Jacques Hotteterre, též Jacques-Martin Hotteterre, zvaný le Romain, (29 září 1673, Paříž – 16. července 1763, Paříž) byl francouzský hudební skladatel a flétnista.

Životopis Jacques Hotteterre se narodil 29 září 1673. Pocházel ze slavné rodiny výrobců dechových nástrojů z La Couture v Normandii. Rodina Hotteterrů byla známá tím, že kolem roku 1670 přinesla velké inovace do stavby dechových nástrojů, zejména flétny, kterou zkonstruovali jako třídílnou – tento vynález nelze připsat konkrétnímu členovi rodiny – a hoboje jehož vynález je připisován jeho dědu Jeanovi. Jacques Hotteterre byl se svým otcem Martinem, proslulým výrobcem fléten, jenž vytvořil i konkrétní nástroje používané Jean-Baptistem Lullym, nejnadanějším členem rodiny.

Přezdívku le Romain, Říman, získal po svém pobytu v Římě. Je s ním třeba ztotožnit zmínku o "Monsù Giacomo mastro di flauto" (Monsieur Jacques maître de flûte), který byl doložen na dvoře markýze Francesca Marii Ruspoliho v Římě od října 1698 do července 1700.

V 1705 se stal hobojistou u dvora v Grande Écurie, později flétnistou v jiném dvorním ansámblu la Chambre du Roy. Za svůj věhlas vděčí svému hráčskému talentu na flétnu, pro kterou napsal řadu skladeb a doplnil tehdy nepříliš rozsáhlý repertoár (zejména skladby pro flétny a různé nástroje od Marina Maraise a Michela de La Barre).

Vynikající nástrojař, skladatel a hudebník velkého talentu, zanechal potomstvu díla jako Suites de pièces à deux flûtes (1712), Duo et rondeau (1708) ad., ale i díla metodického a vzdělávacího zaměření, např. jako L'art de préluder sur la flûte traversière (1719) a Principes de la flûte traversière ou flûte d'Allemagne, de la flûte à bec ou flûte douce et du hautbois (1707), vydaného v několika vydáních včetně dobových překladů do vlámštiny a angličtiny.

V roce 1728 se v Paříži oženil s Élisabeth-Geneviève Charpentier, dcerou notáře a vnučkou králova rádce. Získané věno mu spolu s dědictvím po otci Martinovi umožnilo osvobodit se od manuální práce a věnovat se umění, tvorbě a učení.

Jacques Hotteterre zemřel 17. července 1763. Jeho povinnosti po něm převzal syn Jean-Baptiste, který je vykonával až do své vlastní smrti v roce 1770. Jacquesova dcera Marie-Geneviève se provdala 2. ledna 1763 za Clauda Balbastra a této svatby se účastnili význační hudebníci té doby, jako Jean-Philippe Rameau a Jean-Joseph Cassanéa de Mondonville.

Pocty V La Couture-Boussey, odkud rodina Hotteterrů pocházela, je na jeho počest pojmenována ulice "Jacques Hotteterre".

Jeho portrét lze nalézt na průčelí vodárenské věže u vstupu do města.

Dílo Opus 1 : Principes de la flûte traversière, ou flûte d'Allemagne, de la flûte à bec ou flûte douce et du hautbois, divisez par traitez (1707). Op. 2 : Premier livre de pièces pour la flûte traversière et autres instruments avec la basse (1708). Op. 3 : Sonates en trio pour les flûtes traversières et a bec, violon, hautbois (1712). Op. 4 : Première suitte de pièces suite de pièces à deux dessus, sans basse continue. Pour les flûtes-traversières, flûtes à bec, violes" (1712). Op. 5 : Deuxième livre de pièces pour la flûte traversière et autres instruments avec la basse (1715). Op. 6 : Deuxième suite de pièces à deux dessus pour les flûtes-traversières, flûtes à bec, violes, etc. avec une basse adjoutée et sans altération des dessus, laquelle on y pourra joindre pour le concert" (1717). Op. 7 : L'art de Préluder (1719). Op. 8 : Troisième suite de pièces à deux dessus (1722). Op. 9 : Concert de Rossignol (ztraceno). Op. 10 : Méthode pour la Musette contenant des principes, par un recueil d'airs et quelques préludes (1738).

Airs et brunettes à deux et trois dessus avec la basse - Tirez des meilleurs autheurs (1721). Publication posthume de pièces pour flûte et basse continue de son frère Jean Hotteterre en 1722, avec une suite de Jacques-Martin. Arrangement de pièces de Robert Valentine pour deux flûtes. Édition de pièces de Francesco Torelio pour deux flûtes. Arrangement de trios d'Albinoni (ztraceno).

Odkazy

Reference

Literatura Tula Giannini. Jacques Hotteterre le Romain and His Father, Martin: A Re-Examination Based on Recently Found Documents; In: Early Music, Oxford University Press, vol. 21 (1993), no 3,‎ pp. 377-386+389-390+393-395 (DOI 10.1093/em/XXI.3.377).

Ernest Thoinan. Les Hotteterre et les Chédeville, Paris, Edmont Sagot, 1894.

Externí odkazy

Kategorie:Francouzští flétnisté Kategorie:Francouzští hudební skladatelé Kategorie:Výrobci hudebních nástrojů Kategorie:Hobojisté Kategorie:Francouzští hudební pedagogové Kategorie:Osobnosti Ancien Régime Kategorie:Narození v roce 1673 Kategorie:Narození 29. září Kategorie:Narození v Paříži Kategorie:Úmrtí v roce 1763 Kategorie:Úmrtí 16. července Kategorie:Úmrtí v Paříži Kategorie:Muži