náhled|Mapa rozšíření afanasjevské kultury Afanasjevská kultura () je raná archeologická kultura jižní Sibiře, rozprostírající se v oblasti Minusinské kotliny a pohoří Altaj během eneolitu, tedy přibližně 3300 až 2500 př. n. l. Kultura byla pojmenována po blízké hoře nesoucí název Gora Afanasjeva () ležící v Bogradském okresu v Chakaské republice. Jako první tuto kulturu v letech 1920 až 1929 objevil sovětský archeolog Sergej Teplouchov.Vadetskaya, E.; Polyakov, A.; Stepanova, N. (2014). The set sites of the Afanasievo culture. Barnaul: Azbuka Východním směrem byla afanasjevská pohřebiště nalezena až v oblasti Šatar Čuluu ve středním Mongolsku, což potvrzuje další rozšíření této kultury přibližně 1500 km východně za pohoří Altaj.Jeong, Choongwon (12 November 2020). "A Dynamic 6,000-Year Genetic History of Eurasia's Eastern Steppe". Cell. 183 (4): 890–904.e29. doi:10.1016/j.cell.2020.10.015. ISSN 0092-8674. PMC 7664836. PMID 33157037 Afanasjevská kultura je považována za nedílnou součást pravěkých dějin západního a středního Mongolska.
Podle amerického antropologa Davida W. Anthonyho byli lidé patřící k afanasjevské kultuře potomky lidí, kteří migrovali v období přibližně 3700 až 3300 př. n. l. přes eurasijskou step. Ti patřili k repinské kultuře, která byla předjámovou kulturou, a obývala oblast mezi Donem a Volhou.Anthony, David W. (26 July 2010). The Horse, the Wheel, and Language: How Bronze-Age Riders from the Eurasian Steppes Shaped the Modern World. Princeton University Press. s. 305–310. ISBN 978-1400831104 Afanasjevská kultura je považována za "cizí prvek přicházející ze západu" ve vztahu k dřívějším místním sibiřským kulturám.Fagan, Brian M. (5 December 1996). The Oxford Companion to Archaeology. Oxford University Press. s. 644–645. ISBN 978-0-19-977121-9 Anthony uvádí, že migrace afanasjevské kultury na Altaj provedli lidé s materiální kulturou repinského typu.
Podle studie z roku 2021 rané tarimské mumie z konce 3. a počátku 2. tisíciletí př. n. l. nebyly příbuzné s afanasjevskou kulturou a pocházely z geneticky izolované populace odvozené od starověkých severních Euroasijců, která převzala od sousedních národů zemědělské a pastevecké praktiky.Zhang, Fan; Ning, Chao (2021). "The genomic origins of the Bronze Age Tarim Basin mummies". Nature. 599 (7884): 256–261. Bibcode:2021Natur.599..256Z. doi:10.1038/s41586-021-04052-7. ISSN 0028-0836. PMC 8580821. PMID 34707286. S2CID 240072904
Díky své geografické poloze a časovému zařazení byla afanasjevská kultura spojována s proto-tocharskými jazyky. Toto spojení podpořili jak David W. Anthony, tak i dřívější badatelé, včetně ruského archeologa, antropologa a filologa Lea Klejna, amerického archeologa Jamese Patricka Malloryho a amerického sinologa Victora Henryho Maira.Anthony (2010). s. 264–265, 308 V Džungarii na severozápadě Číny přetrvával afanasjevský původ přinejmenším do druhé poloviny 1. tisíciletí př. n. l. Kultura Š'-žen-c' (410 až 190 př. n. l.), obývající oblast ležící severovýchodně od Tarimské pánve, byla pravděpodobně také odvozena od afanasjevské kultury, čímž kromě lingvistického hlediska podporuje domněnku, že afanasjevská kultura patřila k Tocharům.Ning, Chao; Wang, Chuan-Chao; Gao, Shizhu; Yang, Yang; Zhang, Xue; Wu, Xiyan; Zhang, Fan; Nie, Zhongzhi; Tang, Yunpeng; Robbeets, Martine; Ma, Jian; Krause, Johannes; Cui, Yinqiu (5 August 2019). "Ancient Genomes Reveal Yamnaya-Related Ancestry and a Potential Source of Indo-European Speakers in Iron Age Tianshan". Current Biology. 29 (15): 2526–2532.e4. Bibcode:2019CBio...29E2526N. doi:10.1016/j.cub.2019.06.044. ISSN 0960-9822. PMID 31353181.
