Anton Dreher mladší ( Carl Anton Maria Dreher junior) (21. března 1849 Schwechat – 6. srpna 1921 Altkettenhof) byl rakousko-uherský podnikatel v pivovarnictví. Ze čtyř pivovarů zděděných po otci vybudoval ve druhé polovině 19. století největší pivovarnické impérium v Rakousku-Uhersku, exportem se prosadil v Evropě i v zámoří. Před první světovou válkou byl výstav jeho podniků přes milion hektolitrů ročně a patřil k největším producentům piva na světě. Za své výrobky získal ocenění na čtyřech Světových výstavách, byl nositelem několika vysokých státních vyznamenání a v roce 1902 byl jmenován členem Panské sněmovny. V návaznosti na výrobu piva podnikal i v dalších odvětvích a díky vysokým ziskům se stal majitelem rozsáhlých velkostatků na Moravě, Čechách, Uhrách a Dolním Rakousku.
Biografie Pocházel z bohaté podnikatelské rodiny, byl jediným synem zakladatele pivovarnického impéria Antona Drehera staršího (1810–1864).Ottův slovník naučný, díl VII.; Praha, 1893 (reprint 1997); s. 951–952 (heslo Dreher) ISBN 80-7185-104-3Anton Dreher a jeho pivovarnické impérium – díl I. na webu pivovary.info dostupné online Na převzetí rodinných podniků byl svým otcem pečlivě připravován, dědicem se stal jako nezletilý v roce 1864. Správu majetku vedli dva správci, Antonův strýc August Deigelmayer a vlivný právník a vídeňský starosta Cajetan Felder. Anton Dreher mezitím studoval na gymnáziu ve Vídni, v letech 1865–1867 si doplnil vzdělání na chemicko-technickém lyceu v Curychu, kde zároveň studoval přírodní vědy na univerzitě. Poté absolvoval studijní cestu po několika evropských zemích (Švýcarsko, Německo, Francie, Nizozemí, Velká Británie).
Pivovary náhled|vlevo|Anton Dreher mladší (1888) náhled|vlevo|Pivovar ve Schwechatu (1889) Správu rodového majetku převzal po dosažení plnoletosti přesně v den svých 21. narozenin v roce 1870. Patřily mu tehdy čtyři pivovary, ve Schwechatu, Köbányi (dnes městská část Budapešti), Terstu a Měcholupech. Jejich roční produkce činila přibližně 340 000 hl piva, úspěšným exportním artiklem byl tzv. vídeňský ležák, který jako první uvařil Anton Dreher starší v roce 1840. K rozšíření ležáku ve světě přispěla expedice arcivévody Maxmiliána do Mexika a následně se začal vyvážet i do severní Ameriky.
Krátce po převzetí majetku přistoupil Anton Dreher k modernizaci pivovarů. Přispěla k tomu teplá zima v letech 1872–1873, kdy musel do pivovaru v Terstu dopravit po železnici z Haliče 100 000 tun ledu. To jej přimělo hledat nové způsoby chlazení a první chladící zařízení bylo instalováno právě v Terstu v roce 1877 (zkonstruoval jej Carl Linde). Rozšižoval a modernizoval také provoz ve Schwechatu a v roce 1897 Dreherovy pivovary produkovaly již 740 000 hl piva ročně. K úspěchu jeho podnikání patřilo cílevědomé budování rozsáhlé sítě stálých zákazníků z řad majitelů hostinců, které si k sobě vázal poskytováním drobných úvěrů.
V Čechách patřil k významným provozům pivovar v Měcholupech, který založil již Anton Dreher starší. Pivo značky Michelob (= Měcholupy) mělo uplatnění především v Čechách, ale i v zahraničí.Pivovar Měcholupy na webu pivovary.info dostupné online V severních Čechách vstoupil Anton Dreher do pivovarnictví také v Žatci, kde jako spolupodílník vybudoval v roce 1898 nový pivovar (Dreherův pivovar).Dreherův pivovar v Žatci na webu muzeumztaec.cz dostupné online Na Žatecku skupoval také pozemky pro výsadbu nových chmelnic. Když v roce 1882 koupil velkostatky na Moravě, nechal výrazně přestavět pivovar v Dalešicích,Příběh pivovaru na webu pivovar-dalesice.cz dostupné online zatímco další pivovary v Hrotovicích a Myslibořicích zrušil.
