Jean Paul Timoléon de Cossé-Brissac, vévoda de Brissac ( Jean-Paul-Timoléon de Cossé-Brissac, 7. duc de Brissac, marquis de Cossé, seigneur d'Ormeilles, Damville et Montigny-sur-Aire) (12. října 1698 Paříž – 17. prosince 1780) byl francouzský šlechtic, vojevůdce a dvořan. Od mládí sloužil v armádě a bojoval v dynastických válkách 18. století. Po starším bratrovi zdědil v roce 1732 titul vévody a zároveň dvorský úřad nejvyššího stolníka. V roce 1768 byl povýšen do hodnosti maršála Francie a nakonec byl vojenským guvernérem v Paříži. Jeho dědicem byl syn Louis Hercule Timoléon de Cossé-Brissac, vévoda de Brissac (1734–1792), který byl jako stoupenec monarchie zavražděn v době francouzské revoluce.
Životopis vlevo|náhled|Zámek Brissac (Anjou), hlavní rodové sídlo od roku 1502 Pocházel ze starého šlechtického rodu Cossé-Brissac,Ottův slovník naučný, díl IV.; Praha, 1891 (reprint 1997); s. 686 (heslo Brissac) ISBN 80-7185-089-6Dictionnaire des familles françaises anciennes, XII. díl; Paříž, 1913; s. 15–19 (heslo Cossé) dostupné online narodil se jako mladší syn Artuse Timoléona de Cossé-Brissac, 5. vévody de Brissac (1668–1709),Rodokmen rodu Cossé-Brissac dostupné onlineRodina Artuse de Cossé-Brissac na webu geni.com dostupné online po matce Marii Louise de Béchameil (1661–1740) byl vnukem Louise de Béchameil, finančního intendanta vévody orleánského, po němž byla pojmenována bešamelová omáčka. V patnácti letech odešel na Maltu a jako řádový rytíř se stal důstojníkem maltézského loďstva. Po boku loďstva Benátské republiky se zúčastnil bojů proti Turkům (bitva na Korfu 1716) a do Francie se vrátil v roce 1717. Obdržel hodnost kapitána jezdectva a na hranicích Španělska bojoval ve válce čtverné aliance (1718–1720). V roce 1720 byl jmenován plukovníkem (mestre de camp) a od roku 1727 byl samostatným velitelem pluku.
náhled|vlevo|Erb vévody de Brissac s insigniemi úřadu nejvyššího stolníka Jako mladší syn původně užíval titul hrabě de Cossé, po úmrtí staršího bratra zdědil v roce 1732 titul vévody de Brissac s právem francouzského paira, zároveň převzal dvorský úřad nejvyššího stolníka Francouzského království (Grand panetier de France).Seznam nejvyšších stolníků Francie 1500–1791 na webu europeanheraldry.org dostupné online Hlavním rodovým sídlem byl zámek Brissac, který byl v majetku rodiny od roku 1502.Dějiny zámku Brissac dostupné onlinePAVLÍČKOVÁ, Eva: L'humanisme en Val de Loire; Filozofická fakulta Masarykovy univerzity Brno, 2006 (bakalářská práce); s. 16–21 (kapitola V. Brissac) dostupné online V rámci války o polské dědictví bojoval v letech 1733–1734 v Itálii a Německu a v roce 1734 získal hodnost brigádního generála. Na začátku války o rakouské dědictví se zúčastnil francouzské okupace Čech a bojoval v bitvě u Zahájí. V roce 1743 byl povýšen do hodnosti generálmajora (maréchal de camp). V další fázi války se zúčastnil bojů ve Flandrech a na Rýně pod velením maršála de Saxe. V roce 1748 získal hodnost generálporučíka (Lieutenant-Général des Armées du Roi). Jako voják naposledy aktivně bojoval za sedmileté války, zúčastnil se vítězné bitvy u Hastenbecku (1757) a v prohrané bitvě u Mindenu (1759) byl velitelem zadního voje.
