náhled|Pelhřimovská synagoga před demolicí Židé v Pelhřimově jsou poprvé zmiňováni v písemnostech z 16. století, konkrétně v roce 1563, kdy si Lorenc Geyr stěžuje arciknížeti Ferdinandovi na škodu způsobenou židem z Pelhřimova jménem Lev.Josef Dobiáš, Dějiny královského města Pelhřimova a jeho okolí, 3. díl, 1. sv., Doba reformační. Část II. 1., Praha 1950, s. 286. Na celém Pelhřimovsku se nacházejí i mnohem starší záznamy o židovských obyvatelích, a to z Humpolce kolem roku 1385.Marek Jedlinský – Adolf Brock, Izraelitská náboženská obec v Humpolci, První století města Humpolce 1807–1907, Humpolec 1907. V 16. století se v Pelhřimově vyskytovalo 3 až 5 židovských rodin, což dokazují daňové záznamy z roku 1570.Gottlieb Bondy – Franz Dworsky (Hg.), Zur Geschichte der Juden in Böhmen, Mähren und Schlesien von 906 bis 1620, Bd. II (1577–1620), Prag 1906, s. 530. V roce 1613 se pelhřimovští radní rozhodli nepřijímat nadále do města další židy a jejich počet zůstal omezen. Později v roce 1628 byli židé z Pelhřimova vypovězeni zcela, a proto se usadili v okolních lokalitách, mezi než patří Nová Cerekev, Horní Cerekev, Hořepník či Pavlov. Pravidla a omezení životů židovského obyvatelstva byla podstatně zmírněna až v době josefínské reformy, ale zcela odstraněna byla až díky občanskému zrovnoprávnění po roce 1848, kdy bylo pro tuto minoritu možné se volně stěhovat mimo určená ghetta. V Pelhřimově se židé znovu usadili až v druhé polovině 19. století, ale židovské ghetto zde založeno nebylo, a proto si mohli stavět a vlastnit své domy mezi ostatním obyvatelstvem.Jiří Černý, Synagóga v Pelhřimově, Vlastivědný sborník Pelhřimovska, č. 5, Pelhřimov 1994, s 24.Židovské obyvatelstvo se zabydlelo v bývalé Panské ulici (dnes ulice Palackého), směřující k náměstí. Pobývali zde v pěti domech a několika dalších domech na náměstí. náhled|Fotografie V. Martínka,detail z demolice synagogy,1967 V Pelhřimově nejdříve fungovala modlitebna, nacházející se v sále bývalého hostince „U lva“ na čp. 63, sídlícího v dnešní Palackého ulici.Archiv Židovského muzea (ŽM) v Praze, fond Pelhřimov. Kvůli nárůstu židovských obyvatel zvažovala místní komunita stavbu vlastní synagogy. K výstavbě bylo skrze sbírky získáno 15 tisíc zlatých, které věnoval, společně s pozemkem v dnešní Růžové ulici, Josef Herrman. Synagoga byla postavena v neogotickém stylu v roce 1891 podle plánů Maxe Fleischera. Bohoslužby se zde konaly po 50 let.
V Pelhřimově byl v místě za Obcí nad soukenickou valchouumístěn židovský hřbitov. První písemná zmínka pochází z r.1703. Hřbitov byl zmiňován ještě v roce 1705 a k jeho zániku, z důvodu zchátralosti, došlo před rokem 1768.Ibidem, s. 25. Po jeho zrušení se pohřbívání přesunulo na okolní hřbitovy v Pavlově a v Horní Cerekvi.
V době nacistické okupace a druhé světové války byla synagoga užívána jako skladiště předmětů a naprostá většina židovských obyvatel byla z města vyhnána. Vyhnaní zemřeli v Terezíně či následně v jednom z koncentračních táborů, kam se po pobytu v Terezíně dostali. Válku přežilo pouze několik jedinců z pelhřimovské židovské obce, kteří se později odstěhovali do větších měst a v Pelhřimově již žádný potomek židovských obyvatel nežije.Ctibor Rybár, Das jüdische Prag. Glossen zur Geschichte und Kultur. Führer durch die Denkwürdigkeiten, Prag 1991, s. 287
Židovské podniky zabavené Němci při okupaci místní kartáčovnaZdeněk Martínek – Ludmila Franková, Protifašistické hnutí, okupace, osvobození na Pelhřimovsku (1933–1945), Okresní archiv Pelhřimov 1985 Pollakova autodoprava židovská továrna na výrobu textilu papírna Isidora Nettla
Významní pelhřimovští židé Josef Herrman – zakladatel Pelhřimovské náboženské obce a donátor pozemku na němž stála synagoga (28. 2. 1819 – 28. 11. 1879) Otto Fried – voják bojující proti německé straně při obléhání Dunkerque den (9. 9. 1908 – 5. 11. 1944) Leopold Polák – rabín synagogy v Pelhřimově Karel Freud – rabín synagogy v Pelhřimově (8. 5. 1833 – 19. 6. 1936) Max Fleischer – architekt stojící za podobou Pelhřimovské synagogy (29. 3. 1841- 18. 12. 1905) K. J. Fleischel – starosta pelhřimovské židovské obce (10. 5. 1833 – 22. 4. 1892)
Stolpersteine v Pelhřimově Od 5. listopadu 2024 se v Pelhřimově nachází čtyři stolpersteiny na památku obětí holokaustu, rodiny židovského obchodníka Jakuba Frieda. Před domem čp. 169 (dnešní řeznictví Jirásek) jsou položeny kameny pro Eleonoru Friedovou, její dceru Bertu Lírovou a syny Viléma s Ottou.
Odkazy
Reference
Související články Židé v Česku Synagoga v Pelhřimově Židovský hřbitov v Nové Cerekvi Židovský hřbitov v Horní Cerekvi Židovský hřbitov v Pavlově Seznam židovských památek v Kraji Vysočina
Externí odkazy zidovskehrbitovy.cz O hřbitovu, synagogách a rabínech
Kategorie:Pelhřimov Kategorie:Židovské komunity v Čechách Kategorie:Judaismus v Česku Kategorie:Čeští Židé