Dne 27. září 2024 byl při izraelském náletu v Bejrútu zabit generální tajemník Hizballáhu Hasan Nasralláh. K útoku došlo v době, kdy se vysocí představitelé Hizballáhu scházeli v sídle pod obytnými budovami ve čtvrti Harát Hurajk na předměstí Dahíja. Operaci provedla 69. peruť Izraelského vojenského letectva za použití stíhacích letounů F-15I, které byly vybaveny bombami americké výroby schopnými ničit podzemní bunkry, jelikož ústředí se nacházelo v podzemí. Izraelské obranné síly přiřadily útoku kódové označení Nový řád ().

Zpočátku byl Nasralláhův stav nejistý, avšak 28. září potvrdily jeho smrt jak Izraelské obranné síly, tak Hizballáh. Jeho tělo bylo nalezeno dva dny po náletu. Zahynulo nejméně 33 lidí a více než 195 osob bylo zraněno. Při náletu bylo zabito několik vysokých představitelů Hizballáhu, včetně Alího Karakího, velitele jižní fronty. Íránské zdroje uvádějí, že byl rovněž zabit Abbás Nílforúšán, zástupce velitele Islámských revolučních gard a velitel jednotek Quds v Libanonu.

K útoku došlo několik minut po projevu izraelského premiéra Benjamina Netanjahua v OSN, ve kterém znovu potvrdil odhodlání Izraele bojovat proti Hizballáhu. Před tímto útokem došlo k dalším dvěma incidentům; výbuchům komunikačních zařízení a atentátu na Ibráhíma Aqíla, velitele jednotek Radwán; jež jsou považovány za jedny z největších neúspěchů Hizballáhu.

Pozadí

Dne 8. října 2023, den po vypuknutí války Izraele s Hamásem, se do války zapojil Hizballáh, který tak učinil ze „solidarity s Palestinci“. Hizballáh zpočátku ostřeloval izraelské vojenské základny na farmách Šibáa a na Golanských výšinách (obě území jsou pod izraelskou okupací). Od té doby se obě strany navzájem ostřelují, což vedlo k vysídlení tisíci obyvatel v Izraeli a Libanonu a ke značným škodám na budovách a pozemcích. V období mezi 8. říjnem 2023 a 20. zářím 2024 došlo k 10 200 přeshraničním raketovým útokům, přičemž Izrael podnikl 8 300. V důsledku ostřelování bylo vysídleno více než 96 000 osob v Izraeli a více než milion osob v Libanonu. K 24. srpnu 2024 zemřelo v Libanonu 564 lidí, z toho 133 civilistů.

Hizballáh prohlásil, že bude pokračovat v útocích na Izrael, dokud Izrael nezastaví své operace v Pásmu Gazy. Izrael požadoval, aby Hizballáh stáhl své síly severně od řeky Lítání.

Ve dnech 17. a 18. září 2024 došlo k výbuchům tisíce komunikačních zařízení Hizballáhu. Výbuchy zabily 42 lidí a zranily nejméně 3 500 osob, včetně mnoha civilistů. Nejmenovaný představitel Hizballáhu sdělil agentuře Reuters, že 1 500 bojovníků organizace je z důvodů zranění neschopno boje. Podle Hizballáhu, Íránu a libanonské vlády za útokem stojí Izrael. Vysoce postavený zdroj libanonských bezpečnostních složek agentuře Reuters řekl, že za explozemi stála izraelská tajná služba Mosad a armáda. Prezident Izraele Jicchak Herzog popřel jakoukoli izraelskou účast na výbuších, zatímco předseda vlády Benjamin Netanjahu řekl: „Pokud Hizballáh nepochopil zprávu, slibuji vám, že ji pochopí“. O několik dní později zahájil Hizballáh v reakci na výbuchy raketový útok na severní Izrael.

Dne 20. září 2024 eskalovalo napětí poté, co Izrael zabil Ibráhíma Aqíla a další vysoce postavené představitele Hizballáhu.

Spojené státy americké a Evropská unie vydaly 25. září prohlášení, v němž vyzvaly k 21dennímu příměří. Prohlášení podepsaly také Austrálie, Kanada, Francie, Německo, Itálie, Japonsko, Saúdská Arábie, Spojené arabské emiráty, Spojené království a Katar. Zpočátku Netanjahu s plánem souhlasil, avšak následující den jakýkoli souhlas popřel. Později však opět změnil názor a uvedl, že sdílí cíle uvedené v plánu. náhled|Hasan Nasralláh (2019)

Hasan Nasralláh Hasan Nasralláh zahájil svou politickou kariéru v roce 1978 vstupem do hnutí Amal. Z hnutí vystoupil v roce 1982 poté, co začala první libanonská válka. Ještě téhož roku vstoupil do Hizballáhu a v roce 1992 byl zvolen jeho generálním tajemníkem. Ihned po svém zvolení se začal věnovat boji proti Izraeli. Po masakru v Qáně v roce 1996 jeho popularita v Libanonu vysoce vzrostla.Daher, s. 159 Za jeho vedení se z Hizballáhu stala největší nestátní armáda na světě, která svou silou předčila Libanonské ozbrojené síly. Jeho projevy byly často protiizraelské a protizápadní. Nasralláh také úzce spolupracoval s Íránem.

