Unnur Benediktsdóttir Bjarklind (6. srpna 1881, Þingeyjarsýsla – 10. dubna 1946, Reykjavík) byla islandská novoromantická básnířka a prozaička publikující pod pseudonymem Hulda.HEGER, Ladislav a kol. Slovník spisovatelů – Dánsko, Finsko, Norsko, Švédsko, Førské ostrovy, Island, Nizozemí, Belgie, Praha: Odeon 1967. S. 73.HARTLOVÁ, Dagmar a kol. Slovník severských spisovatelů, Praha: Libri 1998. S. 89.
Život a dílo Narodila se v rodině sedláka, knihovníka a sociálního aktivisty na severu Islandu. Její otec byl uznávanou kulturní osobností a v jeho domě sídlila okresní knihovna. Od svých rodičů a domácích učitelů získala dobré vzdělání. Také soukromě studovala v Reykjavíku v letech 1903-1904. Roku 1905 se provdala za Sigurðura Bjarklinda Sigfússona, který byl ředitelem obchodního sdružení v Húsavíku a kde s ním žila. S manželem měli čtyři děti, z nichž první zemřelo.Unnur Benediktsdóttir Bjarklind. The History of Nordic Women's Literature. Dostupné online V roce 1935 se s manželem přestěhovala do Reykjavíku, kde v roce 1946 po dlouhé a těžké nemoci zemřela.KRISTJÁNSDÓTTIR, Dagný. The Daily Refrain. The History of Nordic Women's Literature. Dostupné online
Psát začala již v mladém věku a její první básně vyšly v listopadu roku 1901 v ženském časopisu Framsókn (Pokrok) pod pseudonymem Hulda, který poté používala (ve skandinávské mytologii je hulda jméno pro čarodějku, obryni nebo vílu a ve staré severštině to znamená tajný nebo skrytý.HULTKRANTZ, Åke. Vem är vem i nordisk mytologi: gestalter och äventyr i Eddans gudavärld, Stockholm: Rabén & Sjögren 1991. S. 50.) Debutovala v roce 1909 poměrně úspěšnou básnickou sbírkou Kvæði (Básně), která obsahuje lyrickou přírodní poezii a některé metafory naznačující utlačované postavení žen. Kritika oceňovala zejména jemný rytmus básní a jejich ženskou krásu.
Navzdory křehkému zdraví a povinnostem ženy v domácnosti byla Hulda plodnou spisovatelkou. Vydala sedm svazků poezie a jedenáct svazků prozaických děl (pohádky, povídky, črty i dvoudílný román). Pomohla uvést novoromantismus do islandské literatury. Ve svých prvních třech básnických sbírkách experimentovala s formou. Inspirovala se symbolistickou poezií, upřednostňovala rytmus a zvukomalebnost před tradiční prozódií. Držela se aliterace, ale měnila rýmy a délku strof. Stala se jednou z průkopnic poezie v próze v rámci islandské literatury. Jejím dalším přínosem v lyrice bylo využití forem lidové poezie pro vyjádření tužeb, snů a úzkostí mladé ženy. Její díla se vyznačují zpěvností a něžnou citovostí, a to i poté, co u ní sny mládí o nespoutané volnosti pominuly a spisovatelka, smířená s tradičním údělem hospodyně, psala díla o krásách zidealizovaného venkovského života.HUMPÁL, Martin. KADEČKOVÁ, Helena. PARENTE-ČAPKOVÁ, Viola. Moderní skandinávské literatury 1870-2000. Praha: Karolinum 2015. S. 325. Výberová bibliografie Kvæði (1909, Básně), básnická sbírka. Nejoriginálnějším přínosem pro islandskou literaturu v této básnické sbírce je vzkříšení žánru lidových rýmů „þulur“, který autorka obohatila o metafory, asociace a symboliku, které se nevyskytují ve staré lidové tradici. Æskuástir (1915-1919, Mladé lásky), povídky, dva díly. Syngi, syngi svanir mínir (1916, Zpívejte, zpívejte mé labutě), básnická sbírka. Tvær sögur (1918, Dva příběhy), povídky. Segðu mér að sunnan (1920, Řekni mi o jihu), básnická sbírka Myndir (1924, Obrázky), sbírka povídek, ve které se objevují jedny z prvních islandských básní v próze. Við ysta haf (1926, U nejvzdálenějšího moře), básnická sbírka. Berðu mig upp til skýja (1930, Vynes mě do oblak), pohádky. Þú hlustar, Vör (1933, Poslouchej, Vör), básnická sbírka (Vör je v severské mytologii bohyně moudrosti a opatrnosti). Undir steinum (1936, Pod kameny), povídky. Dalafólk (1936-1939, Lidé z údolí), román, dva díly. V románu autorka idealizuje venkovský život, což byla reakce na útok Halldóra Laxnesse na morálku zemědělské komunity v románu Sjálfstætt fólk (1934-35, Svobodný lid). Autorčino dílo řeší konflikt mezi touhou po svobodě (i erotické) na jedné straně, a na druhé straně mezi požadavky společnosti. Autorčini hrdinové a hrdinky mají silný charakter, jsou zakotveni v zemi, v rodině, ve starých hodnotách a tradicích. Město, socialismus a dělnické hnutí jsou odsuzovány jako prvky ničící tento harmonický život. Fyrir miðja morgunsól (1938, Před poledním sluncem), pohádky. Skrýtnir náungar (1940, Podivní lidé), povídky. Bogga og búálfurinn (1942, Bogga a farmářský skřítek), pohádka. Hver á áser fegra fiðirland? (1944, Kdo má krásnější vlast?), báseň ze souboru Söngvar helgaðir Þjóðhátíðardegi Íslands 17. júní 1944 (Písně věnované Islandskému národnímu dni 17. června 1944), napsaném u příležitosti založení Islandské republiky v roce 1944, která byla jednou ze dvou básní (druhá byla od Jóhannese úr Kötluma), které získaly první cenu v pořádané soutěži.Hulda-Hver á sér fegra föðurland, Menningarfélag Akureyrar. Dostupné online Í ættlandi mínu, sögur af íslenzku fólki (1945, V mé domovině, povídky o islandských lidech), povídky Söngur starfsins (1946, Píseň práce), básnická sbírka. Svo líða tregar (1951, Tak pomalu), posmrtně vydaná básnická sbírka. Úr minningablöðum (1961, Z memoárů), posmrtně vydané paměti.
Odkazy Reference
Externí odkazy Hulda (islandsk forfatter). Store norske leksikon. Dostupné online Bjarklind, Unnur Benediktsdóttir. Petrucci Music Library (IMSLP). Dostupné online Hulda (Unnur Benediktsdóttir Bjarklind). Skáld.is. Dostupné online GUTTORMSSON, Natalie. Hulda: Pioneer of Prose Poetry. Icelandic Roots. Dostupné online Unnur Benediktsdóttir “Hulda” Bjarklind. Find a Grave. Dostupné online
Kategorie:Islandské spisovatelky Kategorie:Islandští básníci Kategorie:Spisovatelé píšící islandsky Kategorie:Novoromantičtí spisovatelé Kategorie:Spisovatelky Kategorie:Narození v roce 1881 Kategorie:Narození 6. srpna Kategorie:Narození na Islandu Kategorie:Úmrtí v roce 1946 Kategorie:Úmrtí 10. dubna Kategorie:Úmrtí v Reykjavíku Kategorie:Ženy