náhled|Buddhistická socha původem z Malediv, Národní muzeum Srí Lanky, Kolombo Buddhismu byl na Maledivách převládajícím náboženstvím minimálně do 12. století. Kdy a jak se na ostrovy buddhismus dostal, není známo.
Historie náhled|Pozůstatky hawitty, ostrov Fuvahmulah, 1922 Zájem západního světa o archeologické nálezy maledivských raných kultur započal prací Harryho Charlese Purvise Bella, britského komisaře Cejlonské státní správy. Bell v roce 1879 na těchto ostrovech ztroskotal a poté se na Maledivy několikrát vrátil, aby prozkoumal starověké buddhistické ruiny. Studoval také starověké stúpy zvané hawitta či ustubu (), které se nachází na mnoha atolech.HCP Bell, The Máldive Islands: An account of the Physical Features, History, Inhabitants, Productions and Trade. Colombo 1883
Bell tvrdil, že starověcí Maledivané následovali théravádový buddhismus podobně jako Sinhálci na Srí Lance. Archeologické nálezy, které uchovává Národní muzeum v Male, však odpovídají spíše mahájánové a vadžrajánové ikonografii.Xavier Romero-Frias, The Maldive Islanders, A Study of the Popular Culture of an Ancient Ocean Kingdom.
Podle maledivské legendy vstoupil na Maledivy ze severu (Ihavandhu) princ Koimala, původem z Indie nebo Srí Lanky, a stal se prvním králem z dynastie Theemuge. Předtím byly Maledivy osídlovány lidmi drávidského původu pocházejícími z nejbližších pobřežních oblastí. Jednou z těchto skupin je i Giravaaru, která se hlásí ke svým starověkým předkům tamilského původu. Je však nepravděpodobné, že by se jednalo o jediné rané osadníky Malediv. Na významu jim však přidává skutečnost, že jsou zmíněny v legendě o založení hlavního města a královské vlády v Male. Lidé z Giraavaru byli jen jednou z ostrovních skupin před zavedením buddhismu a před příchodem severní královské dynastie a zřízením centralizované správy a politiky.
Staří maledivští králové byli vyznavači buddhismu a z tohoto období pochází i první maledivské spisy a umělecká díla v podobě vysoce rozvinutého sochařství a architektury. O konverzi k islámu se zmiňují starověké edikty napsané na měděných destičkách z konce 12. století. Existuje také lokálně známá legenda o cizím světci (podle různých verzí perského nebo marockého původu), který si podmanil démona známého jako Rannamaari.
Kdy přesně začal buddhismus upadat a nakonec úplně zanikl, není jisté. Je pravděpodobné, že přetrvával i po určitou dobu po konverzi k islámu, kvůli obtížnosti šíření náboženství v takto náročném geografickém prostředí. Znamenalo to, že různé oblasti byly islámským náboženstvím ovlivněny s různou intenzitou a tak některé skupiny ostrovanů si buddhistické zvyky udrželi po delší dobu. Dlouho po konverzi k islámu byl buddhistický vliv stále výrazný i v mladší maledivské architektuře, umění a ikonografii. Několik buddhistických staveb bylo přeměněno na islámské či světské stavby.
Případ vandalismu na buddhistických sochách V únoru 2012 pronikla skupina islámských extrémistů do Národního muzea v Male a poškodila muzejní sbírku předislámských soch. Při tomto útoku byla téměř celá sbírka třiceti buddhistických soch pocházejících z 6. až 12. století zničena či vážně poškozena. Podle prohlášení zaměstnanců muzea byly s přihlédnutím k velmi křehkému materiálu, ze kterého byly sochy vyrobeny (korál či vápenec), v opravitelném stavu pouze dva nebo tři exempláře.Bajas, Vikas (13 February 2012). "Vandalism at Maldives Museum Stirs Fears of Extremism". The New York Times. Dostupné online
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Maledivy Kategorie:Maledivská kultura Kategorie:Dějiny Malediv