Archeologické lokality První archeologické naleziště patřící afanasjevské kultuře bylo objeveno poblíž Gora Afanasjeva v Minusinské kotlině. Lokalita byla prozkoumána v období let 1920 až 1929 sovětským archeologem Sergejem Teplouchovem. Nově objevená kultura byla pojmenována po místní hoře. Původní lokalita se nacházela na první záplavové terase řeky Jenisej, asi 1 km jihovýchodně od vesnice Bateni-Jarki. Lokalita je od 60. let 20. století zatopena Krasnojarskou přehradní nádrží.Svyatko, Svetlana V; Mallory, James P; Murphy, Eileen M; Polyakov, Andrey V; Reimer, Paula J; Schulting, Rick J (2009). "New Radiocarbon Dates and a Review of the Chronology of Prehistoric Populations from the Minusinsk Basin, Southern Siberia, Russia" (PDF). Radiocarbon. 51 (1): 243–273. Bibcode:2009Radcb..51..243S. doi:10.1017/S0033822200033798
Mnoho další lokalit patřících této kultuře bylo objeveno na náhorní plošině Ukok a také daleko na jihu, například v oblasti kolem Urumči nedaleko Tarimské pánve a v oblasti Džungarie.Pilipenko, A. S.; Trapezov, R. O.; Cherdantsev, S. V.; Pilipenko, I. V.; Zhuravlev, A. A.; Pristyazhnyuk, M. S.; Molodin, V. I. (31 December 2020). "The Paleogenetic Study of Bertek-33, an Afanasyevo Cemetery on the Ukok Plateau, the Altai Mountains". Archaeology, Ethnology & Anthropology of Eurasia. 48 (4): 146–154. doi:10.17746/1563-0110.2020.48.4.146-154. ISSN 1563-0110. Oblast od Minusinské pánve po Džungarii byla hlavní oblastí osídlení afanasjevskou kulturou, ale byla objevena pohřebiště ležící i daleko na východ od této oblasti ve středním Mongolsku, jako je Šatar Čuluu, což potvrzuje expanzi na východ.
Datace Konvenční archeologické chápání nálezové situace inklinovalo k datování afanasjevské kultury kolem roku 2500 až 2000 př. n. l. Radiokarbonové datování nalezených dřevěných nástrojů ukázalo rok 3705 př. n. l. a v případě lidských pozůstatků rok 2874 př. n. l. Nejstarší datace byla zamítnuta a za počátek kultury je považován přibližně rok 3300 př. n. l. a její konec 2500 př. n. l.Anthony, D. W. (2013). "Two IE phylogenies, three PIE migrations, and four kinds of steppe pastoralism" (PDF). Journal of Language Relationship. 9: 1–21. doi:10.31826/jlr-2013-090105. S2CID 212688206. Dostupné online střed|náhled|344x344pixelů|Kultury Minusinské kotliny
Charakteristika náhled|190px|Výstava afanasjevské kultury v Národním muzeu Altajské republiky Pro tuto kulturu nejsou obvyklé velké hromadné hroby. Na typických afanasjevských pohřebištích se nachází jednotlivé pohřby nebo malé kolektivní pohřby. Zesnulí jsou obvykle uloženi v jámě v ohnuté poloze na zádech. Pohřební jámy jsou uspořádány do obdélníkových či méně často kruhových seskupení, ohraničených kamennými zdmi. Archeologové se domnívají, že tato seskupení představují rodinné hřbitovy, přičemž čtyři nebo pět těchto "ohrad" tvoří místní sociální skupinu.
Lidé afanasjevské kultury se zabývali chovem dobytka, ovcí a koz. Byly také objeveny pozůstatky koní, ať už domácích nebo divokých. Nástroje vyráběli z kamene (sekery, hroty šípů), kostí (háčky, hroty) a paroží. Mezi artefakty vyrobenými z paroží jsou předměty, které mohly sloužit jako lícnice pro koně. Afanasjevské kultuře je připisováno i umělecké znázornění kolových vozidel, nalezená v této oblasti. Byly také objeveny ozdoby z mědi, stříbra a zlata.
