Franz Xaver svobodný pán Riedl von Riedenau ( Franz Xaver Carl Freiherr Riedl von Riedenau) (18. října 1868 Vídeň – 14. května 1943 Vídeň) byl rakousko-uherský diplomat. Od mládí působil ve službách ministerstva zahraničí a zastával nižší posty v několika evropských zemích, svou kariéru završil v jižní Americe jako vyslanec v Brazílii (1907–1911) a Mexiku (1911–1913).Die Hochburg des Hochadels. Aristokratie und Diplomatisches Korps der Habsburger-monarchie im 19. und frühen 20. Jahrhundert in: Historia scribere 07/2015; Univerzita Innsbruck, 2015; s. 399 dostupné onlinePersonální obsazení diplomatických zastoupení Rakouska a Rakouska-Uherska in: Jahrbuch des k.u.k. auswärtigen Dienstes 1917; Vídeň, 1917; s. 7–36 dostupné online
Biografie Pocházel z úřednické rodiny, byl synem dlouholetého sekčního šéfa na ministerstvu zahraničí Franze Xavera Riedla (1839–1918), matka Antonie (1846–1879) byla dcerou politika Antona Hye von Glunek, po matce byl mimo jiné bratrancem polního maršála Hermanna Kövesse. Franz Xaver studoval na Terezianu ve Vídni a absolvoval jednoroční službu v c. k. armádě, později byl poručíkem v záloze u c. k. zeměbrany.Schematismus der K.K. Landwehr und der K.K. Gendarmerie 1902; Vídeň, 1902; s. 569, 591 dostupné online Po složení diplomatických zkoušek vstoupil do služeb ministerstva zahraničí a začínal jako atašé ve Stockholmu, později byl vyslaneckým tajemníkem v Římě.Gothaisches genealogisches Taschenbuch der freiherrlichen Häuser 1901; Gotha, 1901; s. 624 dostupné online Od roku 1904 byl velvyslaneckým radou, respektive legačním radou II. kategorie v Berlíně,Jahrbuch des k.u.k. auswärtigen Dienstes 1905; Vídeň, 1905; s. 43 dostupné onlineHof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1905; Vídeň, 1905; s. 248 dostupné online s tímto titulem se vrátil v roce 1906 do Říma.Jahrbuch des k.u.k. auswärtigen Dienstes 1906; Vídeň, 1906; s. 45 dostupné onlineHof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1906; Vídeň, 1906; s. 251 dostupné online
V říjnu 1907 byl jmenován rakousko-uherským vyslancem v Brazílii se sídlem v Rio de Janeiru.Jahrbuch des k.u.k. auswärtigen Dienstes 1908; Vídeň, 1908; s. 45 dostupné onlineHof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1909; Vídeň, 1909; s. 275 dostupné online Na této pozici setrval tři a půl roku do června 1911 a nakonec byl vyslancem v Mexiku (1911–1913).Jahrbuch des k.u.k. auswärtigen Dienstes 1912; Vídeň, 1912; s. 52 dostupné onlineHof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1912; Vídeň, 1912; s. 279 dostupné onlineGothaisches genealogisches Taschenbuch der freiherrlichen Häuser 1913; Gotha, 1913; s. 778 dostupné online V říjnu 1913 odešel do výslužby a vrátil se do Vídně, kde žil v soukromí. Pobýval na adrese Schwarzenbergstraße 3.Gothaisches genealogisches Taschenbuch der freiherrlichen Häuser 1931; Gotha, 1931; s. 429 dostupné online
Zemřel ve Vídni v květnu 1943 ve věku 74 let a byl pohřben na hřbitově ve vídeňské čtvrti Döbling.Hrobka rodiny Franze Riedla von Riedenau dostupné online
Tituly a ocenění Od narození užíval šlechtický titul rytíře s predikátem von Riedenau udělený rodině v roce 1854. Spolu s otcem byl v roce 1896 povýšen do stavu svobodných pánů.Gothaisches genealogisches Taschenbuch der freiherrlichen Häuser 1899; Gotha, 1899; s. 807 dostupné online Během své diplomatické kariéry získal řadu vyznamenání v Rakousku-Uhersku i v zahraničí.Přehled řádů a vyznamenání Franze Xavera Riedla in: Jahrbuch des k.u.k. auswärtigen Dienstes 1913; Vídeň, 1913; s. 52 dostupné online
Rakousko-Uhersko 60x60pixelů Jubilejní pamětní medaile (1898) 60x60pixelů rytířský kříž Leopoldova řádu (1904)
Zahraničí 60x60pixelů velkokříž Řádu Isabely Katolické (Španělsko) 60x60pixelů velkodůstojník Řádu italské koruny (Itálie) 60x60pixelů Řád pruské koruny II. třídy (Německo) 60x60pixelů Řád červené orlice IV. třídy (Německo) 60x60pixelů Řád lva a slunce IV. třídy (Persie) 60x60pixelů rytíř Řádu Jindřicha Lva (Brunšvicko)
Rodina V roce 1906 se v Pittsburghu oženil s Margaret Louise Magee (1883–1917), dcerou amerického právníka Fredericka Magee. Manželství zůstalo bezdětné a Margaret byla po předčasném úmrtí ve Švýcarsku pohřbena po boku svých rodičů v Pittsburghu.Hrob Margaret Riedlové na webu findagrave.com dostupné online Podruhé se oženil v roce 1920 s Annou Julií Auspitzovou von Artenegg (1863–1944), dcerou židovského průmyslníka Carla Auspitze von Artenegg. Jejím prvním manželem byl baron Adolf von Odelga (1851–1915), sekční šéf na ministerstvu zeměbrany.Gothaisches genealogisches Taschenbuch der freiherrlichen Häuser 1921; Gotha, 1921; s. 766 dostupné online I když byla provdaná za katolíka, po ovdovění byla kvůli svému židovskému původu zařazena do transportu a zahynula v koncentračním táboře Terezín.Anna Julie Riedl na webu holocaust.cz dostupné online
Jeho mladší bratr Erich (1871–1952) sloužil v armádě a byl ženatý s Marií Annou Méreyovou, sestrou diplomata Kajetana Méreye.
Odkazy Reference
Literatura Genealogisches Taschenbuch der adeligen Häuser Österreichs 1907; Vídeň, 1907; s. 449–455 (heslo Riedl von Riedenau) dostupné online KRÁLOVÁ, Hana: Ve službě monarchii. Rakouská a rakousko-uherská zahraniční služba v 19. století; Praha, 2012; 131 s. ISBN 978-80-86781-18-1
Kategorie:Diplomaté Rakouska-Uherska Kategorie:Rakouští šlechtici Kategorie:Rakousko-uherské osobnosti první světové války Kategorie:Nositelé Řádu Leopoldova Kategorie:Nositelé Řádu Isabely Katolické Kategorie:Nositelé Řádu italské koruny Kategorie:Nositelé Řádu červené orlice Kategorie:Nositelé Řádu koruny (Prusko) Kategorie:Nositelé Řádu Jindřicha Lva Kategorie:Nositelé Řádu slunce a lva Kategorie:Narození 18. října Kategorie:Narození v roce 1868 Kategorie:Narození ve Vídni Kategorie:Úmrtí 14. května Kategorie:Úmrtí v roce 1943 Kategorie:Úmrtí ve Vídni Kategorie:Pohřbení ve Vídni Kategorie:Muži