Aberdeenský bestiář, který je dnes uložen v Knihovně Aberdeenské univerzity ve Skotsku, je iluminovaný rukopis pocházející z Anglie . Jedná se o bestiář ze 12. století, který je poprvé zmíněn v roce 1542 v inventáři Staré královské knihovny ve Westminsterském paláci. Kvůli podobnostem je často považován za "sesterský" rukopis Ashmolského bestiáře. Často je také zmiňována souvislost mezi starořeckým didaktickým textem Physiologus a Aberdeenskému bestiáři podobnými rukopisy. Informace o původu rukopisu a patronech jsou nepřímé, i když s největší pravděpodobností pochází ze 12. století a byl ve vlastnictví bohatého církevního mecenáše ze severní nebo jižní Anglie.
Historie Aberdeenský bestiář spolu s Ashmolským bestiářem považuje profesorka dějin umění Xenia Muratová za "díla různých umělců patřících však do stejného uměleckého prostředí". Kvůli jejich "nápadné" podobnosti jsou často srovnávány a učenci je popsali jako "sesterské rukopisy".James, M. R. (1928). The Bestiary. Oxford: Roxburghe Club. s. 14ff., 55–59. Medievalista Montague Rhodes James považoval Aberdeenský bestiář za repliku Ashmolského bestiáře. Podobný názor vyjádřilo i mnoho dalších odborníků na dějiny umění.
Původ Původní patron obou bestiářů, Aberdeenského i Ashmolského, byl považován za vysoce postaveného člena společnosti, mohl to být princ, král nebo jiný významný církevní hodnostář či klášter. Jelikož však část týkající se klášterního života, která byla běžně zobrazována v rukopise Aviarium, chybí, zůstává původní patron nejistý a je méně pravděpodobné, že by šlo o člena církve. Aberdeenský bestiář byl po většinu své historie uchováván v církevních a klášterních objektech. V určitém okamžiku se však stal součástí sbírky anglické královské knihovny. V bestiáři lze najít razítko královské knihovny Westminsterkého opatství z doby vlády Jindřicha VIII. Jak král rukopis získal, zůstává neznámé, ale pravděpodobně byl zabaven v blíže neznámém klášteře. Podle opotřebení okrajů stránek se zdá, že rukopis byl hojně čten.
Přibližně v době, kdy se skotský král Jakub I. Stuart stal králem Anglie, byl bestiář předán Marischal College v Aberdeenu ve Skotsku. Rukopis se dochoval ve fragmentárním stavu, protože mnohé iluminace byly jednotlivě odstraněny jako miniatury. Stalo se tak pravděpodobně spíše z osobních, než finančních důvodů. Rukopis se od roku 1542 nachází v knihovně v Aberdeenu ve Skotsku.
Popis
Materiál náhled|Folio 2 Verso|vlevoAberdeenský bestiář je zlacený, bohatě zdobený rukopis obsahující velké miniatury. Při jeho výrobě byly použity jedny z nejkvalitnějších pigmentů, pergamenů a zlata, které byly v době jeho vzniku známy. Některé části rukopisu, například folio 8 recto, obsahují dokonce zašlé stříbrné listy. Původní patron byl dostatečně bohatý na to, aby si mohl dovolit tyto materiály při výrobě použít, což umělcům a písařům umožnilo svobodu kreativity při tvorbě tohoto rukopisu. Umělci byli profesionálně školeni a experimentovali s novými technikami, například s těžkými a lehkými lazurami, silnými a tmavými linkami a použitím kontrastních barev.
Akvamarínová barva, která se vyskytuje v Aberdeenském bestiáři, v Ashmolském bestiáři použita nebyla. Aberdeenský rukopis je plný filigránových rostlinných motivů a iniciál zdobených plátkovým zlatem. Předpokládá se, že původním místem výroby bylo město Canterbury, které bylo ve 13. století proslulé výrobou luxusních knih.