V 90. letech byl Nasralláh nejvíce podporován libanonskými ší'ity a do jisté míry i arabským a muslimským světem.Daher, s. 165 V téže době byly jeho největšími oponenty Izrael a Spojené státy americké.Daher, s. 169 Hizballáh se zúčastnil druhé libanonské války, během níž jeho vojáci přepadli izraelskou pohraniční jednotku, za což byl mnohými kritizován. Během syrské občanské války bojoval Hizballáh na straně Bašára al-Asada. Z důvodu podpory Bašára al-Asada klesla Hizballáhu popularita, jelikož byl mezinárodním společenstvím ostrakizován.

Popularita Hizballáhu opět vzrostla v říjnu 2023 po vypuknutí války Izraele s Hamásem. Pod jeho vedením čelil Hizballáh kritice za svou údajnou účast na atentátu na libanonského premiéra Rafíka Harírího v roce 2005 a na výbuchu v bejrútském přístavu v roce 2020. Důsledně propagoval Osu odporu, vojenskou koalici podporovanou Íránem, která bojuje proti Izraeli a USA.

V říjnu 1992 se Izrael pokusil Nasralláha zavraždit. V květnu 2004 libanonští představitelé uvedli, že se jim podařilo zmařit izraelský útok na Nasralláha. V roce 2006 shodil Izrael několik bomb na budovy, ve kterých se měl nacházet Nasralláh.

Podle The New York Times jej izraelští vůdci sledovali několik měsíců před vraždou. O útoku byl rozhodnuto tak rychle kvůli obávám z možného Nasralláhova přesunutí na jiné místo.

Plánování Podle informací nejmenovaných izraelských představitelů věděl Izrael o poloze Nasralláha měsíce předem. Plánování operace probíhalo i v době, kdy Izrael jednal s USA o možné přestávce v bojích. Spojené státy přitom o plánované akci nebyly informovány, neboť existovala obava, že čekáním na souhlas by mohlo dojít k promarnění příležitosti. O útoku byly USA informovány až v okamžiku, kdy se bombardéry nacházely ve vzduchu. Samotný plán útoku byl sestaven 23. září, první diskuse na vládní úrovni proběhly 25. září. Diskusí se kromě členů izraelské vlády účastnili i náčelník generálního štábu IOS Herci Halevi, šéf Mosadu David Barnea a šéf Šin bet Ronen Bar. Definitivní rozhodnutí o zahájení operace padlo 26. září na jednání izraelské vlády.

Podle později zveřejněného prohlášení velitele letky, která útok provedla, piloti nevěděli, co či kdo je cílem útoku, na který se připravovali. Podrobnosti o cíli se dozvěděli krátce před startem.

Podle informací izraelského zpravodajského kanálu Channel 13 zveřejněných v květnu 2025 a s odvoláním na francouzský deník Le Parisien se Izraelci o Nasrallahově příjezdu na jižní předměstí Bejrútu dozvěděli od svého informátora v Íránu 4 hodiny před útokem.

Útok Dne 27. září 2024 v 18:20 provedlo Izraelské vojenské letectvo nálet na hlavní ústředí Hizballáhu ve čtvrti Harát Hurajk na předměstí Dahíja. Podle deníku Le Parisien, jenž se odvolává na libanonský zdroj, informoval Izrael o Nasralláhově poloze íránský špión. V době útoku se Nasralláh a další vysocí představitelé Hizballáhu nacházeli v bunkru více než 18 metrů pod zemí.

Útok provedla 69. peruť Izraelského vojenského letectva za použití minimálně 8 stíhacích letounů F-15I Ra'am a F-16I Sufa jež vzlétly ze základny Chacerim a společně svrhly 83 bomb. Podle The New York Times se jednalo o bomby BLU-109 vybavené naváděcí soupravou JDAM. Informace o použití těžkých bomb americké výroby Mark 84 odmítly IOS komentovat. Protibunkrové bomby BLU-109 byly na cíl naváděny signálem GPS na naváděcí zařízení, která do prostoru bunkru umístil během bombardování tým Mosadu. Toto zařízení bylo vyvinuto v Izraeli v roce 2022 a zaručovalo zaměření bomb s přesností na 1 metr a v různých hloubkách. Nepozorované proniknutí agentů Mosadu umožnilo silné bombardování, během něhož se strážní Hizballáhu ukryli.

