Politická krize v Jižní Koreji vypukla poté, co prezident Jun Sok-jol vyhlásil 3. prosince 2024 stanné právo (, hanča ). Svůj krok obhajoval nutností zajistit svobodný a ústavní pořádek a obvinil opoziční strany z blokování činnosti parlamentu. V důsledku stanného práva byla pozastavena veškerá politická činnost a omezena svoboda projevu. Událost byla korejskými politiky i domácími a mezinárodními zpravodajskými organizacemi označena za pokus o puč. Vyhlášení stanného práva bylo odmítnuto oběma hlavními politickými stranami v zemi a na řadě míst následně vypukly protesty. V noci z 3. na 4. prosince 190 zákonodárců, kteří dorazili do jednacího sálu Národního shromáždění, jednomyslně schválilo návrh na zrušení stanného práva, a to navzdory pokusům armádních jednotek hlasování zabránit. V ranních hodinách 4. prosince prezident Jun a jeho kabinet stanné právo zrušili.

Opozice následně zahájila proces ústavní žaloby proti Junovi a uvedla, že v něm bude pokračovat, pokud nerezignuje. Jun se za vyhlášení stanného práva omluvil a uvedl, že to už neudělá, nicméně trval na tom, že vyhlášení stanného práva bylo vládním aktem k ochraně proti protistátním silám. Obecně se však věří, že vyhlášení bylo motivováno politickými spory s Národním shromážděním ovládaným opozicí kvůli opakovaným pokusům o odvolání Junových úředníků, odporu vůči jeho rozpočtu a různým skandálům, do nichž byli zapleteni on a jeho manželka. 14. prosince parlament odhlasoval ústavní žalobu a do rozhodnutí Ústavního soudu Juna zbavil prezidentských pravomocí. Následně byl Jun 15. ledna 2025 zatčen a 26. ledna 2025 obžalován ze vzpoury, čímž se stal prvním úřadujícím prezidentem v historii Jižní Koreje, který byl zatčen a obžalován. Po řízení před Ústavním soudem byl 4. dubna Jun odvolán z prezidentské funkce. V únoru 2026 byl odsouzen k doživotnímu vězení.

Předchozí události

Prezidentské volby Vyhlášení stanného práva předcházely spory v korejské politice a společnosti. Prezident Jun Sok-jol ze Strany lidové moci zvítězil ve volbách v roce 2022 nad kandidátem Demokratické strany I Če-mjongem rozdílem 0,73% hlasů, což byl nejtěsnější výsledek v historii Korejské republiky. Poté se překvapivě rozhodl přenést sídlo hlavy státu z tradičního Modrého domu na ministerstvo obrany, což byla nákladná a nepopulární změna. Poté následovaly další problémy a skandály, například incident se smrtící tlačenicí při Halloweenu v Soulu v roce 2022, který byl vládě dáván za vinu, nebo aféra prezidentovy ženy přistižené při přebírání dárku v podobě kabelky od Diora za dva tisíce dolarů a podezření, že se již dříve podílela na burzovních machinacích. Vlivem těchto událostí Junova obliba klesla na rekordně nízkých 17 procent. Ve volbách do Národního shromáždění v dubnu 2024 zvítězila opoziční Demokratická strana, která získala většinu 175 poslanců z 300 a začala blokovat prezidentovy kroky. Ze strany parlamentu došlo k podání návrhu na odvolání některých nejvyšších státních zástupců a odmítnutí vládního návrhu rozpočtu.

Krize zdravotnictví Krize ve zdravotnictví vypukla v únoru 2024 po oznámení nových vládních politik výrazně zvyšujících kvóty pro přijímání studentů medicíny. Tisíce rezidentů a stážistů od té doby podaly výpověď, což přimělo profesory lékařských fakult, aby převzali jejich práci. To vedlo k tomu, že pacienti s méně závažnými a neurgentními případy již nemohli být léčeni ve specializovaných zdravotnických zařízeních, což způsobilo finanční obavy ve velkých univerzitních nemocnicích a vyvolalo veřejné obavy ohledně včasného přístupu k lékařské péči.