Styl náhled|Folio 13 Recto: Satyr Řemeslná zručnost prokázaná při výrobě Ashmolského i Aberdeenského bestiáře naznačuje podobnost mezi jejich iluminátory i písaři. Vzhledem k jejich stylistické podobnosti a s přihlédnutím ke skutečnosti, že byly vyrobeny z nejlepších materiálů své doby, vědci odhadují, že vznikly přibližně deset let po sobě. Stylisticky si jsou oba rukopisy velmi podobné, ale v Aberdeenském bestiáři jsou iluminace postav objemnější a méně energické, než v Ashmolském bestiáři. Použití barev v rukopisu mohlo mít potenciálně biblický význam, neboť používání barev mělo na počátku 13. století různé významy. Celkový styl vyobrazení lidských postav i použití barev velmi připomíná římskou mozaiku, zejména s důrazem na detail v drapériích. Kruhy a ovály polorealisticky zobrazují zvýraznění v celém rukopise. Způsob, jakým jsou stínována zvířata v románském stylu pomocí pásků k vyjádření objemu a tvaru, se podobá stylu použitému v Bibli z Bury ze 12. století, která vznikla v katedrále Bury St Edmunds. Aberdeenský bestiář také vykazuje stylistické podobnosti s pařížskými žaltáři z Canterbury. Část Aviary se podobá Aviariiu, což je známý klášterní text ze 12. století.
Odchylku od tradičního použití barev lze spatřit ve foliích jako je tygr, satyr a jednorožec, stejně jako v mnoha dalších. Satyr v tomto bestiáři se téměř shoduje se satyrskou částí staršího Worksopského bestiáře. V Aberdeenském bestiáři jsou také malé barevné poznámky, které jsou často k vidění v podobných rukopisech datovaných do období mezi lety 1175 a 1250. Tyto poznámky jsou podobné mnoha dalším poznámkám napsaným po stranách rukopisu a pravděpodobně je vytvořil malíř, aby si připomněl zvláštní okolnosti. Tyto poznámky se v textu vyskytují nepravidelně.Stiremann, Patricia (1982). La France de Philippe Auguste. Le temps des mutations. Paris: Nouvelles pratiques en matiere d’enluminure au temps de Philippe Auguste. S. 955–980.
Iluminace náhled|Folio 56 Recto: fénix Folio strana 1 až 3 recto zobrazuje výjevy z Genesis 1: 1–25, která je v rukopise znázorněna velkou celostránkovou iluminací biblického stvoření světa. Folio 5 recto zobrazuje Adama, který je zobrazen jako velká postava obklopená plátkovým zlatem a tyčící se nad ostatními. Výjev je označen jako "Adam pojmenovává zvířata", čímž začíná kompilace bestiární části rukopisu. Folio 5 verso zobrazuje čtyřnožce, hospodářská zvířata, divoká zvířata a stáda zvířat. Folio 7 až 18 recto zobrazuje velké kočky a další šelmy, jako jsou vlci, lišky a psi. Mnoho stránek od začátku této části, například folio 11 verso s hyenou, má v sobě drobné dírky, které byly pravděpodobně použity k mapování a kopírování předlohy do nového rukopisu. Folio 20 verso až 28 recto zobrazuje hospodářská zvířata, jako jsou ovce, koně a kozy. Na foliu 24 až 25 jsou vyobrazena malá zvířata, jako jsou kočky a myši. Strany 25 recto až 63 recto obsahují vyobrazení ptáků a folia 64 recto až 80 recto zobrazuje plazy, červy a ryby. Folia 77 až 91 verso zobrazují stromy a rostliny a další přírodní prvky, například přirozenost člověka. Koncová folia rukopisu od folia 93 recto do 100 recto zobrazují kameny a skály.
