návrhu Otakara Kuči za spolupráce Františka Košiny a v druhé etapě dokončena v letech 1964-1974 podle návrhu Dušana Riedla z roku 1962.

Nejvýznamnější dřeviny Javor mléč, javor stříbrný, pavlovnie plstnatá, platan javorolistý, jilm lysý, kaštanovník jedlý, lípy velkolistá a srdčitá či jasan ztepilý, z jehličnanů smrk pichlavý a ztepilý, borovice vejmutovka a lesní.

Odkazy

Reference

Literatura

PACÁKOVÁ-HOŠŤÁLKOVÁ, Božena (et al.). Zahrady a parky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. 1. vyd. Praha: Libri, 1999, 521 s. , S 119-121 RICHTER, Václav. Filiberto Lucchese na Moravě. Ročenka Klubu pro pěstování dějin umění za rok 1934. Praha: Nákladem „Kruhu“, 1935, 163 s. KUČA, Otakar. K vývoji zámecké zahrady v Holešově. Umění, roč. 5, březen 1957, s. 64-73 SVÁTEK, Josef. Neznámé prameny ke stavebním a uměleckým dějinám Holešova. Zprávy Oblastního muzea jihovýchodní Moravy v Gottwaldově, 1963, č. 3-4, s. 87-92 ANTOŠOVÁ, Dagmar; KŘÍŽ, Zdeněk; RIEDL, Dušan. Významné parky jihomoravského kraje. 1. vyd. Brno: Blok, 1978, 624 s., S 312-314

Související články

Zámek Holešov

Externí odkazy

Zámecký park na stránkách Botany.cz

Holešov Kategorie:Parky ve Zlínském kraji Kategorie:Barokní zahrady v Česku Kategorie:Kulturní památky v okrese Kroměříž Kategorie:Holešov