thumb|Detail poškozených rohů křemenné kostky, které jsou typické pro kočičí hlavy thumb|Kočičí hlavy mohou být chápany také jako dlažba tvořená říčními valouny nebo různými balvany Kočičí hlavy je lidový termín pro druh kamenné dlažby. Dnes je to označení nejasného původu i nejasného významu.http://www.ptejteseknihovny.cz/uloziste/aba001/2013/dlazba-kocici-hlavy Teoreticky se může pojem kočičí hlavy použít pro jakoukoliv dlažbu tvořenou přírodními dlažebními kameny, ať už neopracovanými (říční valouny nebo přírodní či lomové balvany)http://www.vejr.cz/regiz/clanky/clanky2002.html nebo opracovanými (křemencové kvádry)http://tarot-on-line.cz/zajimavosti-o-kamenech/kocici-hlavy.html).
Pro kočičí hlavy, ať už jde o valouny, balvany nebo opotřebované křemenné kvádry, je typická nerovnoměrnost dlažby (oproti pravidelnosti žulových kostek). Křemenné kvádry se totiž časem pod koly povozů na hranách odlamovaly a opotřebovávaly a vytvářely tak specifické útvary – lze tedy říct, že se z nich „kočičí hlavy“ teprve časem staly. Tento jev lze pozorovat zejména v Praze a v některých dalších historických městech se zachovalou původní dlažbou. Často tak nelze rozeznat, zda je povrch vydlážděn valouny nebo zda jde o opotřebované křemenné kvádry.
Kočičí hlavy jako křemenné kvádry Specifický druh dlažby, která byla vyráběna z křemence ve tvaru kvádrů. Nejčastěji má barvu do žluto-hněda až červena a používala se pro dláždění silnic a cest, převážně ve městech. Její název je odvozen od tvaru, který dlažba vlivem používání získala – připomínal hlavu kočky. Chůze po dlažbě z křemence nebyla snadná, jelikož povrch často klouzal.
Dlažební kostky vyráběné z křehkého křemence byly typické tím, že vlivem poškození se na nich projevoval lasturnatý lom, který se nejvíce vyskytoval na jeho hranách. Těžké okované povozy používané v minulosti často vlivem nerovné dlažby nadskakovaly a při dopadu odlamovaly části dlažby, čímž měnily původní téměř kvádrový tvar. Odlámání okrajů vytvořilo ve středu vyvýšenou část a na okrajích propadliny. Nově vzniklá tělesa začínala připomínat kočičí hlavy, jimž se podobaly jak velikostí, tak i výčnělky na svém vrchu.
Prvotní dlažba byla pokládána v téměř půlkruhovém rastru – necelé půlkruhy kolmé na průběh silnice na sebe navazovaly a navzájem se překrývaly. Později se vzorec změnil na rovnoběžný, který byl následně převzat i žulovou dlažbou.
Křemencové dlažby pocházejí již ze středověku, v Praze byla první ulice vydlážděna v roce 1331. Zhruba od poloviny 19. století byly kočičí hlavy postupně nahrazovány praktičtější žulou. Ta je pevnější a vzhledem k drsnějšímu povrchu (i po ohlazení) má menší klouzavost (vyšší tření), když je mokrá. S původní dlažbou kočičích hlav se lze ojediněle setkat v historických jádrech měst, případně v uličkách na periferii či s malým provozem, kde během času nevznikla nutnost výměny povrchu silnice. Většinou však byla nahrazena žulovými kvádry, nebo živičným/asfaltovým litým povrchem.
Kočičí hlavy jako valouny/balvany Před vyráběním křemenných kvádrů se pro dláždění používaly říční valouny nebo různé balvany (lomové či přírodní). Takto nepravidelně vydlážděný povrch se nazývá „divoká dlažba“ a často byl později překryt dalšími vrstvami – např. říčním pískem, na který se pak položily novější dlažební kameny nebo kostky.
Podobný výraz V antickém Římě, ale i v dalším městech (doloženo např. v Pompejích) se pro zvýšení viditelnosti cest ve tmě používaly v rozích dlažebních kamenů bílé oblázky. Ty se nazývaly „kočičí oči“.
Galerie
Odkazy Reference
Externí odkazy
Kategorie:Pozemní komunikace Kategorie:Ulice Kategorie:Kameny