Chybějící folia Na foliu 6 recto bylo pravděpodobně zamýšleno zobrazení lva podobně jak je tomu v Ashmolském bestiáři, ale v tomto případě byly stránky ponechány prázdné, i když jsou zde značky okrajových čar. Na rozdíl od ashmolského bestiáře na foliu 9 verso chybí některé listy, které měly pravděpodobně obsahovat vyobrazení antilopy, jednorožce, rysa, gryfa a části slona. U folia 21 verso se také předpokládá, že chybí dvě iluminace, a to vola, velblouda, dromedára, osla, osla asijského a části koně. Také na foliu 15 recto chybí některé listy, které měly obsahovat krokodýla, mantikoru a části parandra. Tato folia jsou považována za chybějící při srovnání Aberdeenského rukopisu s rukopisem ashmolským a dalšími podobnými bestiáři.
Obsah Folio 1 recto: Stvoření nebe a země (Genesis 1: 1–5) Folio 1 verso: Stvoření vody a oblohy (Genesis 1: 6–8) Folio 2 recto: Stvoření ptáků a ryb (Genesis 1: 20–23) Folio 2 verso: Stvoření zvířat (Genesis 1: 24–25) Folio 3 recto: Stvoření člověka (Genesis 1: 26–28, 31, 2: 1–2) Folio 5 recto: Adam pojmenovává zvířata (Isidor ze Sevilly, Etymologiae, Kniha XII, i, 1–2) Folio 5 verso: Zvířata (Animal) (Isidor ze Sevilly, Etymologiae, Kniha XII, i, 3) Folio 5 verso: Čtyřnožci (Quadrupes) (Isidor ze Sevilly, Etymologiae, Kniha XII, i, 5) Folio 5 verso: Dobytek (Pecus) (Isidor ze Sevilly, Etymologiae, Kniha XII, i, 5–6) Folio 5 verso: Zvířata na nošení břemen (Iumentum) (Isidor ze Sevilly, Etymologiae, Kniha XII, i, 7) Folio 5 verso: Stádo (Armentum) (Isidor ze Sevilly, Etymologiae, Kniha XII, i, 8)
Šelmy (Bestiae) Folio 7 recto: Lev (Leo) (Physiologus, Kapitola 1; Isidor ze Sevilly, Etymologiae, Kniha XII, ii, 3–6) Folio 8 recto: Tygr (Tiger) (Isidor ze Sevilly, Etymologiae, Kniha XII, ii, 7) Folio 8 verso: Leopard (Pard) (Isidor ze Sevilly, Etymologiae, Kniha XII, ii, 10–11) Folio 9 recto: Panter (Panther) (Physiologus, Kapitola 16; Isidor ze Sevilly, Etymologiae, Kniha XII, ii, 8–9) Folio 10 recto: Slon (Elephans) (Isidor ze Sevilly, Etymologiae, Kniha XII, ii, 14; Physiologus, Kapitola 43; Svatý Ambrož, Hexaemeron, Kniha VI, 35; Gaius Julius Solinus, Collectanea rerum memorabilium, xxv, 1–7) Folio 11 recto: Bobr (Castor) Folio 11 recto: Ibex (Ibex) (Hugh z Fouilloy, II, 15) Folio 11 verso: Hyena (Yena) (Physiologus, Kapitola 24; Solinus, Collectanea rerum memorabilium, xxvii, 23–24) Folio 12 recto: Crocotta (Crocotta) (Solinus, Collectanea rerum memorabilium, xxvii, 26) Folio 12 recto: Bonnacon (Bonnacon) (Solinus, Collectanea rerum memorabilium, xl, 10–11) Folio 12 verso: Opice (Simia) Folio 13 recto: Satyr (Satyrs) Folio 13 recto: Jelen (Cervus) Folio 14 recto: Koza (Caper) Folio 