Stanné právo

Vyhlášení stanného práva Prezident Jun Sok-jol vyhlásil stanné právo 3. prosince 2024 ve 22:27 korejského standardního času v přímém televizním přenosu. Bylo to poprvé od roku 1980, co bylo v Jižní Koreji stanné právo vyhlášeno. Ve svém prohlášení obvinil Demokratickou stranu ze sympatií k Severní Koreji a z provádění „protistátních aktivit“. Stranu označil za zločineckou organizaci, která spolupracuje se severokorejskými komunisty s cílem zničit zemi. náhled|260x260pixelů|Střety vojáků s demonstranty, 3. prosince 2024Vyhlášení stanného práva sklidilo ostrou kritiku jak ze stran opozice, tak Junovy vlastní strany. Předseda Národního shromáždění U Won-sik v 22:42 oznámil, že okamžitě svolá plenární zasedání za účelem zrušení nařízení o stanném právu a vyzval všechny zákonodárce, aby se shromáždili v budově parlamentu. Podle ústavy musí prezident a vláda stanné právo zrušit, pokud o to požádá nadpoloviční většina všech poslanců. Bezprostředně poté začaly střety policie s protestujícími u sídla parlamentu. Předseda vládnoucí strany Han Dong-hun prohlásil: "Vyhlášení stanného práva je špatně, společně s lidmi jej zastavíme." Předseda opozičních Demokratů I Če-mjong sdílel na YouTube videovzkaz, ve kterém prohlásil: "Pro vyhlášení stanného práva neexistuje žádné ospravedlnění. Nemůžeme dovolit armádě vládnout zemi... Přijďte prosím do Národního shromáždění a stůjte s námi." Bývalý prezident Mun Če-in oslovil armádu jako bývalý vrchní velitel v příspěvku na Facebooku a vyzval je, aby respektovali vůli lidu, nejednali proti Národnímu shromáždění a přísně dodržovali ústavní principy.

Prezidentem ustanovené Velitelství stanného práva ve 23:25 vydalo rozkaz o mimořádných opatřeních se zpětnou platností od 23:00. Tento rozkaz zakázal činnost parlamentu a politických stran a podřídil média vojenské kontrole. Stávkujícímu zdravotnickému personálu, včetně mediků, bylo nařízeno vrátit se do práce, jinak jim hrozilo zatčení. náhled|291x291pixelů|I Če-mjong přelézá zábrany u budovy parlamentu|vlevo

Plán na hromadné zatčení politiků a veřejných osobností Ve 22:28 ministr obrany Kim Jong-hjun nařídil, generálporučíku Jo In-hjongovi, aby jeho síly provedly zatčení politiků a dalších osobností z dříve schváleného seznamu. Podle pozdější výpovědi zástupce ředitele Národní zpravodajské služby (NIS) Hong Čang-wona mu prezident Jun zavolal v 22:53 a nařídil mu asistovat při zatýkání jeho politických protivníků. Hong také vypověděl, že generál In-hjong mu později předal seznam jednotlivců, kteří byli určeni k zatčení:

Lídr Demokratické strany I Čche-mjong Předseda Národního shromáždění I Won-sik Předseda Strany lidové moci Han Dong-hun Poslanec Demokratické strany Kim Min-sok Lídr Strany obnovy Koreje Čo Kuk Liberální novinář Kim Ou-čun Bývalý předseda Nejvyššího soudu Kim Mjong-su

Zásah ozbrojených sil v parlamentu Podle ministerstva obrany bylo k provádění stanného práva připraveno přibližně 1 580 vojáků, 107 vojenských vozidel, 12 vrtulníků Black Hawk a více než 9 000 kusů ostré munice.

Od 22:48 žádaly jednotky stanného práva opakovaně Velitelství obrany hlavního města o povolení k přeletu vrtulníků nad omezeným vzdušným prostorem za účelem obsazení budovy Národního shromáždění. Povolení bylo však opakovaně zamítnuto s odůvodněním, že účel letů nebyl jasný. K schválení došlo až ve 23:31. Celkem 24 vrtulníkových letů přepravilo 240 vojáků k Národnímu shromáždění, přičemž poslední let proběhl v 01:18 následujícího rána. Ve 23:04 Soulská metropolitní policie zablokovala všechny vchody do budovy Národního shromáždění aby zabránila zákonodárcům v přístupu na zasedání. Poslanci se však pokusili obejít policejní zátarasy a dostat se do budovy, přičemž někteří z nich dostali pomoc od civilistů. Lídr Demokratické strany I Če-mjong na internetu živě vysílal, jak přelézá 1,5metrový plot, aby se dostal do budovy. Předseda Národního shromáždění U Won-sik musel překonat plot stejným způsobem. Předseda Reformní strany I Čun-sok byl viděn při konfrontaci s policisty kvůli blokování vstupu poslanců, přičemž později uvedl, že někteří příslušníci policie vůbec nevěděli, jak mají postupovat.