K datu 1. ledna 1768 byl povýšen do hodnosti maršála FrancieOfficiers généraux de l'armée de terre et des services (Ancien Régime – 2010); Vincennes, 2011; s. 62 dostupné online a v letech 1771–1780 byl vojenským guvernérem Paříže.Přehled guvernérů francouzských provincií a měst na webu conseilduroi.fr dostupné online
Rodina náhled|vlevo|Maršál vévoda de Brissac (rytina, 1770) V roce 1732 se v Paříži oženil s Marií Josephe Duroy de Sauroy (1716–1756), která pocházela z tzv. talárové šlechty (noblesse de robe), byla dcerou Josepha Duroye de Sauroy (1677–1752), generálního výběrčího daní ve Franche-Comté.Joseph Duroy de Sauroy na webu histoireeurope.fr dostupné onlineMarie Josephe Duroy de Sauroy na webu geneanet.com dostupné online Z manželství se narodili tři synové, Louis Timoléon, hrabě de Brissac (1733–1759) a Pierre Emmanuel, markýz de Thouarcé (1741–1756) zemřeli předčasně a bez potomstva, dědicem rodového majetku a titulu vévody byl prostřední syn Louis Hercule Timoléon (1734–1792), který po otci zároveň převzal posty nejvyššího stolníka a pařížského vojenského guvernéra.Rodina Jeana Paula Timoléona, 7. vévody de Brissac na webu geni.com dostupné online
Vévoda de Brissac měl tři bratry. Nejstarší Charles Timoléon, 6. vévoda de Brissac (1693–1732) zemřel bez potomstva, další bratr Emmanuel de Cossé-Brissac (1698–1757) byl duchovním, biskupem v Condomu (1735–1757) a královským almužníkem.Emmanuel de Cossé-Brissac na webu catholic-hierarchy.org dostupné online Nejmladší ze sourozenců René Hugues de Cossé-Brissac, hrabě de Cossé-Brissac (1702–1754), sloužil v armádě a dosáhl hodnosti generálporučíka.Dictionnaire historique et biographique des généraux français; svazek 5; Paříž, 1822; s. 31–32 (kapitola René Hugues de Cossé) dostupné online
Odkazy Reference
Literatura Dictionnaire historique et biographique des généraux français; svazek 5; Paříž, 1822; s. 26–30 (kapitola Jean Paul Timoléon de Cossé) dostupné online KOVAŘÍK, Jiří: Války v krajkách. Bitvy a osudy válečníků VII. 1709–1748; Praha, 2021; 428 s. ISBN 978-80-7497-340-6 KOVAŘÍK, Jiří: Sedmiletá válka. Bitvy a osudy válečníků VIII. 1756–1763; Praha, 2021; 463 s. ISBN 978-80-7497-377-2 SURREAUX, Simon: Servir le Roi. Vie et mort des maréchaux de France au XVIIIe siècle; Paříž, 2017; 216 s. ISBN 9782363582843 TARABA, Luboš: Sukně proti kalhotám. Válka o rakouské dědictví 1740–1748; Praha, 2019; 462 s. ISBN 978-80-7557-176-2
Externí odkazy
Rodina Cossé-Brissac na webu racineshistoire.fr
Kategorie:Francouzští maršálové Kategorie:Francouzští šlechtici Kategorie:Francouzští vévodové Kategorie:Osobnosti válek o rakouské dědictví Kategorie:Osobnosti sedmileté války Kategorie:Francouzské osobnosti 18. století Kategorie:Osobnosti Ancien Régime Kategorie:Maltézští rytíři Kategorie:Narození 12. října Kategorie:Narození v roce 1698 Kategorie:Narození v Paříži Kategorie:Úmrtí 17. prosince Kategorie:Úmrtí v roce 1780 Kategorie:Úmrtí v Paříži Kategorie:Muži