14 verso: Koza bezoárová (Caprea) Folio 15 recto: Jednorožec (Monoceros) (Solinus, Collectanea rerum memorabilium, lii, 39–40) Folio 15 recto: Medvěd (Ursus) Folio 15 verso: Leucrotta (Leucrotta) (Solinus, Collectanea rerum memorabilium, lii, 34) Folio 16 recto: Parandrus (Parandrus) (Solinus, Collectanea rerum memorabilium, xxx, 25) Folio 16 recto: Liška (Vulpes) Folio 16 verso: Eale (Eale) (Solinus, Collectanea rerum memorabilium, lii, 35) Folio 16 verso: Vlk (Lupus) Folio 18 recto: Pes (Canis)
Hospodářská zvířata (Pecora) Folio 20 verso: Ovce (Ovis) (Isidor ze Sevilly, Etymologiae, Kniha XII, i, 9; Svatý Ambrož, Hexaemeron, Knih VI, 20) Folio 21 recto: Ovce (Vervex) (Isidor ze Sevilly, Etymologiae, Kniha XII, i, 10) Folio 21 recto: Beran (Aries) (Isidor ze Sevilly, Etymologiae, Kniha XII, i, 11) Folio 21 recto: Jehně (Agnus) (Isidor ze Sevilly, Etymologiae, Kniha XII, i, 12; Svatý Ambrož, Hexaemeron, Kniha VI, 28) Folio 21 recto: Kozel (Hircus) (Isidor ze Sevilly, Etymologiae, Kniha XII, i, 14) Folio 21 verso: Kůzle (Hedus) (Isidor ze Sevilly, Etymologiae, Kniha XII, i, 13) Folio 21 verso: Kanec (Aper) (Isidor ze Sevilly, Etymologiae, Kniha XII, i, 27) Folio 21 verso: Volek (Iuvencus) (Isidor ze Sevilly, Etymologiae, Kniha XII, i, 28) Folio 21 verso: Býk (Taurus) (Isidor ze Sevilly, Etymologiae, Kniha XII, i, 29) Folio 22 recto: Kůň (Equus) (Isidor ze Sevilly, Etymologiae, Kniha XII, i, 41–56; Hugh z Fouilloy, III, xxiii) Folio 23 recto: Mula (Mulus) (Isidor ze Sevilly, Etymologiae, Kniha XII, i, 57–60)
Malá zvířata (Minuta animala) Folio 23 verso: Kočka (Musio) (Isidor ze Sevilly, Etymologiae, Kniha XII, ii, 38) Folio 23 verso: Myš (Mus) (Isidor ze Sevilly, Etymologiae, Kniha XII, iii, 1) Folio 23 verso: Kuna (Mustela) (Isidor ze Sevilly, Etymologiae, Kniha XII, iii, 2; Physiologus, Kapitola 21) Folio 24 recto: Krtek (Talpa) (Isidor ze Sevilly, Etymologiae, Kniha XII, iii, 5) Folio 24 recto: Ježek (Ericius) (Isidor ze Sevilly, Etymologiae, Kniha XII, iii, 7; Svatý Ambrož, Hexaemeron, VI, 20) Folio 24 verso: Mravenec (Formica) (Physiologus, 12; Svatý Ambrož, Hexaemeron, Kniha VI, 16, 20)
Ptáci (Aves) Folio 25 recto: Pták (Avis) Folio 25 verso: Holub (Columba) Folio 26 recto: Holubice a jestřáb (Columba et Accipiter) Folio 26 verso: Holub (Columba) Folio 29 verso: Severní vítr a Jižní vítr (Aquilo et Auster ventus) Folio 30 recto: Jestřáb (Accipiter) Folio 31 recto: Hrdlička (Turtur) Folio 32 verso: Palma (Palma) Folio 33 verso: Cedr (Cedrus) Folio 34 verso: Pelikán (Pellicanus) Folio 35 verso: Kvakoš (Nicticorax) Folio 36 recto: Dudek (Epops) Folio 36 verso: Straka (Pica) Folio 37 recto: Krkavec (Corvus)