Faktor třetího muže, nebo Fenomén třetího muže () je psychologický jev, při němž lidé v extrémních situacích, často ohrožujících život, pociťují přítomnost neviditelné bytosti poskytující útěchu a podporu. Tato zkušenost byla hlášena horolezci, polárními průzkumníky, trosečníky a dalšími osobami v krizových situacích. Název jevu pochází z básně T. S. Eliota The Waste Land (česky Pustá země) a byl popularizován alpinistou Frankem Smythem po jeho expedici na Mount Everest v roce 1933.

Historie Sir Ernest Henry Shackleton ve své knize South (Jih) z roku 1919 popsal své přesvědčení, že se k němu a jeho mužům během poslední etapy jeho antarktické expedice v letech 1914–1917, která na více než dva roky uvízla v ledu a při pokusu dostat se do bezpečí prožila nesmírné útrapy, připojil nehmotný společník. Shackleton napsal: „Během toho dlouhého a trýznivého šestatřicetihodinového pochodu přes bezejmenné hory a ledovce Jižní Georgie se mi často zdálo, že jsme čtyři, a ne tři.“ Jeho přiznání vedlo k tomu, že se přihlásili další lidé, kteří přežili extrémní podmínky, a podělili se o podobné zážitky.

Řádky 359 až 365 modernistické básně T. S. Eliota The Waste Land z roku 1922 byly inspirovány Shackletonovým zážitkem, jak autor sám uvádí v poznámkách přiložených k dílu. Právě zmínka o „třetím“ v této básni dala tomuto jevu jméno (přestože se může vyskytnout i u osamoceného člověka v nebezpečí).

V posledních letech se k tomuto jevu přihlásili známí dobrodruzi jako horolezec Reinhold Messner a polárníci Peter Hillary a Ann Bancroftová. Podle jedné studie případů týkajících se dobrodruhů tvořili největší skupinu horolezci, druhou nejčastější skupinou byli sóloví námořníci a lidé, kteří přežili ztroskotání lodi, následováni polárníky. Podobný zážitek zdokumentoval horolezec Joe Simpson ve své knize Touching the Void (češtině Setkání se smrtí) z roku 1988, kde popisuje svůj zážitek blízké smrti v peruánských Andách. Simpson popisuje „hlas“, který ho povzbuzoval a usměrňoval, když se plazil zpět do základního tábora poté, co utrpěl těžké poranění nohy vysoko na Siula Grande a spadl ze skály do průrvy. Někteří novináři fenomén přirovnávají k představě anděla strážného nebo imaginárního přítele. Faktor třetího muže zpopularizovala kniha Johna G. Geigera The Third Man Factor z roku 2009, která dokumentuje desítky příkladů.

Moderní psychologové využívají faktor třetího muže při léčbě obětí traumat.

Vědecký pohled Fenomén třetího muže, ačkoli je často popisován jako mystický zážitek, může mít vícero vědeckých vysvětlení. Tato vysvětlení zahrnují neurologické a psychologické faktory, stejně jako evoluční perspektivu.

Z neurologického hlediska může být fenomén způsoben změněnými stavy vědomí. Extrémní stres, vyčerpání nebo nedostatek kyslíku mohou vést k těmto změněným stavům, které následně mohou vyvolat i halucinace. Některé studie také naznačují, že stimulace určitých oblastí spánkového laloku může vyvolat pocit "přítomnosti neviditelného".

Fenomén může být také považován za psychologický obranný mechanismus, který pomáhá jedinci zvládat extrémní stres a izolaci. V extrémních situacích může dojít k disociaci, kdy část vědomí vytvoří zdánlivě vnější entitu poskytující podporu.

Z evoluční perspektivy může fenomén třetího muže poskytovat evoluční výhodu zvýšením odolnosti a motivace v extrémních situacích.

Výzkum tohoto fenoménu pokračuje v několika směrech. Neurozobrazovací studie využívající fMRI a další zobrazovací techniky se snaží identifikovat mozkové oblasti spojené s tímto fenoménem. Vědci také provádějí experimenty simulující extrémní podmínky, aby lépe pochopili fyziologické a psychologické faktory vedoucí k tomuto jevu. Systematické studium hlášených případů pomáhá identifikovat společné faktory a spouštěče fenoménu.

Ačkoli vědecký výzkum poskytuje stále více poznatků o možných mechanismech stojících za fenoménem třetího muže, přesné neurobiologické a psychologické procesy zůstávají předmětem probíhajícího zkoumání.

Odkazy Reference

Související články Mimotělní zkušenosti Lucidní snění Prožitek blízké smrti Spánková paralýza

Kategorie:Parapsychologie Kategorie:Spiritualita