náhled|Modul Blue Ghost M1 společnosti Firefly Aerospace na Měsíci, kde dosedl 2. března roku 2025 Tento seznam uvádí události související s kosmonautikou, které se uskutečnily roku 2025.
Základní statistika V roce 2025 do vesmíru v 8 kosmických lodích odletělo celkem 28 lidí, z toho 19 při svém prvním kosmickém letu. Tři státy – Malta, Norsko a Austrálie – se dočkaly svého vůbec prvního astronauta. Čtyři z dřívějších astronautů v roce 2025 zemřeli.
Během roku se uskutečnilo: 325 startů raket na orbitální dráhy Země (z toho 315 úspěšných a 10 neúspěšných) a 87 suborbitálních letů (včetně 5 letů sestavy Starship/Super Heavy), 3 přistání automatických sond na Měsíci (z toho 1 úspěšné, 1 částečně úspěšné a 1 neúspěšné), 17 přistání kosmických lodí a automatických sond nebo jejich částí na Zemi po řízeném průletu atmosférou (z toho 16 úspěšných a 1 částečně úspěšné).
Lidé a kosmické agentury V přehledu jsou shrnuty zásadní události týkající se minulých, současných i budoucích kosmonautů a astronautů a klíčových událostí týkajících se kosmických agentur.
1. ledna – Počátkem roku žilo 491 bývalých a současných kosmonautů a astronautů (z celkem 623 osob, které absolvovaly alespoň jeden orbitální kosmický let, již 132 zemřelo). Dalších asi 30 lidí absolvovalo nebo absolvuje základní výcvik a připravují se na své první zařazení do budoucích posádek a první lety. 20. ledna – Nový americký prezident Donald Trump v den převzetí své funkce jmenoval zastupující ředitelkou NASA (Acting Administrator) Janet Petro, ředitelku Kennedyho vesmírného střediska. Ta agenturu povede do okamžiku, než Senát Kongresu USA schválí Trumpovu nominaci na obsazení funkce řádného administrátora. Do ní prezident počátkem prosince 2024 navrhl podnikatele a komerčního astronauta Jareda Isaacmana. 28. února – Čínská agentura CMSA a Pákistánské komise pro výzkum vesmíru uzavřely dohodu, podle níž čínská strana vybere a vycvičí pákistánské kosmonauty a vyšle je na misi na čínskou Vesmírnou stanici Tchien-kung. Předpokládá se, že výběr skončí zhruba za rok a první kosmonaut Pákistánu by po dokončení výcviku odletěl na stanici společně s čínskými kosmonauty na krátkodobou misi. 21. května – Česká vláda schválila návrh ministra dopravy Martina Kupky na financování vesmírné mise českého rezervního astronauta Evropské kosmické agentury (ESA) Aleše Svobody na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS). Náklady ve výši asi 2 miliard korun rozloží do tří let a uhradí je prostřednictvím ESA. Svobodova mise by se měla uskutečnit na přelomu let 2027 a 2028 a vláda již pro ni nedávno vybrala 14 výzkumných experimentů. 31. května – Americký prezident Donald Trump stáhnul svou nominaci podnikatele a komerčního astronauta Jareda Isaacmana do funkce ředitele NASA. Stalo se tak jen pár dní před senátním hlasováním, které mělo nominaci potvrdit. Bílý dům změnu postoje vysvětlil potřebou, aby příští vedoucí pracovník NASA byl v naprostém souladu s prezidentovým programem America First. 4. června – Po krátké nemoci zemřel ve věku 76 let první kanadský astronaut Marc Garneau. Při svých 3 misích v amerických raketoplánech Space Shuttle v letech 1984, 1996 a 2000 strávil ve vesmíru 29 dní a 2 hodiny. Později byl ředitelem Kanadské kosmické agentury (CSA), poslancem tamní dolní sněmovny, ministrem dopravy a ministrem zahraničních věcí. 9. července – Donald Trump jmenoval novým zastupujícím administrátorem NASA Seana Duffyho, ministra dopravy ve svém kabinetu. Ten ve funkci nahradil Janet Petro, která ji vykonávala od Trumpovy inaugurace 20. ledna 2025. 3. srpna – Talgat Musbajev, ruský kosmonaut kazašského původu, zemřel ve věku 74 let. V roce 1994 se stal prvním Kazachem ve vesmíru, byť pod ruskou vlajkou, a další dva lety absolvoval v letech 1998 a 2001, přitom dvakrát navštívil stanici Mir a jednou ISS. Ve vesmíru strávil celkem 341 dní a 10 hodin a celkem 8× vystoupil do volného prostoru. Později byl ředitelem Kazašské národní kosmické agentury (Kazkosmos). 