náhled|vpravo|Zelenina tvoří největší část denního příjmu potravin podle doporučení planetární diety náhled|vpravo|Celozrnné obiloviny tvoří největší část denního energetického příjmu náhled|vpravo|Vývoj světové populace podle odhadů OSN v roce 2022 Planetární dieta (anglicky Planetary health diet) je flexitariánská dieta vytvořená komisí EAT-Lancet commission v rámci zprávy zveřejněné v časopise The Lancet 16. ledna 2019. Cílem je vytvořit stravovací paradigmata s těmito cíli: Nasytit světovou populaci 10 miliard lidí v roce 2050 Výrazně snížit celosvětový počet úmrtí způsobených špatnou stravou Environmentální udržitelnost, která zabrání kolapsu přírody

Doporučení Dieta stanovuje omezení spotřeby masa (zejména červeného), mléčných výrobků a škrobové zeleniny s cílem snížit dopad masného a mlékárenského průmyslu na životní prostředí a výrazně snížit příjem nasycených tuků a cukru z těchto skupin potravin (spotřeba masa a mléčných výrobků často překračuje výživová doporučení)

Zdravá strava má optimální kalorický příjem a skládá se převážně z rozmanitých rostlinných potravin (ovoce, zelenina, luštěniny a ořechy a výrobky z nich) a malého množství živočišných produktů. Obsahuje spíše nenasycené než nasycené tuky a omezené množství rafinovaných obilovin, vysoce zpracovaných potravin a přidaného cukru.

+Planetární dieta s možnými rozsahy pro příjem 2500 kcal/den.JídloPříjem makronutrientů(gramy za den)(možný rozsah)Kalorický příjem(kcal za den)PříkladSrovnáníZelenina300 (200–600)78Mléčné výrobky250 (0–500)153Jedna sklenice mléka denněCelozrnné obiloviny232811Ovoce200 (100–300) 126Hlízovitá a škrobová zelenina50 (0–100)39Dvě středně velké brambory nebo porce kasavy týdněNenasycené tuky40 (20–80)354Přidané cukry31120Dvě polévkové lžíce medu denněNasycené tuky11.8 (0–11.8)96Zdroje bílkovin:Luštěniny75 (0–100)284Ořechy50 (0–75)291Kuřecí a drůbeží maso2962Jedno kuřecí stehno bez kosti a kůže obden nebo jeden plátek kuřecí šunky denněRyby2840Hovězí, jehněčí a vepřové1430Jeden plátek slaniny obden nebo jeden středně velký hamburger týdně.Dvojnásobek průměrné spotřeby na hlavu v Asii a průměrné množství červeného masa v AfriceVejce1319Jedno vejce každý třetí den (například zastřené, v palačinkách atd.).Polovina spotřeby vajec v Japonsku a Číně; šestinásobek spotřeby vajec v Indii

Komise EAT-Lancet popisuje planetární dietu jako „flexitariánskou dietu, která je z velké části založena na rostlinné stravě, ale může volitelně obsahovat i skromné množství ryb, masa a mléčných výrobků.“

Regionální přizpůsobení Nelze stanovit univerzální planetární dietu a je nutno ji přizpůsobit lokálním podmínkám, které jsou v různých regionech rozmanité. Zatímco některé oblasti trpí podvýživou, v jiných je např. problémem nadměrná konzumace živočišných produktů.

Reakce Britské noviny The Guardian a americká zpravodajská stanice CNN informovaly o dietě pozitivně.

Harry Harris, píšící pro New Statesman, byl opatrný ohledně tvrzení, že dieta by mohla transformovat světový potravinový systém, a uvedl: „Zdá se mi nezdvořilé neustále klást odpovědnost za klimatické změny na chování jednotlivců, když víme, že 100 společností je zodpovědných za 71 procent globálních emisí.“

Světová zdravotnická organizace stáhla v roce 2019 svou podporu akci EAT-Lancet po kritice od Giana Lorenza Cornada, zástupce Itálie u mezinárodních organizací v Ženevě. Cornado prohlásil, že přijetí jednoho stravovacího přístupu pro celou planetu by zničilo tradiční stravu a kulturní dědictví a že snížení spotřeby masa a sladkostí by způsobilo ztrátu milionů pracovních míst.

V roce 2019 Francisco J. Zagmutt a jeho kolegové zpochybnili planetární dietu s odkazem na nedostatky v metodologii použité pro odhady zdraví. Jak však zdůraznil Walter Willett, tři různé metody použité k odhadu počtu úmrtí dospělých, kterým lze předejít, byly publikovány nezávisle na komisi EAT-Lancet s podrobnou metodologií.

Srovnání s jinými stravovacími doporučeními Srovnávací studie z roku 2020 zjistila shodu mezi planetární dietou a americkými dietními doporučeními z let 2015–2020. Rozdíly spočívají v doporučeném množství ovoce, ořechů, červeného masa, semen, škrobové zeleniny a celozrnných obilovin.

Srovnávací studie z roku 2020, která porovnávala průměrnou indickou stravu s planetární dietou, zjistila, že průměrná indická strava je nezdravá kvůli nadměrné konzumaci obilovin a zpracovaných potravin a nedostatečnému příjmu bílkovin, ovoce a zeleniny.

Zpráva Zdravý talíř, zdravá planeta vydaná Světovým fondem na ochranu přírody (WWF) v roce 2024, která hledala způsob udržitelnějšího a zdravějšího stravování v kontextu České republiky, Slovenska a Maďarska bez zvýšení nákladů pro spotřebitele, v zásadě zahrnovala podobná doporučení jako planetární dieta – menší konzumace masa, vyšší konzumace ovoce a zeleniny a celozrnných obilovin a snížení příjmu přidaných cukrů, soli a nasycených tuků.

Odkazy Reference

Literatura

Související články Částečně bezmasá strava Planetární meze Zmírňování změny klimatu

Kategorie:Diety Kategorie:Udržitelnost Kategorie:Výživová doporučení Kategorie:Změna klimatu a společnost