Volba předsednictva České pirátské strany 2024 (listopad)

Volby vedení České pirátské strany se uskutečnilo 9. listopadu 2024. Předchozí lídr Ivan Bartoš odstoupil v září 2024 spolu se zbytkem vedení strany po špatných výsledcích v krajských volbách. Novým předsedou byl zvolen 1. náměstek primátora hlavního města Prahy Zdeněk Hřib, místopředsedy byli zvoleni Martin Šmída, Hana Hajnová, Michal Bláha a Olga Richterová.

Volbu provázely kontroverze spojené mimo jiné s odchodem významných členů a členek strany a také se schválením změn stanov partaje, kdy dochází k větší centralizaci moci.

Pozadí Českou pirátskou stranu vede od roku 2016 Ivan Bartoš. Pod jeho vedením se ve sněmovních volbách v roce 2017 stala třetí největší stranou v České republice se ziskem 22 mandátů a Bartoš stranu vedl i ve volbách v roce 2021, kterých se strana účastnila v rámci koalice Piráti a Starostové. Kvůli preferenčním hlasům získali Piráti pouze čtyři mandáty z 37 mandátů, které koalice získala. Po volbách část členské základny vyzvala Bartoše k rezignaci, strana se po volbách zapojila do nové vlády a později utrpěla velké ztráty ve volbách do Evropského parlamentu 2024 a téhož roku ještě v krajských a senátních volbách. Bartoš poté rezignoval na funkci předsedy a oznámil, že v následných volbách lídra kandidovat nebude. Politologové včetně Lukáše Valeše, Petra Fischera a Thomase Kulidakise zmiňovali pro televizi CNN Prima News jako možné kandidáty ministra zahraničí Jana Lipavského, europoslankyni Markétu Gregorovou a Janu Michailidu. Fischer také zmínil končícího plzeňského hejtmana Rudolfa Špotáka, který projevil v předchozích volbách zájem kandidovat.

Lipavský 23. září 2024 prohlásil, že kandidovat nebude kvůli povinnostem ministra zahraničí a také se necítí jako někdo, kdo by mohl stranu sjednotit. Zároveň prohlásil, že se strana musí zbavit „komoušů a vypnout stranické fórum.“ Kandidaturu odmítla i Gregorová s tím, že by to nebylo fér vůči voličům, kteří ji zvolili do Evropského parlamentu. Zájem kandidovat projevil Špoták, který však uvedl, že necítí podporu ve straně. Josef Soumar, kandidát na jihočeského hejtmana, zmínil jako možnou kandidátku Hanu Hajnovou. Hajnová uvedla, že je ochotna se podílet na vedení strany, ale její kandidatura závisí na tom, kdo bude kandidovat na předsedu. Dne 23. září 2024 uvedli, že zvažují kandidaturu Mikuláš Peksa a Jana Holomčík Leitnerová. Dne 25. září 2024 uvedly Seznam Zprávy, že silnou podporu ve straně mají bývalý senátor Lukáš Wagenknecht a poslankyně Olga Richterová. Dne 26. září 2024 uvedl, že se v rámci strany chystá kandidovat i Jana Holomčík Leitnerová. Ani jeden z nich v té době kandidaturu nevyloučil. Dne 2. října 2024 oznámil Wagenknecht svou kandidaturu, 10. října 2024 oznámil kandidaturu bývalý primátor Prahy Zdeněk Hřib.

Kandidáti na předsedu O post předsedy Pirátů usilovalo šest kandidátů. Adéla Šípová a David Witosz nakonec 9. listopadu odstoupili a podpořili Lukáše Wagenknechta. Předsedu Pirátů volilo 866 členů. V prvním kole mohli členové hlasovat pro libovolný počet kandidujících, přičemž do druhého kola postupovali kandidáti, kteří překonali nadpoloviční počet hlasů. Zbyněk Miklík a Štěpán Štrébl po volbě vystoupili, aby veřejně podpořili zbylé kandidáty – Miklík podpořil Wagenknechta, zatímco Štrébl Hřiba. Z prvního kola postoupil Zdeněk Hřib a Lukáš Wagenknecht, v druhém kole byl zvolen předsedou Zdeněk Hřib.

Kandidující Jméno Fotografie PovoláníPočet hlasů v 1. kolePočet hlasů v 2 kole Zdeněk Hřib 100x100pixelů 1. náměstek primátora hlavního města Prahy511454 Lukáš Wagenknecht bývalý senátor494401 Zbyněk Miklík 133x133bod bývalý náměstek hejtmana Libereckého kraje209 Štěpán Štrébl 100x100pixelů bývalý místostarosta MČ Praha 3178

Odstoupili JménoFotografiePovolání Adéla Šípová 133x133bod senátorka David Witosz 100x100pixelů bývalý radní města Ostrava

Volby do předsednictva Kromě předsedy strany bylo obměněno i celé předsednictvo zvolené během předchozích voleb. Na sjezdu byli zvoleni tři členové předsednictva, čtvrtý nebyl zvolen. Dovolbu čtvrtého místopředsedy určí předsednictvo.

Důsledky

Změna stanov strany Zdeněk Hřib svou kandidaturu podmínil přijetím změn stanov strany, které sám označil jako „Novou pirátskou vlnu“.Změna Stanov – Úprava vnitřní organizace strany, Dostupné online Dle předsedy jde zejména o větší kultivaci debaty uvnitř strany, aby partaj mluvila jedním hlasem a také posun do politického středu. Změna počítá mimo jiné se zrušením zahraničního, personálního a technického odboru strany, zvyšuje z 50 na 60 procent počet hlasů pro přijetí některých rozhodnutí a dává stranickým lídrům právo nominovat další kandidáty do voleb. Změna taktéž ruší všechna usnesení Celostátního fóra přijatá podle konkrétního bodu starých stanov, čímž ruší například usnesení o nesouhlasu s praktikami ministra Pavla Blažka (ODS), distance od česko-polské smlouvy k dolu Turów či zákazu používání dětí v propagačních materiálech strany.

Odchod členů V reakci na změnu stanov strany odešly z Pirátské strany cca dvě desítky členů a členek, včetně některých významných osobností strany. Například bývalý europoslanec a kvestor Evropského parlamentu Marcel Kolaja, bývalá místopředsedkyně a úřadující předsedkyně Jana Michailidu, Veronika Murzynová ze zahraničního odboru, Georgia Hejduková z rozhodčí komise, turnovský zastupitel Ivan Dřevikovský, kandidát na předsedu a bývalý náměstek hejtmana Libereckého kraje Zdeněk Miklík či vedoucí zahraničního odboru Michal Gill. Mnozí z nich uvedli, že jim ve změně stanov vadí právě omezení vnitřní demokracie ve straně. Zdeněk Miklík naopak uvedl, že se mu nelíbí styl jednání nového předsedy strany. Někteří členové Pirátské strany označují odchod bývalých členů za „urychlené vylodění našeho radikálního levého křídla.“

Odkazy

Poznámky

Reference

Kategorie:Česká pirátská strana Kategorie:Volby v Česku 2024

Volba předsednictva České pirátské strany 2024 (listopad)

Źródło i licencja