7. srpna – Ve věku 97 let zemřel americký astronaut Jim Lovell. Byl znám především jako velitel kosmické lodi Apollo 13. Let se v dubnu 1970 z cesty za celkově třetím přistáním lidí na Měsíci změnil v boj o život trojčenné posádky poté, co servisní modul Apolla významně poškodila porucha. Lovell ve vesmíru strávil necelých 30 dní a letem Apolla 13 se stal prvním ze všech astronautů, kdo se vydal do vesmíru počtvrté. 2. září – Budoucí český astronaut Aleš Svoboda zahájil druhou etapu svého výcviku pro kosmický let, který ČR plánuje získat prostřednictvím programu soukromých misí na ISS. Během 8 týdnl v Kolíně nad Rýnem a dalších evropských lokalitách se bude věnovat základům aerodynamiky, orbitální mechaniky, manévrování na oběžné dráze i fungování jednotlivých systémů ISS. Třetí a závěrečný blok přípravy se uskuteční na jaře 2026. 6. listopadu – Americký astronaut Frederick Hauck zemřel ve věku 84 let. Do vesmíru se vydal na celkem 3 krátkodobé mise amerických raketoplánů Space Shuttle v letech 1983, 1984 a 1988, celková doba jeho misí dosáhla 18 dní. 2. prosince – Neobvykle krátce, ani ne 3 měsíce před plánovaným startem, byl z posádky pro misi SpaceX Crew-12, která na ISS odletí koncem zimy nebo začátkem jara 2026, vyřazen ruský kosmonaut Oleg Artěmjev a nahrazen Andrejem Feďajevem..Avšak zatímco ruská agentura Roskosmos vysvětlila krok převedením Artěmjeva na jinou práci, média přinesla informace o tom, že kosmonaut porušil při výcviku v Kalifornii americké předpisy, když si telefonem fotografoval hardware a dokumentaci společnosti SpaceX. 18. prosince – Podnikatel a komerční astronaut Jared Isaacman se složením přísahy ujal funkce ředitele (administrátora) americké agentury NASA. Stalo se tak poté, co jej prezident Donald Trump 4. listopadu již podruhé do této pozice navrhl, ale tentokrát už nominaci později nestáhl, jako se stalo v první polovině roku. Isaacmana tak po běžném procesu schvalování 17. prosince 2025 potvrdil do funkce Senát a prezident jej o den později jmenoval. 31. prosince – Koncem roku žilo 506 bývalých a současných kosmonautů a astronautů (z celkem 642 osob, které absolvovaly alespoň jeden orbitální kosmický let, již 136 zemřelo).
Kosmické lety s posádkou a podpůrné lety V přehledu jsou shrnuty zásadní události týkající se kosmických letů s posádkou, vesmírných stanic a souvisejících podpůrných letů bez posádky, především zásobovacích letů a testovacích letů nových kosmických lodí. 1. ledna – Na začátku nového roku pobývalo ve vesmíru 10 kosmonautů a astronautů. Barry Wilmore a Sunita Williamsová přiletěli na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) v červnu 2024 v nové kosmické lodi Starliner jako posádka testovací mise Boeing Crew Flight Test. Po rozhodnutí, že se Starliner z bezpečnostních důvodů vrátí na Zemi bez posádky, se později stali členy posádky lodi Crew Dragon na misi SpaceX Crew-9, která na stanici v září 2024 dopravila Nicka Hague a Alexandra Gorbunova. V témže měsíci na ISS dorazili ještě další tři lidé v Sojuzu MS-26, Alexej Ovčinin, Ivan Vagner a Donald Pettit. A čínští kosmonauti Cchaj Sü-če, Sung Ling-tung a Wang Chao-ce s lodí Šen-čou-19 nahradili v říjnu 2024 předchozí dlouhodobou posádku na Vesmírné stanici Tchien-kung (TSS). Jejich pobyt ve vesmíru podporovaly 4 nákladní kosmické lodi – Cygnus NG-21, Progress MS-28 a Progress MS-29 připojené k ISS a Tchien-čou 8 připojená k TSS. 16. ledna – Američtí astronauti Nick Hague a Sunita Williamsová podnikli výstup do vesmíru z Mezinárodní vesmírné stanice, na americko-evropsko-japonské části stanice první po 14,5 měsících. Vyměnili sestavu gyroskopu, instalovali záplaty pro zakrytí poškozených míst světelných filtrů na rentgenovém teleskopu a provedli další víceméně údržbářské práce. Mimo stanici strávili přesně 6 hodin, Williamsová se mimo stanici podívala už po osmé. 20. ledna – Čínští kosmonauti Cchaj Sü-če a Sung Ling-tung vydali do volného prostoru, aby na povrch vesmírné stanice Tchien-kung umístili další prvky ochrany před kosmickým odpadem. Výstup začal 20. ledna 2025 v 08:55 UTC a skončil v 17:12 UTC, trval tedy 8 hodin a 17 minut. 