Lidé afanasjevské kultury jsou považováni za nejstarší pastevce východní Asie, kteří se podíleli na založení dlouhé tradice pastevectví v Mongolsku.Honeychurch, William; Rogers, Leland; Amartuvshin, Chunag; Diimaajav, Erdenebaatar; Erdene-Ochir, Nasan-Ochir; Hall, Mark E.; Hrivnyak, Michelle (1 June 2021). "The earliest herders of East Asia: Examining Afanasievo entry to Central Mongolia". Archaeological Research in Asia. 26: 100264. doi:10.1016/j.ara.2021.100264. Jejich vzestup také koresponduje s výskytem domestikovaných ovcí, koz a dobytka, což znamená nejranější rozšíření domestikovaných zvířat z Blízkého východu do asijského vnitrozemí. Zavedli také počáteční praxi metalurgie mědi a bronzu. V hrobech byly objeveny kovové artefakty z mědi, bronzu (šídla, nože), zlata, stříbra, stejně jako zbytky rozebraných vozíků.Jeong, Choongwon (12 November 2020). "A Dynamic 6,000-Year Genetic History of Eurasia's Eastern Steppe". Cell. 183 (4): 890–904.e29. doi:10.1016/j.cell.2020.10.015. ISSN 0092-8674. PMC 7664836. PMID 33157037Kovalev, A. A., and Erdenebaatar, D. (2009). Discovery of new cultures of the Bronze Age in Mongolia according to the data obtained by the international Central Asian archaeological expedition. In Bemmann, J., Parzinger, H., Pohl, E., and Tseveendorzh, D. (eds.), Current Archaeological Research in Mongolia, Rheinische Friedrich-Wilhelms-Universität, Bonn, s. 149–170.Taylor, William Timothy Treal; Clark, Julia; Bayarsaikhan, Jamsranjav; Tuvshinjargal, Tumurbaatar; Jobe, Jessica Thompson; Fitzhugh, William; Kortum, Richard; Spengler, Robert N.; Shnaider, Svetlana; Seersholm, Frederik Valeur; Hart, Isaac; Case, Nicholas; Wilkin, Shevan; Hendy, Jessica; Thuering, Ulrike; Miller, Bryan; Miller, Alicia R. Ventresca; Picin, Andrea; Vanwezer, Nils; Irmer, Franziska; Brown, Samantha; Abdykanova, Aida; Shultz, Daniel R.; Pham, Victoria; Bunce, Michael; Douka, Katerina; Jones, Emily Lena; Boivin, Nicole (22 January 2020). "Early Pastoral Economies and Herding Transitions in Eastern Eurasia". Scientific Reports. 10 (1): 1001. Bibcode:2020NatSR..10.1001T. doi:10.1038/s41598-020-57735-y. hdl:21.11116/0000-0005-8939-1. ISSN 2045-2322. PMC 6976682. PMID 31969593. Dostupné online Je možné že afanasjevská kultura používala vozy tažené dobytkem, stejně jako lidé jámové kultury.Honeychurch, William (1 June 2021). "The earliest herders of East Asia: Examining Afanasievo entry to Central Mongolia". Archaeological Research in Asia. 26: 100264. doi:10.1016/j.ara.2021.100264. ISSN 2352-2267.Jeong, Choongwon (12 November 2020). "A Dynamic 6,000-Year Genetic History of Eurasia's Eastern Steppe". Cell. 183 (4): 890–904.e29. doi:10.1016/j.cell.2020.10.015. ISSN 0092-8674. PMC 7664836. PMID 33157037.
Genetika náhled|Indoevropské migrace související s expanzí jámové kultury, 3 000 – 1500 př. n. l. Analýza úplného genomu jedinců afanasjevské kultury ukázala, že byli geneticky velmi blízcí populaci jámové kultury v pontsko-kaspické stepi.Allentoft, ME (11 June 2015). "Population genomics of Bronze Age Eurasia" (PDF). Nature. 522 (7555). Nature Research: 167–172. Bibcode:2015Natur.522..167A. doi:10.1038/nature14507. PMID 26062507. S2CID 4399103Mathieson, Iain (23 November 2015). "Genome-wide patterns of selection in 230 ancient Eurasians". Nature. 528 (7583). Nature Research: 499–503. Bibcode:2015Natur.528..499M. doi:10.1038/nature16152. PMC 4918750. PMID 26595274 Dostupné onlineNarasimhan, Vagheesh M. (6 September 2019). "The formation of human populations in South and Central Asia". Science. 365 (6457). American Association for the Advancement of Science: eaat7487. bioRxiv 10.1101/292581. doi:10.1126/science.aat7487. PMC 6822619. PMID 31488661. Dostupné online Tyto dvě skupiny si byly geneticky mnohem více podobné než skupiny geograficky ležící mezi nimi, které měly na rozdíl od lidí afanasjevské a jámové kultury velké množství znaků od východních sibiřských lovců a sběračů. To naznačuje, že se afanasjevská kultura do oblasti Altaje dostala migrací ze západní euroasijské stepi.