V roce 1905 byla založena akciová společnost Anton Drehers Brauereien Aktiengesellschaft a v letech 1905–1910 došlo k výstavbě nového komplexu budov v Köbányi. Nakonec v roce 1913 byla provedena fúze s majiteli konkurenčních pivovarů z rodin Mautner-Markhof a Meichl a vznikla společnost Vereinigte Brauereien Schwechat, St. Marx, Simmering – Dreher, Mautner, Meichl AG. Před první světovou válkou dosáhly Dreherovy pivovary ročního výstavu 1 276 751 hektolitrů piva a patřily tak k největším producentům piva na světě. Za první světové války došlo k výraznému omezení výroby, protože polovina zaměstnanců byla povolána na frontu, kvůli nedostatku surovin se snížila i kvalita. Po válce došlo k obnovení výroby ve větším rozsahu, v té době se ale Dreherové potýkali s dalšími problémy, protože po rozpadu Rakouska-Uherska se jejich majetky ocitly na území několika nástupnických států.
Velkostatky náhled|vlevo|Altkettenhof (zámek)|Zámek Altkettenhof (Dolní Rakousko) Kromě pivovarů a dalších průmyslových provozů byl Anton Dreher také majitelem několika velkostatků na Moravě, v Čechách, Rakousku a Uhrách. Po otci zdědil velkostatek Měcholupy v severních Čechách o rozloze 2.398 hektarů půdy.PROCHÁZKA, Johann: Topographisch-statistischer Schematismus des Grossgrundbesitzes im Königreiche Böhmen; Praha, 1891; s. 157–158 dostupné online K velkostatku patřil zámek a několik průmyslových provozů včetně zmíněného pivovaru. Měcholupský zámek byl koncem 19. století přestavěn a zvýšen o jedno patro, sloužil ale jen potřebám správy velkostatku a jako skladové prostory.Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl III. Severní Čechy; Praha, 1984; s. 303 V roce 1872 přikoupil Dreher sousední statek Libořice, kde se pěstoval chmel,Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl III. Severní Čechy; Praha, 1984; s. 278 a v roce 1895 získal od žateckého advokáta a okresního starosty Hanse Damma nedaleký velkostatek Líčkov se zámkem a pozemky o rozloze 627 hektarů.Ottův slovník naučný, 15. sv., Praha, 1900 (reprint 1999); s. 1044 ISBN 80-7185-226-0Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl III. Severní Čechy; Praha, 1984; s. 281 Mezitím realizoval další akvizice v nákupu pozemků na Moravě. V roce 1882 koupil od Ifigenie de Castries, dědičky bohatého bankéře Georga Siny, spojené velkostatky Hrotovice,KUČA, Karel: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku; díl II.; Praha, 1997; s. 331 ISBN 80-85983-14-1 Myslibořice a DalešiceKUČA, Karel: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku; díl I.; Praha, 1996; s. 615 ISBN 80-85983-13-3 za 2 400 000 zlatých. Zatímco zámek v Hrotovicích se stal sídlem správy velkostatků, pro příležitostné pobyty Dreherovy rodiny sloužil zámek Myslibořice, kde byla mimo jiné umístěná hodnotná umělecká sbírka obrazů shromážděná předchozími majiteli.KAZLEPKA, Zdeněk: Nejkrásnější toho druhu na Moravě. Obrazová sbírka hraběte Ludwiga Huberta d’Harnoncourt jako základ obrazárny Dreherů na zámcích Hrotovice a Myslibořice in: Opuscula historiae artium, Filozofická fakulta Masarykovy univerzity Brno, 2016; s. 156–179 ISSN 2336-4467 dostupné online K velkostatku patřilo 7.862 hektarů půdy a řada průmyslových podniků.Neuester Schematismus der Herrschaften, Güter und Zuckerfabriken in Mähren und Schlesien 1899; Brno, 1899; s. 63–64 dostupné online