30. ledna – Sunita Williamsová se s 62 hodinami a 6 minutami stala držitelkou rekordu v souhrnné délce absolvovaných výstupů do vesmíru mezi ženami a čtvrtou v celkovém pořadí i s muži. Na její již 9. výstup v kariéře ji doprovodil Barry Wilmore. Při odstraňování sestavy radiofrekvenční skupinové antény z příhradové konstrukce ISS a odebrání vzorků povrchového materiálu k mikrobiologické analýze strávili mimo stanici 5 hodin a 26 minut. 25. února 2025 – Od ISS se odpojila a o několik hodin později v atmosféře zanikla ruská nákladní kosmická loď Progress MS-28. Na stanici v říjnu 2024 přivezla 2 621 kg nákladu a během připojení zajistila celkem 10 plánovaných i mimořádných manévrů pro zvýšení dráhy stanice. 27. února 2025 – Prvním startem z kosmodromu Bajkonur (a celkově teprve druhým ruským) v roce 2025 byl odlet kosmické lodi Progress MS-30. Na Mezinárodní vesmírnou stanici se vydala s celkem 2 599 kg nákladu tvořeného zásobami, vědeckými experimenty, technickým vybavením pro provoz stanice a také zcela novým skafandrem Orlan pro ruské výstupy do volného prostoru. Loď 1. března 2025 dorazila k ISS a zůstane k ní připojena do září 2025. 7. března – Sunita Williasová předala před svým blížícím se návratem na Zemi velení nad Mezinárodní vesmírnou stanicí ruskému kosmonautovi Alexeji Ovčininovi. 14. března – Začala další obměna dlouhodobé posádky Mezinárodní vesmírné stanice. Z Kennedyho střediska na Floridě odstartovala k misi SpaceX Crew-10 čtyřčlenné posádka – Anne McClainová, Nichole Ayersová, Takuja Óniši a Kirill Peskov. K ISS se připojili o 2 dny později a příštího půl roku budou – společně s trojicí kosmonautů, kteří se na ISS vydají asi za 3 týdny v Sojuzu MS-27 – zajišťovat provoz, údržbu a vědecký program ISS. 18. března – Od ISS se odpojila kosmická loď Crew Dragon s misí SpaceX Crew-9. Zpět na Zemi se tak po devíti měsících vydali Barry Wilmore a Sunita Williamsová, kteří na ISS zůstali poté, co jejich loď Starliner na misi Boeing Crew Flight Test z rozhodnutí NASA kvůli technickým potížím odletěla bez posádky. Vrátili se s nimi také dva původní členové posádky mise, Nick Hague a Alexandr Gorbunov. U břehů Floridy společně přistáli téhož dne o 17 hodin později. 21. března – Čínští kosmonauti Cchaj Sü-če a Sung Ling-tung již potřetí společně opustili Vesmírnou stanici Tchien-kung, aby na jejím povrchu dokončili instalaci součástí ochrany před vesmírným odpadem. Ve volném prostoru strávili celkem 7 hodin a 5 minut. 26. března – NASA zrušila let nákladní lodi Cygnus NG-22 společnosti Northrop Grumman k Mezinárodní vesmírné stanici plánovaný na červen 2025. Důvodem je poškození hermetizovaného modulu lodi při přepravě na kosmodrom. Společnost s NASA ještě posoudí možnost pozdějšího využití poškozeného modulu, ale k ISS vypraví až další kosmickou loď Cygnus NG-23, a to nejdříve na podzim 2025. Urgentní náklad na stanici dopraví kosmická loď Cargo Dragon při nadcházející misi SpaceX CRS-32, jejíž start je naplánován na 21. dubna 2025. 28. března – Od ISS se odpojila nákladní kosmická loď Cygnus NG-21, která s bezmála 4 tunami zásob a technického vybavení přiletěla počátkem srpna 2024. Loď naplněná odpadem o dva dny později řízeně zanikla v horních vrstvách v atmosféry. 1. dubna – Z Floridy odstartovala v lodi Crew Dragon první lidská posádka na polární dráhu kolem Země. Misi Fram2 inicioval a financoval maltský podnikatel Čchun Wang, společnost mu při čtyřdenním pozorování polárních oblastí Země a 22 vědeckých experimentech budou dělat Norka Jannicke Mikkelsenová, Němka Rabea Roggeová a Australan Eric Philips. Všichni se do vesmíru vydali poprvé a na Zemi se vrátili 4. dubna.