Ve 23:50 se k parlamentu přiblížily vojenské vrtulníky UH-60P Black Hawk, což přimělo zákonodárce a jejich asistenty k vybudování barikád z nábytku uvnitř budovy. Na pozemcích Národního shromáždění přistály nejméně tři vrtulníky, zatímco další dva kroužily nad budovou. Během konfrontací uvnitř budovy došlo ke zraněním a vojáci rozbili okna několika poslaneckých kanceláří. Přístup do hlavního sálu zůstal zablokován barikádami z nábytku. V ulicích byly spatřeny obrněné vojenské vozy. Velitelství stanného práva rovněž nařídilo vystěhování novinářů z budovy prezidentské kanceláře v Soulu. Kolem 23:57 dorazili k parlamentu vojáci 707. jednotky speciálních misí, kteří se pokusili proniknout dovnitř. Došlo ke střetům se zaměstnanci a asistenty poslanců, kteří se jim snažili zabránit ve vstupu. Ve 00:45 vtrhlo do budovy Národního shromáždění přibližně 300 vojáků, rozbíjeli okna a pokusili se proniknout do hlavního sálu. Zaměstnanci však proti nim použili hasicí přístroje a podařilo se jim zabránit ve vstupu. Někteří vojáci se pokusili dostat dovnitř přes čtvrté patro, ale byli zastaveni zaměstnanci. Vojáci rozbili okna několika poslaneckých kanceláří a při střetech uvnitř budovy došlo ke zraněním. Nakonec se jim však nepodařilo dostat do hlavního jednacího sálu, jehož vchody byly zablokovány nábytkem. Mluvčí Demokratické strany An Kwi-rjong byla zachycena při pokusu zmocnit se zbraně vojáka, který na ni krátce namířil, na což reagovala slovy: „Nestydíte se?“ Video incidentu bylo zachyceno naživo OhmyNews a získalo miliony zhlédnutí na sociálních sítích.

Zásah ozbrojených sil v sídle Národní volební komise náhled|312x312bod|Vojáci opouštějící sídlo parlamentu po zrušení stanného práva, 4. prosince 2024Po vyhlášení stanného práva provedly ozbrojené složky zásahy v několika objektech Národní volební komise (NEC). Jednalo se o ústředí NEC v Kwačchonu v provincii Kjonggi (10 vojáků), výcvikové středisko NEC v Suwonu ve stejné provincii (130 vojáků) a Komisi pro posuzování volebních průzkumů v okrese Gwanak v Soulu (47 vojáků). Podle médií byly zaměstnancům NEC během zásahu odebrány mobilní telefony. Serverovnu v budově ústředí NEC obsadili příslušníci Skupiny pro ochranu zpravodajství (součást Velitelství obranného kybercentra, DCC). Jednotka byla vyzbrojena a její členové měli uniformy bez označení jednotek či identifikačních znaků. Vnější bezpečnost objektu zajišťovali vojáci Zvláštního výsadkového vojska a příslušníci Národní policie z oblastního ředitelství v jižní části provincie Kjonggi.

Zásah organizoval generálporučík Jo In-hjong, velitel DCC. Jo byl v minulosti kritizován za projevy sympatií k bývalým prezidentům Čon Du-hwanovi a No Tche-uovi. Jo v souvislosti s operací telefonicky kontaktoval policejního prezidenta, který následně poskytl policii k zajištění operace. Podle vyjádření generála Kima Jong-hjuna bylo účelem nasazení jednotek prověřit možnost volebního podvodu při volbách do Národního shromáždění v dubnu 2024. Tyto podezření byly šířeny také některými krajně pravicovými youtubery. Obvinění z volebních podvodů však byla opakovaně vyvrácena oficiálními orgány. Poslanec I Jun-sok z Reformní strany uvedl, že prezident Jun již dříve opakovaně hovořil o volebních podvodech během jejich setkání, když působil jako předseda vládní Strany lidové moci; rovněž kritizoval prezidenta Juna za údajné přejímání konspiračních teorií a uvedl, že prezident je obklopen lidmi, kteří těmto teoriím věří.

Zrušení stanného práva