Alfons, kníže z Asturie (17. listopadu 1453, Tordesillas – 5. července 1468, Cardeñosa) pocházel z kastilského královského rodu Trastamara a byl uznán králem Jindřichem IV., svým nevlastním bratrem, dočasně za jeho následníka. Roku 1465 ho kastilským králem prohlásili vzbouření kastilští velmoži.

Dětství Alfons byl synem kastilského krále Jana II. z jeho druhého manželství s Isabelou Portugalskou. Alfonsova starší sestra, budoucí kastilská královna Isabela I. pocházela také z druhého manželského svazku Jana II..

Po smrti otce se ujal vlády jeho nejstarší syn, Alfonsův nevlastní bratr Jindřich IV. a Alfons byl společně s matkou a sestrou prakticky vykázán z královského dvora. Poté žili střídavě v Arévalu a Madridu. Roku 1462, když bylo Alfonzovi osm let, byly obě děti znovu povolány na královský dvůr Jindřicha IV., jemuž se krátce poté narodila jediná dcera Jana. Její matka, Jindřichova druhá žena Jana Portugalská, se prý později pokusila Alfonse alespoň jednou otrávit, aby pro ni zajistila nástupnictví v Kastilii.

Dědic trůnu náhled|Mince vyražená Alfonsovými příznivci v Seville V polovině 60. let 15. století začala být vláda Jindřicha IV. terčem nespokojenosti kastilských šlechticů, kteří začali šířit zvěsti, že král není biologickým otcem své dcery Jany, kněžny z Asturie, která se narodila v jeho druhém manželství. Propaganda a fámy, podporované ligou vzpurných šlechticů, tvrdily, že jejím skutečným otcem je Beltrán de la Cueva, králův nepříliš urozený favorit, který byl údajně královniným milencem. To vedlo k označení dívky jako „Juana la Beltraneja“, což se s ní pojí dodnes. Pokud by Jana nebyla královskou dcerou, byl dalším v následnictví Alfons. Pokud skutečně byla vlastní dcerou Jindřicha IV., byli Alfons i jeho slavná sestra Isabela uzurpátory. Vzhledem k Isabele a jejímu významnému postavení fascinuje tato otázka historiky již po staletí. Mnozí však soudí, že Jinřich IV. nebyl fyzicky v pořádku, a proto byl impotentní-.

„Alfons XII.“ Liga šlechticů ovládající Alfonse přinutila Jindřicha v roce 1464, aby se zřekl Jany jako své dědičky a uznal za svého oficiálního dědice svého nevlastního bratra Alfonse. Alfons se tak stal knížetem z Asturie, což byl titul dříve držený Janou. Jindřich s tímto kompromisem souhlasil pod podmínkou, že se Alfons jednoho dne s Janou ožení, aby si tak oba získali nárok na kastilskou královskou korunu.

Brzy poté však Jindřich své slovo porušil a znovu začal podporovat nároky své dcery. Dne 5. června 1465 šlechtici symbolicky sesadili Jindřicha před městem Ávila z královského trůnu a prohlásili králem Alfonse. Tato událost je známá jako fraška v Ávile. Krátce nato vypukla občanská válka, která trvala až do roku 1468. Nejvýznamnější střet se odehrál ve druhé bitvě u Olmeda v roce 1467, která skončila nerozhodně.

Smrt a pohřeb V roce 1468, ve věku pouhých 14 let, Alfons náhle zemřel. Příčina smrti není známa, pravděpodobně šlo o nemoc, jako byla tuberkulóza nebo mor (i když se spekuluje, že byl záměrně otráven svými nepřáteli).

Byl pohřben poblíž svého otce (kde se k nim později připojila Isabela Portugalská) v kartuziánském klášteře Miraflores v hrobkách, které nechala zhotovit jeho sestra Isabela. V roce 2006 bylo během restaurace kláštera provedeno antropologické studium hrobů pod vedením Generálního ředitelství pro kulturní dědictví a majetek Juntay de Castilla y León. Jeho ostatky, uložené v ořechové rakvi, byly nalezeny ve špatném stavu. Jeho výška byla odhadnuta na 165 cm.

V roce 2013 byla na základě těchto výsledků Leónskou univerzitou zveřejněna studie, která teoretizovala, že Alfons byl otráven, protože jeho příznaky neodpovídaly moru a jeho ostatky neprokázaly přítomnost bakterií yersinia pestis.

Ve své závěti odkázal korunu své sestře Isabele a požádal ji, aby se postavila do čela vzbouřenců místo něj. Krátce poté Isabela odmítla a po vyjednávání v Toros de Guisando, během něhož ona a její spojenci získali většinu toho, co chtěli, byl Jindřich přesvědčen, aby vyloučil Janu la Beltraneju z nástupnictví a uznal Isabelu za svou oficiální dědičku. Ačkoliv Jindřich nadále tomuto rozhodnutí odporoval, jeho kroky byly neúčinné a až do konce své vlády zůstával s Isabelou v míru. Isabela, která se mezitím provdala roku 1469 za dědice aragonského království Ferdinanda II., se ujala vlády v Kastilii roku 1474 po smrti Jindřicha IV.

Vývod z předků

Odkazy

Reference

Externí odkazy

Kategorie:Trastámarové Kategorie:Kastilští infanti Kategorie:Asturijská knížata Kategorie:Velmistři řádu svatojakubských rytířů Kategorie:Narození v roce 1453 Kategorie:Narození 17. listopadu Kategorie:Narození v Tordesillas Kategorie:Úmrtí v roce 1468 Kategorie:Úmrtí 5. července Kategorie:Pohřbení v klášteře Miraflores Kategorie:Muži