náhled|vlevo|Pivovar Dreher v Budapešti Největším pozemkovým vlastnictvím Antona Drehera byl velkostatek Brumov,KUČA, Karel: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku; díl I.; Praha, 1996; s. 343 ISBN 80-85983-13-3 který se vzhledem ke složitému historickému vývoji nacházel zčásti na Moravě a zčásti v Horních Uhrách.Dějiny hradu Brumov na webu hradbrumov.cz dostupné online Tento majetek získal v roce 1894 taktéž od Ifigenie de Castries a v dalších letech je rozšiřoval dalšími nákupy (v roce 1896 koupil za 200.000 korun od hrabat Chorinských z Ledské velkostatek Haluzice s rozlohou 1.110 hektarů půdy). V moravské části patřilo k velkostatku Brumov 9.250 hektarů půdy,Neuester Schematismus der Herrschaften, Güter und Zuckerfabriken in Mähren und Schlesien 1899; Brno, 1899; s. 21–22 dostupné online v Uhrách náleželo k velkostatku přes 6.000 hektarů půdy se správním centrem Ľuborča, celkově Anton Dreher na rozhraní Bílých Karpat vlastnil přibližně 16.000 hektarů půdy s převahou lesních porostů.Zpravodaj Brumov-Bylnice 8/2021 dostupné online Také v Brumově byl pivovar, který byl však pronajímán, větší význam zde měl obchod s dřevem, který Dreher dodával do okolních skláren. Anton Dreher byl mimo jiné vášnivým lovcem a na moravské i uherské straně brumovského velkostatku zřídil několik obor s chovem daňků, jelenů a muflonů. V polesí Ľuborča byl koncem 19. století postaven dřevěný lovecký zámek Antonstál (současná podoba pochází až z let 1937–1943 z doby jeho dědiců). Do portfolia brumovského velkostatku patřil též hotel postavený počátkem 20. století ve Vlárském průsmyku (architekt Dominik Fey), který byl ale převážně pronajímán.Zajímavosti v obci Sv. Sidonie dostupné online
Hlavním rodovým sídlem byl zámek Altkettenhof, který spolu s velkostatkem Schwechat koupil Dreher v roce 1872 od bývalého ministra zahraničí hraběte Johanna Rechberga. K velkostatku patřilo 2.336 hektarů půdy a čistý roční výnos činil 122.546 korun.Schematismus und Statistik des Großgrundbesitzes in den Erzherzogtümern Nieder- u. Oberösterreich und im Herzogtume Steiermark; Praha, 1908; s. 53–54 dostupné online Hrabě Rechberg si v kupní smlouvě vymínil doživotní užívání zámku Altkettenhof, kde také zemřel v roce 1899. Teprve pak se faktickým vlastníkem stal Anton Dreher, který v roce 1902 přistoupil k rozsáhlé novobarokní přestavbě zámku a vybavení luxusním nábytkem. Náklady vystouply na 800.000 korun.Zámek Altkettenhof na webu burgen-austria.com dostupné online
Ve Vídni rodina vlastnila palác na prestižní adrese Opernring 4 v sousedství Státní opery. Tento palác byl postaven v roce 1863 ještě za Antona Drehera staršího. Další palác patřil Dreherům v Terstu.Palazzo Dreher v Terstu dostupné online Sídlo měla rodina i v Budapešti, kde byl v ulici Kossuth Lájos utca 4 v roce 1888 postaven palác Dreher palota.Palác Dreher v Budapešti dostupné online Již dříve zde rodina bydlela ve Ville Havas v sousedství pivovaru Köbánya. Nedaleko od Budapešti koupil Anton Dreher v roce 1872 statek Vál se zámkem a k němu v roce 1898 přikoupil sousední velkostatek se zámkem Martonvásár. Zde se mimo jiné nacházely stáje s dostihovými koňmi, účast na dostizích byla dalším koníčkem Antona Drehera.
Centrální ředitelství dreherovských velkostatků sídlilo ve Schwechatu, až po rozpadu monarchie byla zřízena druhá kancelář v Brumově pro moravské a české statky. Po vzniku Československa byla chystaná pozemková reforma, jejímž důsledkům Anton Dreher diplomaticky předešel. Zatímco jiní majitelé velkostatků vedli s republikou desítky soudních sporů, Dreher zvolil vstřícnou cestu a nabídl státu velkostatek Hrotovice, který prostřednictvím Moravské průmyslové a agrární banky přešel na Státní pozemkový úřad za 18 miliónů korun. Tato transakce byla dojednána krátce před Dreherovou smrtí a díky tomu zůstal dědicům v podstatě nezměněný rozsah velkostatku Brumov na pomezí Moravy a Slovenska.HORČIČKA, Václav a kolektiv: Cizí páni na české půdě. Pozemková reforma v meziválečném Československu na statcích cizích státních příslušníků; Praha, 2021; s. 308 ISBN 978-80-86781-43-3
Veřejné aktivity