Mluvčí Izraelských obranných sil Daniel Hagari uvedl, že cílem útoku bylo hlavní ústředí Hizballáhu, které se nacházelo v podzemí pod obytnými budovami. Kromě samotného bunkru bylo zničeno několik okolních budov.

Reakce USA Podle izraelského kanálu Channel 13 se tehdejší americký ministr obrany Lloyd Austin dozvěděl o probíhající operaci 15 minut před útokem. V telefonickém hovoru s tehdejším ministrem obrany Joavem Galantem vyjádřil obavy z vypuknutí regionálního konfliktu. Podle kanálu Channel 13 byla… administrativa Joea Bidena údajně kvůli této operaci rozzuřená, neboť USA těsně před tím zveřejnily iniciativu, která měla vést k příměří.

Reakce Hizballáhu Na likvidaci Nasralláha reagoval Hizballáh operací Chajbar, během níž na Izrael odpálil salvu raket, bezpilotních letounů a protitankových střel. Během krátké doby byl Radou Šúra, vrcholným orgánem Hizballáhu jmenován Hášim Safí ad-Dín novým vůdcem. Ten byl zabit při izraelském leteckém útoku 4. října. Vůdcem Hizballáhu byl následně jmenován Na'ím Qásim.

Oběti Při útoku zahynulo nejméně 33 lidí a více než 195 osob bylo zraněno. Zabito bylo podle IOS více než 20 vysokých představitelů Hizballáhu, včetně jeho generálního tajemníka Hasana Nasralláha a velitele jižní fronty Alího Karakího. Při útoku zahynul také Abbás Nílforúšán, zástupce velitele Islámských revolučních gard a velitel jednotek Quds v Libanonu. K dalším významným obětem z řad Hizballáhu patřili Ibrahím Hussejn Džazíni, šéf Nasralláhovy osobní stráže, Samír Tawfiq Deeb, Nasralláhův poradce, Abd al-Amír Muhammad Sablíni či Alí Najíf Ajúb.

Reakce

Státy Argentina: Prezident Javier Milei sdílel na síti X příspěvek svého poradce Davida Epsteina, který vraždu oslavoval.

Česko: Prezident Petr Pavel řekl: „Věřím, že všichni účastníci, ať už je to Írán, nebo Libanon, nechtějí velký konflikt, stejně tak jako Izrael nemá určitě zájem o to, aby se na Blízkém východě rozhořel velký konflikt“. V důsledku náletu zvýšila Policie ČR ochranu židovských objektů.

Čína: Ministerstvo zahraničních věcí uvedlo, že Izrael narušuje svrchovanost a bezpečnost Libanonu. Francie: Ministerstvo pro Evropu a zahraniční věci uvedlo, že kontaktuje libanonské úřady s cílem zabránit další nestabilitě v regionu.

Irák: Předseda vlády Muhammad Šijá as-Súdání a duchovní Muqtadá as-Sadr vyhlásili v celé zemi třídenní smutek. Izrael: Náčelník generálního štábu Izraelských obranných sil Herci Halevi prohlásil: „Tím nástroje v našem arzenálu nekončí. Vzkaz všem, kdo ohrožují občany Státu Izrael, je prostý: budeme vědět, jak je dostat“. Předseda vlády Benjamin Netanjahu se den po útoku předčasně vrátil z cesty do Spojených států amerických. Kancelář předsedy vlády uvedla, že útok schválil z New Yorku. Írán: Nejvyšší vůdce Alí Chameneí svolal mimořádné zasedání Nejvyšší rady národní bezpečnosti. Po tomto zasedání byl za zvýšených bezpečnostních opatření převezen na bezpečné místo v Íránu. Chameneí vyzval muslimy k podpoře Hizballáhu a libanonského lidu a řekl, „ať pomohou všemi prostředky v boji proti ničemnému režimu (Izraeli)“. Prezident Masúd Pezeškján prohlásil, že útok jen „posílí odpor“ a dodal, že mezinárodní společenství na tento „teroristický útok“ nezapomene. Jemen: Hútiové ve svém prohlášení uvedli, že zabití Nasralláha posílí jejich odhodlání postavit se izraelskému nepříteli. Jihoafrická republika: Ministerstvo zahraničních věcí útok odsoudilo jako „mimosoudní popravy“ a vyjádřilo solidaritu s libanonskými úřady. Kanada: Premiér Justin Trudeau popsal Nasralláha jako „vůdce teroristické organizace, která útočila a zabíjela nevinné civilisty, což způsobilo obrovské utrpení v celém regionu“. Kuba: Kubánský prezident Miguel Díaz-Canel označil Nasralláhovo zabití za zbabělý atentát, ohrožující regionální a globální mír a bezpečnost, za kterou Izrael nese plnou odpovědnost spolu se Spojenými státy.

Libanon: Předseda vlády Nadžíb Míkátí označil tento i předchozí izraelské útoky na Libanon za „vyhlazovací válku“.